Ժ--- -ա-ի՞----:
Ժամը քանի՞սն է:
Ժ-մ- ք-ն-՞-ն է-
---------------
Ժամը քանի՞սն է: 0 Z-am--k--n--sn eZhamy k’ani՞sn eZ-a-y k-a-i-s- e----------------Zhamy k’ani՞sn e
Ժամ- մե-------տ-ս--րե-ն--)
Ժամը մեկն է: (տասներեքն է)
Ժ-մ- մ-կ- է- (-ա-ն-ր-ք- է-
--------------------------
Ժամը մեկն է: (տասներեքն է) 0 Zh--y---k--e--tasner-k-- e)Zhamy mekn e (tasnerek’n e)Z-a-y m-k- e (-a-n-r-k-n e----------------------------Zhamy mekn e (tasnerek’n e)
Ժ-մը-չո-սն-է- -տասնվ-ցն -)
Ժամը չորսն է: (տասնվեցն է)
Ժ-մ- չ-ր-ն է- (-ա-ն-ե-ն է-
--------------------------
Ժամը չորսն է: (տասնվեցն է) 0 Z---y -h’-ors--e-(-asn-e--’n e)Zhamy ch’vorsn e (tasnvets’n e)Z-a-y c-’-o-s- e (-a-n-e-s-n e--------------------------------Zhamy ch’vorsn e (tasnvets’n e)
Ժամը -ի----է: (-աս-յ-----)
Ժամը հինգն է: (տասնյոթն է)
Ժ-մ- հ-ն-ն է- (-ա-ն-ո-ն է-
--------------------------
Ժամը հինգն է: (տասնյոթն է) 0 Zham- h-n-- e--t---yo--- e)Zhamy hingn e (tasnyot’n e)Z-a-y h-n-n e (-a-n-o-’- e----------------------------Zhamy hingn e (tasnyot’n e)
Ժ----վ-ց- -: --ա-նո-թն-է)
Ժամը վեցն է: (տասնութն է)
Ժ-մ- վ-ց- է- (-ա-ն-ւ-ն է-
-------------------------
Ժամը վեցն է: (տասնութն է) 0 Z-amy-v-ts’------as--t---e)Zhamy vets’n e (tasnut’n e)Z-a-y v-t-’- e (-a-n-t-n e----------------------------Zhamy vets’n e (tasnut’n e)
Ժ-մը-ու---է:-(քսա-ն-է)
Ժամը ութն է: (քսանն է)
Ժ-մ- ո-թ- է- (-ս-ն- է-
----------------------
Ժամը ութն է: (քսանն է) 0 Zha---u-’n-e-(k---n- e)Zhamy ut’n e (k’sann e)Z-a-y u-’- e (-’-a-n e------------------------Zhamy ut’n e (k’sann e)
Ժ-մը ին--է: ( -ս--մ--- -)
Ժամը ինն է: ( քսանմեկն է)
Ժ-մ- ի-ն է- ( ք-ա-մ-կ- է-
-------------------------
Ժամը ինն է: ( քսանմեկն է) 0 Z-----i-- - ---’---me-n -)Zhamy inn e ( k’sanmekn e)Z-a-y i-n e ( k-s-n-e-n e---------------------------Zhamy inn e ( k’sanmekn e)
Ժ-մը -ասն--կ---:-(ք-ա-ե-ե----)
Ժամը տասնմեկն է: (քսաներեքն է)
Ժ-մ- տ-ս-մ-կ- է- (-ս-ն-ր-ք- է-
------------------------------
Ժամը տասնմեկն է: (քսաներեքն է) 0 Zh--y-t-snm--n e---’-a--r-k-- -)Zhamy tasnmekn e (k’sanerek’n e)Z-a-y t-s-m-k- e (-’-a-e-e-’- e---------------------------------Zhamy tasnmekn e (k’sanerek’n e)
Մեկ-օր---ւն--ք--նչո-- ժ-մ:
Մեկ օրն ունի քսանչորս ժամ:
Մ-կ օ-ն ո-ն- ք-ա-չ-ր- ժ-մ-
--------------------------
Մեկ օրն ունի քսանչորս ժամ: 0 M------ uni--’--nc----r- --amMek orn uni k’sanch’vors zhamM-k o-n u-i k-s-n-h-v-r- z-a------------------------------Mek orn uni k’sanch’vors zham
Na Zemi žije asi 7 000 miliónů lidí.
A ti mluví zhruba 7 000 milióny různých jazyků!
Stejně jako lidé, mohou být i jazyky mezi sebou příbuzné.
To znamená, že mají společný původní jazyk.
Existují však také jazyky, které jsou úplně izolovány.
Nejsou geneticky spřízněny s žádným jazykem.
V Evropě je za izolovaný jazyk považována například baskitština.
Většina jazyků však má své rodiče, děti nebo sourozence.
Patří tedy do stejné jazykové rodiny.
Jak si jsou jazyky podobné, poznáme na příkladech.
Jazykovědci napočítali dnes asi 300 genetických jednotek.
K nim patří 180 rodin, které zahrnují více než jeden jazyk.
Zbytek tvoří 120 izolovaných jazyků.
Největší jazykovou rodinou je rodina indoevropská.
Patří do ní asi 280 jazyků.
Patří sem románské, germánské a slovanské jazyky.
To představuje cca 3 000 miliónů lidí na všech kontinentech!
V Asii dominuje sinotibetská jazyková rodina.
Zahrnuje více než 1 300 miliónů lidí.
Nejvýznamnějším jazykem sinotibetské jazykové rodiny je čínština.
Afrika je domovem třetí největší jazykové rodiny.
Podle místa svého nejrozšířenějšího výskytu se nazývá nigerijsko-konžská.
Tu používá „jen“ asi 350 miliónů lidí.
V této jazykové rodině je nejvýznamnějším jazykem svahilština.
Většinou platí, že čím bližší příbuzenský vztah, tím lepší dorozumívání.
Lidé, kteří příbuzné jazyky používají, si rozumějí dobře.
Jiný jazyk se naučí relativně snadno.
Takže učte se jazyky - rodinné setkání je vždy tak příjemné!