Konverzační příručka

cs velký – malý   »   hy մեծ - փոքր

68 [šedesát osm]

velký – malý

velký – malý

68 [վաթսունութ]

68 [vat’sunut’]

մեծ - փոքր

mets - p’vok’r

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština arménština Poslouchat Více
velký a malý մեծ-և--ոքր մ__ և փ___ մ-ծ և փ-ք- ---------- մեծ և փոքր 0
m-ts yev--’v--’r m___ y__ p______ m-t- y-v p-v-k-r ---------------- mets yev p’vok’r
Slon je velký. Փ-ղ--մ----: Փ___ մ__ է_ Փ-ղ- մ-ծ է- ----------- Փիղը մեծ է: 0
P--g-y -e---e P_____ m___ e P-i-h- m-t- e ------------- P’ighy mets e
Myš je malá. Մ-ւ-ը փ-քր--: Մ____ փ___ է_ Մ-ւ-ը փ-ք- է- ------------- Մուկը փոքր է: 0
M-k- p-vok-r-e M___ p______ e M-k- p-v-k-r e -------------- Muky p’vok’r e
tmavý a světlý մո-թ-և-լու-ա-որ մ___ և լ_______ մ-ւ- և լ-ւ-ա-ո- --------------- մութ և լուսավոր 0
m-t--y---lusav-r m___ y__ l______ m-t- y-v l-s-v-r ---------------- mut’ yev lusavor
Noc je tmavá. Գի--րը------է: Գ_____ մ___ է_ Գ-շ-ր- մ-ւ- է- -------------- Գիշերը մութ է: 0
G-----y m--’ e G______ m___ e G-s-e-y m-t- e -------------- Gishery mut’ e
Den je světlý. Օ-ը -այ--- է: Օ__ պ_____ է_ Օ-ը պ-յ-ա- է- ------------- Օրը պայծառ է: 0
Or---a-ts----e O__ p_______ e O-y p-y-s-r- e -------------- Ory paytsarr e
starý a mladý ծեր ---ր-տ-ս-րդ ծ__ և ե________ ծ-ր և ե-ի-ա-ա-դ --------------- ծեր և երիտասարդ 0
t-e- -ev ye--t--ard t___ y__ y_________ t-e- y-v y-r-t-s-r- ------------------- tser yev yeritasard
Náš děda je velmi starý. Մ-ր պա-իկը --տ ծե---: Մ__ պ_____ շ__ ծ__ է_ Մ-ր պ-պ-կ- շ-տ ծ-ր է- --------------------- Մեր պապիկը շատ ծեր է: 0
Mer papi-y -hat ---r-e M__ p_____ s___ t___ e M-r p-p-k- s-a- t-e- e ---------------------- Mer papiky shat tser e
Před 70 lety byl ještě mladý. Յ-թ-ն-ս-ւ- տա---ա-աջ-ն- եր---սար- -ր: Յ_________ տ___ ա___ ն_ ե________ է__ Յ-թ-ն-ս-ւ- տ-ր- ա-ա- ն- ե-ի-ա-ա-դ է-: ------------------------------------- Յոթանասուն տարի առաջ նա երիտասարդ էր: 0
Y-t--na-u----ri----aj -- ye---a-ard -r Y_________ t___ a____ n_ y_________ e_ Y-t-a-a-u- t-r- a-r-j n- y-r-t-s-r- e- -------------------------------------- Yot’anasun tari arraj na yeritasard er
hezký a ošklivý գեղ-ց---և ---ղ գ______ և տ___ գ-ղ-ց-կ և տ-ե- -------------- գեղեցիկ և տգեղ 0
geghe--’-k-ye---g--h g_________ y__ t____ g-g-e-s-i- y-v t-e-h -------------------- geghets’ik yev tgegh
Motýl je hezký. Թ-թե-ը գե-ե--- -: Թ_____ գ______ է_ Թ-թ-ռ- գ-ղ-ց-կ է- ----------------- Թիթեռը գեղեցիկ է: 0
T’it’yer-y---gh--s-ik e T_________ g_________ e T-i-’-e-r- g-g-e-s-i- e ----------------------- T’it’yerry geghets’ik e
Pavouk je ošklivý. Ս---ը տգե--է: Ս____ տ___ է_ Ս-ր-ը տ-ե- է- ------------- Սարդը տգեղ է: 0
Sa-d- tg-gh-e S____ t____ e S-r-y t-e-h e ------------- Sardy tgegh e
tlustý a hubený գ-ր և --հար գ__ և ն____ գ-ր և ն-հ-ր ----------- գեր և նիհար 0
g-- -e--nihar g__ y__ n____ g-r y-v n-h-r ------------- ger yev nihar
Stokilová žena je tlustá. Կի-ը--ա-յո-ր --լո--ամով-գե---: Կ___ հ______ կ_________ գ__ է_ Կ-ն- հ-ր-ո-ր կ-լ-գ-ա-ո- գ-ր է- ------------------------------ Կինը հարյուր կիլոգրամով գեր է: 0
Kin- ha-yur k--ogramo--g-r-e K___ h_____ k_________ g__ e K-n- h-r-u- k-l-g-a-o- g-r e ---------------------------- Kiny haryur kilogramov ger e
Padesátikilový muž je hubený. Տղ--ա--ը-հ--ո-ն-----գրամ-- նի--ր--: Տ_______ հ_____ կ_________ ն____ է_ Տ-ա-ա-դ- հ-ս-ւ- կ-լ-գ-ա-ո- ն-հ-ր է- ----------------------------------- Տղամարդը հիսուն կիլոգրամով նիհար է: 0
Tgh-m-rd---i--- k-l-g-a-o----h-r e T________ h____ k_________ n____ e T-h-m-r-y h-s-n k-l-g-a-o- n-h-r e ---------------------------------- Tghamardy hisun kilogramov nihar e
drahý a levný թա-կ և-էժ-ն թ___ և է___ թ-ն- և է-ա- ----------- թանկ և էժան 0
t’--- y-- e-han t____ y__ e____ t-a-k y-v e-h-n --------------- t’ank yev ezhan
Auto je drahé. Մե-ե-ա- թա-- -: Մ______ թ___ է_ Մ-ք-ն-ն թ-ն- է- --------------- Մեքենան թանկ է: 0
M--’y-n-n t’--- e M________ t____ e M-k-y-n-n t-a-k e ----------------- Mek’yenan t’ank e
Noviny jsou levné. Թ--թը է--- է: Թ____ է___ է_ Թ-ր-ը է-ա- է- ------------- Թերթը էժան է: 0
T’y---’--ezh---e T_______ e____ e T-y-r-’- e-h-n e ---------------- T’yert’y ezhan e

Střídání kódů

Stále více lidí vyrůstá ve vícejazyčném prostředí. Umějí pak mluvit více než jedním jazykem. Mnozí z nich často jednotlivé jazyky střídají. Na základě situace se rozhodnou, který jazyk použijí. Mluví například jiným jazykem v práci a jiným doma. Přizpůsobují se tak svému prostředí. Může se ale také stát, že se jazyky mění spontánně. Tento fenomén se nazývá střídání kódů . Při střídání kódů mluvčí přepne na jiný jazyk uprostřed řeči. Může pro to mít mnoho důvodů. Často nemůže v jednom jazyce najít vhodné slovo. Vyjádří se potom lépe v jiném jazyce. Nebo se člověk cítí jistější v jednom z jazyků. Používají pak tento jazyk pro osobní účely. Někdy určité slovo v daném jazyce neexistuje. Člověk musí tedy použít jazyk jiný. Nebo lidé změní jazyk proto, aby jim nebylo rozumět. Střídání kódů tedy funguje jako tajný jazyk. Dříve se střídání jazyků kritizovalo. Mělo se za to, že takový člověk neumí žádný jazyk pořádně. Dnes se na to nahlíží jinak. Střídání kódů se považuje za speciální jazykovou schopnost. Může být zajímavé pozorovat lidi při střídání kódů. Často nestřídají pouze jazyk, kterým mluví. Mění se i jiné prvky komunikace. Mnozí mluví tím druhým jazykem rychleji, hlasitěji nebo důrazněji. Nebo začnou najednou používat více gest a mimiky. Střídání kódů se tak stává trochu i střídáním kultur…