Konverzační příručka

cs Nakupování   »   hy Shopping

54 [padesát čtyři]

Nakupování

Nakupování

54 [հիսունչորս]

54 [hisunch’vors]

Shopping

[gnumner]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština arménština Poslouchat Více
Chtěl bych koupit nějaký dárek. Ես---զ-ւմ -մ մի նվե- ---լ: Ե- ո----- ե- մ- ն--- գ---- Ե- ո-զ-ւ- ե- մ- ն-ե- գ-ե-: -------------------------- Ես ուզում եմ մի նվեր գնել: 0
Y----z-- ye--mi n-----n-l Y-- u--- y-- m- n--- g--- Y-s u-u- y-m m- n-e- g-e- ------------------------- Yes uzum yem mi nver gnel
Ale ne moc drahý. Բա-- ո--թա--: Բ--- ո- թ---- Բ-յ- ո- թ-ն-: ------------- Բայց ոչ թանկ: 0
B--t-’ v--h’ t-ank B----- v---- t---- B-y-s- v-c-’ t-a-k ------------------ Bayts’ voch’ t’ank
Možná nějakou kabelku? Մ-գ-ւ----ի----ո-սա-կ: Մ------ մ- պ--------- Մ-գ-ւ-ե մ- պ-յ-ւ-ա-կ- --------------------- Միգուցե մի պայուսա՞կ: 0
Migu-s’ye -i p---sa՞k M-------- m- p------- M-g-t-’-e m- p-y-s-՞- --------------------- Miguts’ye mi payusa՞k
Jakou barvu byste chtěl / chtěla? Ո------յ-ն--ք---զո-մ: Ո-- գ----- ե- ո------ Ո-ր գ-ւ-ն- ե- ո-զ-ւ-: --------------------- Ո՞ր գույնն եք ուզում: 0
V--r----nn yek’ -z-m V--- g---- y--- u--- V-՞- g-y-n y-k- u-u- -------------------- VO՞r guynn yek’ uzum
Černou, hnědou nebo bílou? Սև՞, -ոխր-գ--՞յ-,-թե--ս--տա-: Ս--- մ----------- թ-- ս------ Ս-՞- մ-խ-ա-ո-՞-ն- թ-՞ ս-ի-ա-: ----------------------------- Սև՞, մոխրագու՞յն, թե՞ սպիտակ: 0
Se-՞,--ok--a-u՞yn,--’y-----i--k S---- m----------- t---- s----- S-v-, m-k-r-g-՞-n- t-y-՞ s-i-a- ------------------------------- Sev՞, mokhragu՞yn, t’ye՞ spitak
Větší nebo menší? Փ-՞-ր-թ- -ե՞ծ: Փ---- թ- մ---- Փ-՞-ր թ- մ-՞-: -------------- Փո՞քր թե մե՞ծ: 0
P--o՞--r----- --՞ts P------- t--- m---- P-v-՞-’- t-y- m-՞-s ------------------- P’vo՞k’r t’ye me՞ts
Můžu si prohlédnout tuto? Կ--ելի----ս- --ս-ե-: Կ------ է ս- տ------ Կ-ր-լ-՞ է ս- տ-ս-ե-: -------------------- Կարելի՞ է սա տեսնեմ: 0
K---li--------es-em K------ e s- t----- K-r-l-՞ e s- t-s-e- ------------------- Kareli՞ e sa tesnem
Je z kůže? Սա----վի-- է: Ս- կ------ է- Ս- կ-շ-ի-ց է- ------------- Սա կաշվի՞ց է: 0
Sa-k---v----- e S- k--------- e S- k-s-v-՞-s- e --------------- Sa kashvi՞ts’ e
Nebo z koženky? Թ-՞-ար--ստակ----աշ-ից: Թ-- ա--------- կ------ Թ-՞ ա-հ-ս-ա-ա- կ-շ-ի-: ---------------------- Թե՞ արհեստական կաշվից: 0
T’y-՞ a--e-tak-n ---hv---’ T---- a--------- k-------- T-y-՞ a-h-s-a-a- k-s-v-t-’ -------------------------- T’ye՞ arhestakan kashvits’
Samozřejmě z kůže. Կաշ-ե-իհարկ-: Կ---- ի------ Կ-շ-ե ի-ա-կ-: ------------- Կաշվե իհարկե: 0
Kashve---a--e K----- i----- K-s-v- i-a-k- ------------- Kashve iharke
Je obzvlášť kvalitní. Սա հ----պ----ավ --ա----: Ս- հ------- լ-- ո---- է- Ս- հ-տ-ա-ե- լ-վ ո-ա-ի է- ------------------------ Սա հատկապես լավ որակի է: 0
Sa----kap-s -av--o--k--e S- h------- l-- v----- e S- h-t-a-e- l-v v-r-k- e ------------------------ Sa hatkapes lav voraki e
A ta taška je skutečně velmi levná. Եվ --յու--կ---սկա-ե- --- ---- է: Ե- պ-------- ի------ շ-- է--- է- Ե- պ-յ-ւ-ա-ը ի-կ-պ-ս շ-տ է-ա- է- -------------------------------- Եվ պայուսակը իսկապես շատ էժան է: 0
Ye--payu---- i-ka-e--s--t-ezha--e Y-- p------- i------ s--- e---- e Y-v p-y-s-k- i-k-p-s s-a- e-h-n e --------------------------------- Yev payusaky iskapes shat ezhan e
Tato se mi líbí. Սա ինձ դո-ր - -ա--ս: Ս- ի-- դ--- է գ----- Ս- ի-ձ դ-ւ- է գ-լ-ս- -------------------- Սա ինձ դուր է գալիս: 0
S- -n-z-----e-----s S- i--- d-- e g---- S- i-d- d-r e g-l-s ------------------- Sa indz dur e galis
Vezmu si tuto. Ս--վ-րցնում-եմ: Ս- վ------- ե-- Ս- վ-ր-ն-ւ- ե-: --------------- Սա վերցնում եմ: 0
Sa--e-ts--u- -em S- v-------- y-- S- v-r-s-n-m y-m ---------------- Sa verts’num yem
Mohu ji případně vyměnit? Կ--ո՞ղ ե- ---անա---: Կ----- ե- փ--------- Կ-ր-՞- ե- փ-խ-ն-կ-լ- -------------------- Կարո՞ղ եմ փոխանակել: 0
K--o՞----em--’-okhanakel K------ y-- p----------- K-r-՞-h y-m p-v-k-a-a-e- ------------------------ Karo՞gh yem p’vokhanakel
Samozřejmě. Իհ-ր-ե: Ի------ Ի-ա-կ-: ------- Իհարկե: 0
I--rke I----- I-a-k- ------ Iharke
Zabalíme ji jako dárek. Մ--- ո---- ---ր կփաթե--վո--ն-: Մ--- ո---- ն--- կ------------- Մ-ն- ո-պ-ս ն-ե- կ-ա-ե-ա-ո-ե-ք- ------------------------------ Մենք որպես նվեր կփաթեթավորենք: 0
Me-k- ------ nver----a-’-et-a-o---k’ M---- v----- n--- k----------------- M-n-’ v-r-e- n-e- k-’-t-y-t-a-o-e-k- ------------------------------------ Menk’ vorpes nver kp’at’yet’avorenk’
Támhle je pokladna. Ա-նտ-ղ-դր--ար--ն է: Ա----- դ-------- է- Ա-ն-ե- դ-ա-ա-կ-ն է- ------------------- Այնտեղ դրամարկղն է: 0
Ay--egh-d-a-arkghn e A------ d--------- e A-n-e-h d-a-a-k-h- e -------------------- Ayntegh dramarkghn e

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Kdo rozumí komu?

Na světě je asi 7 miliard lidí. Všichni mají svůj jazyk. Bohužel, ne všichni máme stejný. Abychom se tedy dorozuměli s jinými národy, musíme se naučit jazyky. To je často velmi náročné. Ale jsou jazyky, které si jsou velmi podobné. Lidé hovořící těmito jazyky si navzájem rozumí, aniž by ovládali ty druhé. Tento fenomén se nazývá mutual intelligibility (vzájemná srozumitelnost) . U ní rozlišujeme dvě varianty. První variantou je ústní vzájemná srozumitelnost. V tomto případě si lidé rozumí, když na sebe navzájem mluví. Nerozumí však psané formě druhého jazyka. To proto, že jazyky mají různé psané podoby. Příkladem takových jazyků jsou hindština a urdština. Písemná vzájemná srozumitelnost je pak druhou variantou. V tomto případě lidé rozumí psané formě jiného jazyka. Nerozumí si však, pokud na sebe mluví. Důvodem je zcela odlišná výslovnost. Příkladem je němčina a nizozemština. Většina příbuzných jazyků obsahuje obě varianty. To znamená, že jsou vzájemně srozumitelné jak ústně tak písemně. Příkladem je ruština a ukrajinština nebo thajština a laoština. Existuje však také asymetrická forma vzájemné srozumitelnosti. Ta nastane, když mají lidé navzájem různou úroveň porozumění. Portugalci rozumí Španělům lépe, než Španělé Portugalcům. Rakušané také rozumí lépe Němcům, než je tomu naopak. V těchto případech je překážkou výslovnost nebo dialekt. Ten, kdo si chce velmi dobře popovídat, musí se naučit něco nového…