Konverzační příručka

cs Přídavná jména 2   »   sq Mbiemrat 2

79 [sedmdesát devět]

Přídavná jména 2

Přídavná jména 2

79 [shtatёdhjetёenёntё]

Mbiemrat 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština albánština Poslouchat Více
Mám na sobě modré šaty. K-m--e--ur-n-ё--usta----u. K-- v----- n-- f----- b--- K-m v-s-u- n-ё f-s-a- b-u- -------------------------- Kam veshur njё fustan blu. 0
Mám na sobě červené šaty. K----es--r nj--fust-- tё----. K-- v----- n-- f----- t- k--- K-m v-s-u- n-ё f-s-a- t- k-q- ----------------------------- Kam veshur njё fustan tё kuq. 0
Mám na sobě zelené šaty. K---v---u---j- --st---t- ---l--r. K-- v----- n-- f----- t- g------- K-m v-s-u- n-ё f-s-a- t- g-e-b-r- --------------------------------- Kam veshur njё fustan të gjelbër. 0
Koupím černou tašku. Unё --ej-nj----ntё-t- -ez-. U-- b--- n-- ç---- t- z---- U-ё b-e- n-ё ç-n-ё t- z-z-. --------------------------- Unё blej njё çantё tё zezё. 0
Koupím hnědou tašku. U-ё--l-j--j- ça-t--k-fe. U-- b--- n-- ç---- k---- U-ё b-e- n-ё ç-n-ё k-f-. ------------------------ Unё blej njё çantё kafe. 0
Koupím bílou tašku. U---bl-j --ё ----- -- b--dhё. U-- b--- n-- ç---- t- b------ U-ё b-e- n-ё ç-n-ё t- b-r-h-. ----------------------------- Unё blej njё çantё tё bardhё. 0
Potřebuji nové auto. Kam n-v-jё-pё---j--m-kin--t- --. K-- n----- p-- n-- m----- t- r-- K-m n-v-j- p-r n-ё m-k-n- t- r-. -------------------------------- Kam nevojё pёr njё makinё tё re. 0
Potřebuji rychlé auto. K---nevoj--pё---jё --k-n----------tё. K-- n----- p-- n-- m----- t- s------- K-m n-v-j- p-r n-ё m-k-n- t- s-p-j-ё- ------------------------------------- Kam nevojё pёr njё makinё tё shpejtё. 0
Potřebuji pohodlné auto. K--------------n-- -a---ё ---r-h-t--m-. K-- n----- p-- n-- m----- t- r--------- K-m n-v-j- p-r n-ё m-k-n- t- r-h-t-h-e- --------------------------------------- Kam nevojё pёr njё makinё tё rehatshme. 0
Tam nahoře bydlí nějaká stará žena. Atje lar--b-n-n -j- -----e-v-----. A--- l--- b---- n-- g--- e v------ A-j- l-r- b-n-n n-ё g-u- e v-e-ё-. ---------------------------------- Atje lart banon njё grua e vjetёr. 0
Tam nahoře bydlí nějaká tlustá žena. Atj--la---b-non-nj- -----e shёnd-s-ё. A--- l--- b---- n-- g--- e s--------- A-j- l-r- b-n-n n-ё g-u- e s-ё-d-s-ё- ------------------------------------- Atje lart banon njё grua e shёndoshё. 0
Tam nahoře bydlí nějaká zvědavá žena. Atje-po-ht-----o- njё --u- kure----re. A--- p----- b---- n-- g--- k---------- A-j- p-s-t- b-n-n n-ё g-u- k-r-s-t-r-. -------------------------------------- Atje poshtё banon njё grua kureshtare. 0
Naši hosté byli milí. Tё -t-a--t ta-ё --h-- n-erёz--------. T- f------ t--- i---- n----- t- m---- T- f-u-r-t t-n- i-h-n n-e-ё- t- m-r-. ------------------------------------- Tё ftuarit tanё ishin njerёz tё mirё. 0
Naši hosté byli zdvořilí lidé. Tё-ft-ar----an- ----n -j---- tё--jellshёm. T- f------ t--- i---- n----- t- s--------- T- f-u-r-t t-n- i-h-n n-e-ё- t- s-e-l-h-m- ------------------------------------------ Tё ftuarit tanё ishin njerёz tё sjellshёm. 0
Naši hosté byli zajímaví lidé. Tё--tua-------- i-hin njer-z-in-e---ant. T- f------ t--- i---- n----- i---------- T- f-u-r-t t-n- i-h-n n-e-ё- i-t-r-s-n-. ---------------------------------------- Tё ftuarit tanё ishin njerёz interesant. 0
Mám milé děti. U---k-m ---i-ё-t----s---. U-- k-- f----- t- d------ U-ё k-m f-m-j- t- d-s-u-. ------------------------- Unё kam fёmijё tё dashur. 0
Ale mí sousedé mají drzé děti. P-r--q-njёt---n--f-m----t----c---. P-- f------ k--- f----- t- p------ P-r f-i-j-t k-n- f-m-j- t- p-c-p-. ---------------------------------- Por fqinjёt kanё fёmijё tё pacipё. 0
Jsou vaše děti hodné? A--an----m-----t-aj-t--mi-ё? A j--- f------ t--- t- m---- A j-n- f-m-j-t t-a- t- m-r-? ---------------------------- A janё fёmijёt tuaj tё mirё? 0

Jeden jazyk, mnoho podob

I když mluvíme jen jedním jazykem, mluvíme vlastně mnoha jazyky. Žádný jazyk totiž není uzavřený systém. Každý jazyk projevuje mnoho různých dimenzí. Jazyk je totiž živý. Lidé se při rozhovoru vždy řídí podle svého partnera. Pozměňují tedy jazyk, kterým mluví. Tyto změny se objevují v různých formách. Každý jazyk má například svou historii. Vždy se měnil a bude se měnit i nadále. Dá se to poznat podle toho, že staří lidé mluví jinak než mladí. Ve většině jazyků existuje taky mnoho dialektů. Mnoho lidí mluvících dialektem se ale umí přizpůsobit svému prostředí. V určitých situacích mluví spisovným jazykem. Různé sociální skupiny mají různé jazyky. Příkladem je jazyk mládeže nebo myslivecký žargon. Většina lidí mluví jinak v práci než doma. Hodně jich také v práci používá profesionální žargon. Rozdíly se také objevují v mluveném a psaném jazyce. Mluvený jazyk je většinou mnohem jednodušší než ten psaný. Rozdíl může být vcelku značný. Tak tomu je, když se psaný jazyk dlouhou dobu nemění. Lidé se pak musí naučit používat nejprve psanou formu jazyka. Jazyk mužů a žen se také často liší. V západních společnostech není tento rozdíl tak velký. Jsou však země, ve kterých mluví ženy zcela jinak než muži. V některých kulturách má i zdvořilost svou vlastní jazykovou podobu. Mluvení tedy není vůbec jednoduché! Musíme se dávat pozor na mnoho věcí současně…