Konverzační příručka

cs Přídavná jména 2   »   nn Adjectives 2

79 [sedmdesát devět]

Přídavná jména 2

Přídavná jména 2

79 [syttini]

Adjectives 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština nynorsk Poslouchat Více
Mám na sobě modré šaty. E- -a- ------å --o-e-på m-g. E- h-- e-- b-- k---- p- m--- E- h-r e-n b-å k-o-e p- m-g- ---------------------------- Eg har ein blå kjole på meg. 0
Mám na sobě červené šaty. Eg -----i---a-d-k-o----å --g. E- h-- e-- r--- k---- p- m--- E- h-r e-n r-u- k-o-e p- m-g- ----------------------------- Eg har ein raud kjole på meg. 0
Mám na sobě zelené šaty. E- -ar e-- g--n---ol- på -e-. E- h-- e-- g--- k---- p- m--- E- h-r e-n g-ø- k-o-e p- m-g- ----------------------------- Eg har ein grøn kjole på meg. 0
Koupím černou tašku. Eg --øp-- -i -v-r- vesk-. E- k----- e- s---- v----- E- k-ø-e- e- s-a-t v-s-e- ------------------------- Eg kjøper ei svart veske. 0
Koupím hnědou tašku. E- k-ø-e--ei br-n v--k-. E- k----- e- b--- v----- E- k-ø-e- e- b-u- v-s-e- ------------------------ Eg kjøper ei brun veske. 0
Koupím bílou tašku. Eg k-------- -v-- -eske. E- k----- e- k--- v----- E- k-ø-e- e- k-i- v-s-e- ------------------------ Eg kjøper ei kvit veske. 0
Potřebuji nové auto. E- ----g--i---- --l. E- t---- e-- n- b--- E- t-e-g e-n n- b-l- -------------------- Eg treng ein ny bil. 0
Potřebuji rychlé auto. Eg --en--e-n r-s----l. E- t---- e-- r--- b--- E- t-e-g e-n r-s- b-l- ---------------------- Eg treng ein rask bil. 0
Potřebuji pohodlné auto. E--tr-n- --n --mf-rtabe- bil. E- t---- e-- k---------- b--- E- t-e-g e-n k-m-o-t-b-l b-l- ----------------------------- Eg treng ein komfortabel bil. 0
Tam nahoře bydlí nějaká stará žena. De---p-- b-r d-t-ei gam-l--am-. D-- o--- b-- d-- e- g---- d---- D-r o-p- b-r d-t e- g-m-l d-m-. ------------------------------- Der oppe bur det ei gamal dame. 0
Tam nahoře bydlí nějaká tlustá žena. D-r--ppe b---d-t -i tjukk----e. D-- o--- b-- d-- e- t---- d---- D-r o-p- b-r d-t e- t-u-k d-m-. ------------------------------- Der oppe bur det ei tjukk dame. 0
Tam nahoře bydlí nějaká zvědavá žena. D-- -e---bur--et ei--y-g-e-----d--e. D-- n--- b-- d-- e- n--------- d---- D-r n-d- b-r d-t e- n-s-j-r-i- d-m-. ------------------------------------ Der nede bur det ei nysgjerrig dame. 0
Naši hosté byli milí. G------e v-re var --g-eleg--f-lk. G------- v--- v-- h-------- f---- G-e-t-n- v-r- v-r h-g-e-e-e f-l-. --------------------------------- Gjestane våre var hyggelege folk. 0
Naši hosté byli zdvořilí lidé. G-es---e---r--var -øflege f-lk. G------- v--- v-- h------ f---- G-e-t-n- v-r- v-r h-f-e-e f-l-. ------------------------------- Gjestane våre var høflege folk. 0
Naši hosté byli zajímaví lidé. Gje----- v-re---r-i-te--s--n-e fo--. G------- v--- v-- i----------- f---- G-e-t-n- v-r- v-r i-t-r-s-a-t- f-l-. ------------------------------------ Gjestane våre var interessante folk. 0
Mám milé děti. Eg-h-----i------rn. E- h-- s----- b---- E- h-r s-i-l- b-r-. ------------------- Eg har snille born. 0
Ale mí sousedé mají drzé děti. M---n-boa-e-h-r--r-k-- b---. M-- n------ h-- f----- b---- M-n n-b-a-e h-r f-e-k- b-r-. ---------------------------- Men naboane har frekke born. 0
Jsou vaše děti hodné? E---o--a ---e -y-i--? E- b---- d--- l------ E- b-r-a d-n- l-d-g-? --------------------- Er borna dine lydige? 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Jeden jazyk, mnoho podob

I když mluvíme jen jedním jazykem, mluvíme vlastně mnoha jazyky. Žádný jazyk totiž není uzavřený systém. Každý jazyk projevuje mnoho různých dimenzí. Jazyk je totiž živý. Lidé se při rozhovoru vždy řídí podle svého partnera. Pozměňují tedy jazyk, kterým mluví. Tyto změny se objevují v různých formách. Každý jazyk má například svou historii. Vždy se měnil a bude se měnit i nadále. Dá se to poznat podle toho, že staří lidé mluví jinak než mladí. Ve většině jazyků existuje taky mnoho dialektů. Mnoho lidí mluvících dialektem se ale umí přizpůsobit svému prostředí. V určitých situacích mluví spisovným jazykem. Různé sociální skupiny mají různé jazyky. Příkladem je jazyk mládeže nebo myslivecký žargon. Většina lidí mluví jinak v práci než doma. Hodně jich také v práci používá profesionální žargon. Rozdíly se také objevují v mluveném a psaném jazyce. Mluvený jazyk je většinou mnohem jednodušší než ten psaný. Rozdíl může být vcelku značný. Tak tomu je, když se psaný jazyk dlouhou dobu nemění. Lidé se pak musí naučit používat nejprve psanou formu jazyka. Jazyk mužů a žen se také často liší. V západních společnostech není tento rozdíl tak velký. Jsou však země, ve kterých mluví ženy zcela jinak než muži. V některých kulturách má i zdvořilost svou vlastní jazykovou podobu. Mluvení tedy není vůbec jednoduché! Musíme se dávat pozor na mnoho věcí současně…