Konverzační příručka

cs Přídavná jména 2   »   eo Adjektivoj 2

79 [sedmdesát devět]

Přídavná jména 2

Přídavná jména 2

79 [sepdek naŭ]

Adjektivoj 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština esperanto Poslouchat Více
Mám na sobě modré šaty. Mi -u-hav-s--l--- r-bo-. M- s------- b---- r----- M- s-r-a-a- b-u-n r-b-n- ------------------------ Mi surhavas bluan robon. 0
Mám na sobě červené šaty. Mi---rhava- r-ĝa--robon. M- s------- r---- r----- M- s-r-a-a- r-ĝ-n r-b-n- ------------------------ Mi surhavas ruĝan robon. 0
Mám na sobě zelené šaty. M- ---h-va- v-rda- robon. M- s------- v----- r----- M- s-r-a-a- v-r-a- r-b-n- ------------------------- Mi surhavas verdan robon. 0
Koupím černou tašku. M- -ĉe-a- n-gr-n sako-. M- a----- n----- s----- M- a-e-a- n-g-a- s-k-n- ----------------------- Mi aĉetas nigran sakon. 0
Koupím hnědou tašku. M- aĉet----runan sa-o-. M- a----- b----- s----- M- a-e-a- b-u-a- s-k-n- ----------------------- Mi aĉetas brunan sakon. 0
Koupím bílou tašku. M- aĉetas -l----n sakon. M- a----- b------ s----- M- a-e-a- b-a-k-n s-k-n- ------------------------ Mi aĉetas blankan sakon. 0
Potřebuji nové auto. Mi-b-z-nas -ova--a-t-n. M- b------ n---- a----- M- b-z-n-s n-v-n a-t-n- ----------------------- Mi bezonas novan aŭton. 0
Potřebuji rychlé auto. M- b-z-n----a---an-----n. M- b------ r------ a----- M- b-z-n-s r-p-d-n a-t-n- ------------------------- Mi bezonas rapidan aŭton. 0
Potřebuji pohodlné auto. Mi bez--as -o--o---n a-t-n. M- b------ k-------- a----- M- b-z-n-s k-m-o-t-n a-t-n- --------------------------- Mi bezonas komfortan aŭton. 0
Tam nahoře bydlí nějaká stará žena. S-p-- loĝas--a-j------rin-. S---- l---- m------ v------ S-p-e l-ĝ-s m-l-u-a v-r-n-. --------------------------- Supre loĝas maljuna virino. 0
Tam nahoře bydlí nějaká tlustá žena. S--r- ----s--ik- -iri--. S---- l---- d--- v------ S-p-e l-ĝ-s d-k- v-r-n-. ------------------------ Supre loĝas dika virino. 0
Tam nahoře bydlí nějaká zvědavá žena. Mals--re ------sci-------vi-i--. M------- l---- s-------- v------ M-l-u-r- l-ĝ-s s-i-o-e-a v-r-n-. -------------------------------- Malsupre loĝas scivolema virino. 0
Naši hosté byli milí. Niaj-g-sto- e-tis--i--atiaj ho--j. N--- g----- e---- s-------- h----- N-a- g-s-o- e-t-s s-m-a-i-j h-m-j- ---------------------------------- Niaj gastoj estis simpatiaj homoj. 0
Naši hosté byli zdvořilí lidé. Niaj-gas--- -s-i--ĝ---i--j-h-m-j. N--- g----- e---- ĝ------- h----- N-a- g-s-o- e-t-s ĝ-n-i-a- h-m-j- --------------------------------- Niaj gastoj estis ĝentilaj homoj. 0
Naši hosté byli zajímaví lidé. N--j --s-o- -st-s -n---es-j-----j. N--- g----- e---- i-------- h----- N-a- g-s-o- e-t-s i-t-r-s-j h-m-j- ---------------------------------- Niaj gastoj estis interesaj homoj. 0
Mám milé děti. Mi-h-vas-a-i---j------nojn. M- h---- a------- i-------- M- h-v-s a-i-d-j- i-f-n-j-. --------------------------- Mi havas amindajn infanojn. 0
Ale mí sousedé mají drzé děti. S-d--- ------o- h-va- -mp----nen-a-n -n-a----. S-- l- n------- h---- i------------- i-------- S-d l- n-j-a-o- h-v-s i-p-r-i-e-t-j- i-f-n-j-. ---------------------------------------------- Sed la najbaroj havas impertinentajn infanojn. 0
Jsou vaše děti hodné? Ĉ- --a- ---ano- est-s -fa--a-? Ĉ- v--- i------ e---- a------- Ĉ- v-a- i-f-n-j e-t-s a-a-l-j- ------------------------------ Ĉu viaj infanoj estas afablaj? 0

Jeden jazyk, mnoho podob

I když mluvíme jen jedním jazykem, mluvíme vlastně mnoha jazyky. Žádný jazyk totiž není uzavřený systém. Každý jazyk projevuje mnoho různých dimenzí. Jazyk je totiž živý. Lidé se při rozhovoru vždy řídí podle svého partnera. Pozměňují tedy jazyk, kterým mluví. Tyto změny se objevují v různých formách. Každý jazyk má například svou historii. Vždy se měnil a bude se měnit i nadále. Dá se to poznat podle toho, že staří lidé mluví jinak než mladí. Ve většině jazyků existuje taky mnoho dialektů. Mnoho lidí mluvících dialektem se ale umí přizpůsobit svému prostředí. V určitých situacích mluví spisovným jazykem. Různé sociální skupiny mají různé jazyky. Příkladem je jazyk mládeže nebo myslivecký žargon. Většina lidí mluví jinak v práci než doma. Hodně jich také v práci používá profesionální žargon. Rozdíly se také objevují v mluveném a psaném jazyce. Mluvený jazyk je většinou mnohem jednodušší než ten psaný. Rozdíl může být vcelku značný. Tak tomu je, když se psaný jazyk dlouhou dobu nemění. Lidé se pak musí naučit používat nejprve psanou formu jazyka. Jazyk mužů a žen se také často liší. V západních společnostech není tento rozdíl tak velký. Jsou však země, ve kterých mluví ženy zcela jinak než muži. V některých kulturách má i zdvořilost svou vlastní jazykovou podobu. Mluvení tedy není vůbec jednoduché! Musíme se dávat pozor na mnoho věcí současně…