Konverzační příručka

cs Přídavná jména 2   »   af Byvoeglike naamwoorde 2

79 [sedmdesát devět]

Přídavná jména 2

Přídavná jména 2

79 [nege en sewentig]

Byvoeglike naamwoorde 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština afrikánština Poslouchat Více
Mám na sobě modré šaty. Ek d-- ’- b--- r--. Ek dra ’n blou rok. 0
Mám na sobě červené šaty. Ek d-- ’- r--- r--. Ek dra ’n rooi rok. 0
Mám na sobě zelené šaty. Ek d-- ’- g---- r--. Ek dra ’n groen rok. 0
Koupím černou tašku. Ek k--- ’- s---- s--. Ek koop ’n swart sak. 0
Koupím hnědou tašku. Ek k--- ’- b---- s--. Ek koop ’n bruin sak. 0
Koupím bílou tašku. Ek k--- ’- w-- s--. Ek koop ’n wit sak. 0
Potřebuji nové auto. Ek h-- ’- n--- m---- n----. Ek het ’n nuwe motor nodig. 0
Potřebuji rychlé auto. Ek h-- ’- v------ m---- n----. Ek het ’n vinnige motor nodig. 0
Potřebuji pohodlné auto. Ek h-- ’- g--------- m---- n----. Ek het ’n gerieflike motor nodig. 0
Tam nahoře bydlí nějaká stará žena. Da-- b- w--- ’- o- v---. Daar bo woon ’n ou vrou. 0
Tam nahoře bydlí nějaká tlustá žena. Da-- b- w--- ’- d-- / v-- v---. Daar bo woon ’n dik / vet vrou. 0
Tam nahoře bydlí nějaká zvědavá žena. Da-- o---- w--- ’- n---------- v---. Daar onder woon ’n nuuskierige vrou. 0
Naši hosté byli milí. On- g---- w-- g--- m----. Ons gaste was gawe mense. 0
Naši hosté byli zdvořilí lidé. On- g---- w-- h------ / b------- m----. Ons gaste was hoflike / beleefde mense. 0
Naši hosté byli zajímaví lidé. On- g---- w-- i----------- m----. Ons gaste was interessante mense. 0
Mám milé děti. Ek h-- l---- k------. Ek het liewe kinders. 0
Ale mí sousedé mají drzé děti. Ma-- d-- b--- h-- s----- k------. Maar die bure het stoute kinders. 0
Jsou vaše děti hodné? Is u k------ s---? Is u kinders soet? 0

Jeden jazyk, mnoho podob

I když mluvíme jen jedním jazykem, mluvíme vlastně mnoha jazyky. Žádný jazyk totiž není uzavřený systém. Každý jazyk projevuje mnoho různých dimenzí. Jazyk je totiž živý. Lidé se při rozhovoru vždy řídí podle svého partnera. Pozměňují tedy jazyk, kterým mluví. Tyto změny se objevují v různých formách. Každý jazyk má například svou historii. Vždy se měnil a bude se měnit i nadále. Dá se to poznat podle toho, že staří lidé mluví jinak než mladí. Ve většině jazyků existuje taky mnoho dialektů. Mnoho lidí mluvících dialektem se ale umí přizpůsobit svému prostředí. V určitých situacích mluví spisovným jazykem. Různé sociální skupiny mají různé jazyky. Příkladem je jazyk mládeže nebo myslivecký žargon. Většina lidí mluví jinak v práci než doma. Hodně jich také v práci používá profesionální žargon. Rozdíly se také objevují v mluveném a psaném jazyce. Mluvený jazyk je většinou mnohem jednodušší než ten psaný. Rozdíl může být vcelku značný. Tak tomu je, když se psaný jazyk dlouhou dobu nemění. Lidé se pak musí naučit používat nejprve psanou formu jazyka. Jazyk mužů a žen se také často liší. V západních společnostech není tento rozdíl tak velký. Jsou však země, ve kterých mluví ženy zcela jinak než muži. V některých kulturách má i zdvořilost svou vlastní jazykovou podobu. Mluvení tedy není vůbec jednoduché! Musíme se dávat pozor na mnoho věcí současně…