Konverzační příručka

cs Přídavná jména 2   »   sl Pridevnik 2

79 [sedmdesát devět]

Přídavná jména 2

Přídavná jména 2

79 [devetinsedemdeset]

Pridevnik 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština slovinština Poslouchat Více
Mám na sobě modré šaty. N- -e-i i-a------e---- i-am) -od----b--ko. N- s--- i--- (-------- i---- m---- o------ N- s-b- i-a- (-b-e-e-o i-a-) m-d-o o-l-k-. ------------------------------------------ Na sebi imam (Oblečeno imam) modro obleko. 0
Mám na sobě červené šaty. Na---b- --am--O---č-n- ---m--rd--o o----o. N- s--- i--- (-------- i---- r---- o------ N- s-b- i-a- (-b-e-e-o i-a-) r-e-o o-l-k-. ------------------------------------------ Na sebi imam (Oblečeno imam) rdečo obleko. 0
Mám na sobě zelené šaty. N- ---i i--m -O--e--no i-a-) -e---- ----ko. N- s--- i--- (-------- i---- z----- o------ N- s-b- i-a- (-b-e-e-o i-a-) z-l-n- o-l-k-. ------------------------------------------- Na sebi imam (Oblečeno imam) zeleno obleko. 0
Koupím černou tašku. K-pi---) bom-č-n--to-----. K------- b-- č--- t------- K-p-l-a- b-m č-n- t-r-i-o- -------------------------- Kupil(a) bom črno torbico. 0
Koupím hnědou tašku. Kup--(a)--om --o r---- -o-bico. K------- b-- e-- r---- t------- K-p-l-a- b-m e-o r-a-o t-r-i-o- ------------------------------- Kupil(a) bom eno rjavo torbico. 0
Koupím bílou tašku. K---l-a)-b-m ---- -------. K------- b-- b--- t------- K-p-l-a- b-m b-l- t-r-i-o- -------------------------- Kupil(a) bom belo torbico. 0
Potřebuji nové auto. Potreb---- n---av--. P--------- n-- a---- P-t-e-u-e- n-v a-t-. -------------------- Potrebujem nov avto. 0
Potřebuji rychlé auto. Pot-ebu--m--i--r -v-o. P--------- h---- a---- P-t-e-u-e- h-t-r a-t-. ---------------------- Potrebujem hiter avto. 0
Potřebuji pohodlné auto. P----buj-m-ud-ben--vt-. P--------- u----- a---- P-t-e-u-e- u-o-e- a-t-. ----------------------- Potrebujem udoben avto. 0
Tam nahoře bydlí nějaká stará žena. T-- zgor-j -t----e-stara-gos-a. T-- z----- s------ s---- g----- T-m z-o-a- s-a-u-e s-a-a g-s-a- ------------------------------- Tam zgoraj stanuje stara gospa. 0
Tam nahoře bydlí nějaká tlustá žena. Tam-z-ora----a-uje-d--el-------. T-- z----- s------ d----- g----- T-m z-o-a- s-a-u-e d-b-l- g-s-a- -------------------------------- Tam zgoraj stanuje debela gospa. 0
Tam nahoře bydlí nějaká zvědavá žena. Ta- zgora----anuje --do-e--a -o--a. T-- z----- s------ r-------- g----- T-m z-o-a- s-a-u-e r-d-v-d-a g-s-a- ----------------------------------- Tam zgoraj stanuje radovedna gospa. 0
Naši hosté byli milí. Na-i -o--j--so-bi-- -----tn- --rijaz-i,--j--ez---i) ---d--. N--- g----- s- b--- p------- (--------- l---------- l------ N-š- g-s-j- s- b-l- p-i-e-n- (-r-j-z-i- l-u-e-n-v-) l-u-j-. ----------------------------------------------------------- Naši gostje so bili prijetni (prijazni, ljubeznivi) ljudje. 0
Naši hosté byli zdvořilí lidé. Na-- -o-----s- b-l--vlju----lj----. N--- g----- s- b--- v------ l------ N-š- g-s-j- s- b-l- v-j-d-i l-u-j-. ----------------------------------- Naši gostje so bili vljudni ljudje. 0
Naši hosté byli zajímaví lidé. N--i-gost-e--o---li --n-mi-i lj-dj-. N--- g----- s- b--- z------- l------ N-š- g-s-j- s- b-l- z-n-m-v- l-u-j-. ------------------------------------ Naši gostje so bili zanimivi ljudje. 0
Mám milé děti. Im-m---u--e----oke. I--- l----- o------ I-a- l-u-k- o-r-k-. ------------------- Imam ljubke otroke. 0
Ale mí sousedé mají drzé děti. Toda-s--ed-- -m--o--esr-mn- ---o-e. T--- s------ i---- n------- o------ T-d- s-s-d-e i-a-o n-s-a-n- o-r-k-. ----------------------------------- Toda sosedje imajo nesramne otroke. 0
Jsou vaše děti hodné? S--vaš------ci -r--n-? S- v--- o----- p------ S- v-š- o-r-c- p-i-n-? ---------------------- So vaši otroci pridni? 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Jeden jazyk, mnoho podob

I když mluvíme jen jedním jazykem, mluvíme vlastně mnoha jazyky. Žádný jazyk totiž není uzavřený systém. Každý jazyk projevuje mnoho různých dimenzí. Jazyk je totiž živý. Lidé se při rozhovoru vždy řídí podle svého partnera. Pozměňují tedy jazyk, kterým mluví. Tyto změny se objevují v různých formách. Každý jazyk má například svou historii. Vždy se měnil a bude se měnit i nadále. Dá se to poznat podle toho, že staří lidé mluví jinak než mladí. Ve většině jazyků existuje taky mnoho dialektů. Mnoho lidí mluvících dialektem se ale umí přizpůsobit svému prostředí. V určitých situacích mluví spisovným jazykem. Různé sociální skupiny mají různé jazyky. Příkladem je jazyk mládeže nebo myslivecký žargon. Většina lidí mluví jinak v práci než doma. Hodně jich také v práci používá profesionální žargon. Rozdíly se také objevují v mluveném a psaném jazyce. Mluvený jazyk je většinou mnohem jednodušší než ten psaný. Rozdíl může být vcelku značný. Tak tomu je, když se psaný jazyk dlouhou dobu nemění. Lidé se pak musí naučit používat nejprve psanou formu jazyka. Jazyk mužů a žen se také často liší. V západních společnostech není tento rozdíl tak velký. Jsou však země, ve kterých mluví ženy zcela jinak než muži. V některých kulturách má i zdvořilost svou vlastní jazykovou podobu. Mluvení tedy není vůbec jednoduché! Musíme se dávat pozor na mnoho věcí současně…