Konverzační příručka

cs Přídavná jména 2   »   ca Adjectius 2

79 [sedmdesát devět]

Přídavná jména 2

Přídavná jména 2

79 [setanta-nou]

Adjectius 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština katalánština Poslouchat Více
Mám na sobě modré šaty. Po--o ---ves-i--b---. Porto un vestit blau. P-r-o u- v-s-i- b-a-. --------------------- Porto un vestit blau. 0
Mám na sobě červené šaty. Por----- v---it---r-ell. Porto un vestit vermell. P-r-o u- v-s-i- v-r-e-l- ------------------------ Porto un vestit vermell. 0
Mám na sobě zelené šaty. P------n-vestit -e--. Porto un vestit verd. P-r-o u- v-s-i- v-r-. --------------------- Porto un vestit verd. 0
Koupím černou tašku. C-m-ro-u-a b---a -----. Compro una bossa negra. C-m-r- u-a b-s-a n-g-a- ----------------------- Compro una bossa negra. 0
Koupím hnědou tašku. C---ro una-b--sa m----. Compro una bossa marró. C-m-r- u-a b-s-a m-r-ó- ----------------------- Compro una bossa marró. 0
Koupím bílou tašku. Com--- un---ossa--l-nc-. Compro una bossa blanca. C-m-r- u-a b-s-a b-a-c-. ------------------------ Compro una bossa blanca. 0
Potřebuji nové auto. Nec----to-un--otx- nou. Necessito un cotxe nou. N-c-s-i-o u- c-t-e n-u- ----------------------- Necessito un cotxe nou. 0
Potřebuji rychlé auto. N-c--si-o u---ot-e-rà-id. Necessito un cotxe ràpid. N-c-s-i-o u- c-t-e r-p-d- ------------------------- Necessito un cotxe ràpid. 0
Potřebuji pohodlné auto. N-c---i---u--c---e -ò---e. Necessito un cotxe còmode. N-c-s-i-o u- c-t-e c-m-d-. -------------------------- Necessito un cotxe còmode. 0
Tam nahoře bydlí nějaká stará žena. A da----- --u u-a d-----r-n - ve-la. A dalt hi viu una dona gran / vella. A d-l- h- v-u u-a d-n- g-a- / v-l-a- ------------------------------------ A dalt hi viu una dona gran / vella. 0
Tam nahoře bydlí nějaká tlustá žena. A----t-h- v----na--ona--ra-sa. A dalt hi viu una dona grassa. A d-l- h- v-u u-a d-n- g-a-s-. ------------------------------ A dalt hi viu una dona grassa. 0
Tam nahoře bydlí nějaká zvědavá žena. A --ix h- --u -n- -o-a c-ri-s-. A baix hi viu una dona curiosa. A b-i- h- v-u u-a d-n- c-r-o-a- ------------------------------- A baix hi viu una dona curiosa. 0
Naši hosté byli milí. El- --st-e--c-n-id-ts-e-en ge-t s-m--ti-a. Els nostres convidats eren gent simpàtica. E-s n-s-r-s c-n-i-a-s e-e- g-n- s-m-à-i-a- ------------------------------------------ Els nostres convidats eren gent simpàtica. 0
Naši hosté byli zdvořilí lidé. E-s n---re--c-n--d--- er-n---n- -duca--. Els nostres convidats eren gent educada. E-s n-s-r-s c-n-i-a-s e-e- g-n- e-u-a-a- ---------------------------------------- Els nostres convidats eren gent educada. 0
Naši hosté byli zajímaví lidé. E-s-----res-conv--a----r---g--t --t-r-s-a--. Els nostres convidats eren gent interessant. E-s n-s-r-s c-n-i-a-s e-e- g-n- i-t-r-s-a-t- -------------------------------------------- Els nostres convidats eren gent interessant. 0
Mám milé děti. Ti-c-u---fi-ls e-ca-tad-r-. Tinc uns fills encantadors. T-n- u-s f-l-s e-c-n-a-o-s- --------------------------- Tinc uns fills encantadors. 0
Ale mí sousedé mají drzé děti. P-r--e-s ---ns--enen un- n-n---a-educ-t-. Però els veïns tenen uns nens maleducats. P-r- e-s v-ï-s t-n-n u-s n-n- m-l-d-c-t-. ----------------------------------------- Però els veïns tenen uns nens maleducats. 0
Jsou vaše děti hodné? Qu- ------t-n -- -ls s--s ----s? Que es porten bé els seus fills? Q-e e- p-r-e- b- e-s s-u- f-l-s- -------------------------------- Que es porten bé els seus fills? 0

Jeden jazyk, mnoho podob

I když mluvíme jen jedním jazykem, mluvíme vlastně mnoha jazyky. Žádný jazyk totiž není uzavřený systém. Každý jazyk projevuje mnoho různých dimenzí. Jazyk je totiž živý. Lidé se při rozhovoru vždy řídí podle svého partnera. Pozměňují tedy jazyk, kterým mluví. Tyto změny se objevují v různých formách. Každý jazyk má například svou historii. Vždy se měnil a bude se měnit i nadále. Dá se to poznat podle toho, že staří lidé mluví jinak než mladí. Ve většině jazyků existuje taky mnoho dialektů. Mnoho lidí mluvících dialektem se ale umí přizpůsobit svému prostředí. V určitých situacích mluví spisovným jazykem. Různé sociální skupiny mají různé jazyky. Příkladem je jazyk mládeže nebo myslivecký žargon. Většina lidí mluví jinak v práci než doma. Hodně jich také v práci používá profesionální žargon. Rozdíly se také objevují v mluveném a psaném jazyce. Mluvený jazyk je většinou mnohem jednodušší než ten psaný. Rozdíl může být vcelku značný. Tak tomu je, když se psaný jazyk dlouhou dobu nemění. Lidé se pak musí naučit používat nejprve psanou formu jazyka. Jazyk mužů a žen se také často liší. V západních společnostech není tento rozdíl tak velký. Jsou však země, ve kterých mluví ženy zcela jinak než muži. V některých kulturách má i zdvořilost svou vlastní jazykovou podobu. Mluvení tedy není vůbec jednoduché! Musíme se dávat pozor na mnoho věcí současně…