Konverzační příručka

cs Přídavná jména 2   »   et Omadussõnad 2

79 [sedmdesát devět]

Přídavná jména 2

Přídavná jména 2

79 [seitsekümmend üheksa]

Omadussõnad 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština estonština Poslouchat Více
Mám na sobě modré šaty. M-l----sin----kle-t-----as. M-- o- s----- k---- s------ M-l o- s-n-n- k-e-t s-l-a-. --------------------------- Mul on sinine kleit seljas. 0
Mám na sobě červené šaty. M-l -- p-n-n--klei- se----. M-- o- p----- k---- s------ M-l o- p-n-n- k-e-t s-l-a-. --------------------------- Mul on punane kleit seljas. 0
Mám na sobě zelené šaty. M-- -n -o--l-n- -le-t se-j--. M-- o- r------- k---- s------ M-l o- r-h-l-n- k-e-t s-l-a-. ----------------------------- Mul on roheline kleit seljas. 0
Koupím černou tašku. M- os--n--us-a k---. M- o---- m---- k---- M- o-t-n m-s-a k-t-. -------------------- Ma ostan musta koti. 0
Koupím hnědou tašku. Ma ost-- pru-ni k---. M- o---- p----- k---- M- o-t-n p-u-n- k-t-. --------------------- Ma ostan pruuni koti. 0
Koupím bílou tašku. M----tan-v-l---k-ti. M- o---- v---- k---- M- o-t-n v-l-e k-t-. -------------------- Ma ostan valge koti. 0
Potřebuji nové auto. M----n -aja --t--ut-t. M-- o- v--- u-- a----- M-l o- v-j- u-t a-t-t- ---------------------- Mul on vaja uut autot. 0
Potřebuji rychlé auto. M---o- vaja kiiret--u-o-. M-- o- v--- k----- a----- M-l o- v-j- k-i-e- a-t-t- ------------------------- Mul on vaja kiiret autot. 0
Potřebuji pohodlné auto. Mul o- v-ja-mug-va- aut-t. M-- o- v--- m------ a----- M-l o- v-j- m-g-v-t a-t-t- -------------------------- Mul on vaja mugavat autot. 0
Tam nahoře bydlí nějaká stará žena. S--l---eval el-- --na-n--n-. S--- ü----- e--- v--- n----- S-a- ü-e-a- e-a- v-n- n-i-e- ---------------------------- Seal üleval elab vana naine. 0
Tam nahoře bydlí nějaká tlustá žena. S------e--- --ab-pa-- na-ne. S--- ü----- e--- p--- n----- S-a- ü-e-a- e-a- p-k- n-i-e- ---------------------------- Seal üleval elab paks naine. 0
Tam nahoře bydlí nějaká zvědavá žena. Se-l al- --ab u-d-s-i-ulik---ine. S--- a-- e--- u----------- n----- S-a- a-l e-a- u-d-s-i-u-i- n-i-e- --------------------------------- Seal all elab uudishimulik naine. 0
Naši hosté byli milí. M-ie-k-----sed--li----redad -nimesed. M--- k-------- o--- t------ i-------- M-i- k-l-l-s-d o-i- t-r-d-d i-i-e-e-. ------------------------------------- Meie külalised olid toredad inimesed. 0
Naši hosté byli zdvořilí lidé. M-i---ü--li-e--o--d--i-----d--n-me-e-. M--- k-------- o--- v------- i-------- M-i- k-l-l-s-d o-i- v-i-a-a- i-i-e-e-. -------------------------------------- Meie külalised olid viisakad inimesed. 0
Naši hosté byli zajímaví lidé. Meie---l--ised----d-huv---v-- --ime--d. M--- k-------- o--- h-------- i-------- M-i- k-l-l-s-d o-i- h-v-t-v-d i-i-e-e-. --------------------------------------- Meie külalised olid huvitavad inimesed. 0
Mám milé děti. Mu- on----s-d-l--s-d. M-- o- a----- l------ M-l o- a-m-a- l-p-e-. --------------------- Mul on armsad lapsed. 0
Ale mí sousedé mají drzé děti. A-- na--r--e---n u-a-a- l---e-. A-- n-------- o- u----- l------ A-a n-a-r-t-l o- u-a-a- l-p-e-. ------------------------------- Aga naabritel on ulakad lapsed. 0
Jsou vaše děti hodné? K----e-e-lapse--on---ad? K-- t--- l----- o- h---- K-s t-i- l-p-e- o- h-a-? ------------------------ Kas teie lapsed on head? 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Jeden jazyk, mnoho podob

I když mluvíme jen jedním jazykem, mluvíme vlastně mnoha jazyky. Žádný jazyk totiž není uzavřený systém. Každý jazyk projevuje mnoho různých dimenzí. Jazyk je totiž živý. Lidé se při rozhovoru vždy řídí podle svého partnera. Pozměňují tedy jazyk, kterým mluví. Tyto změny se objevují v různých formách. Každý jazyk má například svou historii. Vždy se měnil a bude se měnit i nadále. Dá se to poznat podle toho, že staří lidé mluví jinak než mladí. Ve většině jazyků existuje taky mnoho dialektů. Mnoho lidí mluvících dialektem se ale umí přizpůsobit svému prostředí. V určitých situacích mluví spisovným jazykem. Různé sociální skupiny mají různé jazyky. Příkladem je jazyk mládeže nebo myslivecký žargon. Většina lidí mluví jinak v práci než doma. Hodně jich také v práci používá profesionální žargon. Rozdíly se také objevují v mluveném a psaném jazyce. Mluvený jazyk je většinou mnohem jednodušší než ten psaný. Rozdíl může být vcelku značný. Tak tomu je, když se psaný jazyk dlouhou dobu nemění. Lidé se pak musí naučit používat nejprve psanou formu jazyka. Jazyk mužů a žen se také často liší. V západních společnostech není tento rozdíl tak velký. Jsou však země, ve kterých mluví ženy zcela jinak než muži. V některých kulturách má i zdvořilost svou vlastní jazykovou podobu. Mluvení tedy není vůbec jednoduché! Musíme se dávat pozor na mnoho věcí současně…