Konverzační příručka

cs Přídavná jména 2   »   it Aggettivi 2

79 [sedmdesát devět]

Přídavná jména 2

Přídavná jména 2

79 [settantanove]

Aggettivi 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština italština Poslouchat Více
Mám na sobě modré šaty. In----- u- a---- a------. Indosso un abito azzurro. 0
Mám na sobě červené šaty. In----- u- a---- r----. Indosso un abito rosso. 0
Mám na sobě zelené šaty. In----- u- a---- v----. Indosso un abito verde. 0
Koupím černou tašku. Co---- u-- b---- n---. Compro una borsa nera. 0
Koupím hnědou tašku. Co---- u-- b---- m------. Compro una borsa marrone. 0
Koupím bílou tašku. Co---- u-- b---- b-----. Compro una borsa bianca. 0
Potřebuji nové auto. Ho b------ d- u-- m------- n----. Ho bisogno di una macchina nuova. 0
Potřebuji rychlé auto. Ho b------ d- u-- m------- v-----. Ho bisogno di una macchina veloce. 0
Potřebuji pohodlné auto. Ho b------ d- u-- m------- c-----. Ho bisogno di una macchina comoda. 0
Tam nahoře bydlí nějaká stará žena. La--- a---- u-- d---- a------. Lassù abita una donna anziana. 0
Tam nahoře bydlí nějaká tlustá žena. La--- a---- u-- d---- g-----. Lassù abita una donna grassa. 0
Tam nahoře bydlí nějaká zvědavá žena. La---- a---- u-- d---- c------. Laggiù abita una donna curiosa. 0
Naši hosté byli milí. I n----- o----- e---- c-----. I nostri ospiti erano carini. 0
Naši hosté byli zdvořilí lidé. I n----- o----- e---- g------. I nostri ospiti erano gentili. 0
Naši hosté byli zajímaví lidé. I n----- o----- e---- i-----------. I nostri ospiti erano interessanti. 0
Mám milé děti. Ho d-- c--- b------. Ho dei cari bambini. 0
Ale mí sousedé mají drzé děti. Ma i v----- h---- d-- b------ i-----------. Ma i vicini hanno dei bambini impertinenti. 0
Jsou vaše děti hodné? So-- b---- i S--- b------? Sono buoni i Suoi bambini? 0

Jeden jazyk, mnoho podob

I když mluvíme jen jedním jazykem, mluvíme vlastně mnoha jazyky. Žádný jazyk totiž není uzavřený systém. Každý jazyk projevuje mnoho různých dimenzí. Jazyk je totiž živý. Lidé se při rozhovoru vždy řídí podle svého partnera. Pozměňují tedy jazyk, kterým mluví. Tyto změny se objevují v různých formách. Každý jazyk má například svou historii. Vždy se měnil a bude se měnit i nadále. Dá se to poznat podle toho, že staří lidé mluví jinak než mladí. Ve většině jazyků existuje taky mnoho dialektů. Mnoho lidí mluvících dialektem se ale umí přizpůsobit svému prostředí. V určitých situacích mluví spisovným jazykem. Různé sociální skupiny mají různé jazyky. Příkladem je jazyk mládeže nebo myslivecký žargon. Většina lidí mluví jinak v práci než doma. Hodně jich také v práci používá profesionální žargon. Rozdíly se také objevují v mluveném a psaném jazyce. Mluvený jazyk je většinou mnohem jednodušší než ten psaný. Rozdíl může být vcelku značný. Tak tomu je, když se psaný jazyk dlouhou dobu nemění. Lidé se pak musí naučit používat nejprve psanou formu jazyka. Jazyk mužů a žen se také často liší. V západních společnostech není tento rozdíl tak velký. Jsou však země, ve kterých mluví ženy zcela jinak než muži. V některých kulturách má i zdvořilost svou vlastní jazykovou podobu. Mluvení tedy není vůbec jednoduché! Musíme se dávat pozor na mnoho věcí současně…