Konverzační příručka

cs Přídavná jména 2   »   no Adjektiv 2

79 [sedmdesát devět]

Přídavná jména 2

Přídavná jména 2

79 [syttini]

Adjektiv 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština norština Poslouchat Více
Mám na sobě modré šaty. Jeg--a--e--bl- kj-----å---g. J-- h-- e- b-- k---- p- m--- J-g h-r e- b-å k-o-e p- m-g- ---------------------------- Jeg har en blå kjole på meg. 0
Mám na sobě červené šaty. J-- -a--en---d kjol- på-me-. J-- h-- e- r-- k---- p- m--- J-g h-r e- r-d k-o-e p- m-g- ---------------------------- Jeg har en rød kjole på meg. 0
Mám na sobě zelené šaty. J---h---e----ønn kjole--- m-g. J-- h-- e- g---- k---- p- m--- J-g h-r e- g-ø-n k-o-e p- m-g- ------------------------------ Jeg har en grønn kjole på meg. 0
Koupím černou tašku. J-g-kj---r -n svart -eske. J-- k----- e- s---- v----- J-g k-ø-e- e- s-a-t v-s-e- -------------------------- Jeg kjøper en svart veske. 0
Koupím hnědou tašku. J---k---er en-b-u- veske. J-- k----- e- b--- v----- J-g k-ø-e- e- b-u- v-s-e- ------------------------- Jeg kjøper en brun veske. 0
Koupím bílou tašku. Jeg kj--er en--vit -esk-. J-- k----- e- h--- v----- J-g k-ø-e- e- h-i- v-s-e- ------------------------- Jeg kjøper en hvit veske. 0
Potřebuji nové auto. J-g-t--n-e- -n n- b--. J-- t------ e- n- b--- J-g t-e-g-r e- n- b-l- ---------------------- Jeg trenger en ny bil. 0
Potřebuji rychlé auto. Je- -renge---n -a-k -il. J-- t------ e- r--- b--- J-g t-e-g-r e- r-s- b-l- ------------------------ Jeg trenger en rask bil. 0
Potřebuji pohodlné auto. Je- tre-g---e----m-ort---l----. J-- t------ e- k---------- b--- J-g t-e-g-r e- k-m-o-t-b-l b-l- ------------------------------- Jeg trenger en komfortabel bil. 0
Tam nahoře bydlí nějaká stará žena. D-r----e---r--et -n ga-m-- ---e. D-- o--- b-- d-- e- g----- d---- D-r o-p- b-r d-t e- g-m-e- d-m-. -------------------------------- Der oppe bor det en gammel dame. 0
Tam nahoře bydlí nějaká tlustá žena. De---ppe-b---de- e---jukk-d-m-. D-- o--- b-- d-- e- t---- d---- D-r o-p- b-r d-t e- t-u-k d-m-. ------------------------------- Der oppe bor det en tjukk dame. 0
Tam nahoře bydlí nějaká zvědavá žena. D-- -e-- -o--d-t e- -y--je-rig-da--. D-- n--- b-- d-- e- n--------- d---- D-r n-d- b-r d-t e- n-s-j-r-i- d-m-. ------------------------------------ Der nede bor det en nysgjerrig dame. 0
Naši hosté byli milí. G-est--- -åre--a--h----li-- -olk. G------- v--- v-- h-------- f---- G-e-t-n- v-r- v-r h-g-e-i-e f-l-. --------------------------------- Gjestene våre var hyggelige folk. 0
Naši hosté byli zdvořilí lidé. G--s-en-----e v-- høf---e f-lk. G------- v--- v-- h------ f---- G-e-t-n- v-r- v-r h-f-i-e f-l-. ------------------------------- Gjestene våre var høflige folk. 0
Naši hosté byli zajímaví lidé. G---t--- v--e --- -n-e--s--n-- folk. G------- v--- v-- i----------- f---- G-e-t-n- v-r- v-r i-t-r-s-a-t- f-l-. ------------------------------------ Gjestene våre var interessante folk. 0
Mám milé děti. Je--h---s-il-e-ba--. J-- h-- s----- b---- J-g h-r s-i-l- b-r-. -------------------- Jeg har snille barn. 0
Ale mí sousedé mají drzé děti. M-n--a----e h-- ---k-e-b-r-. M-- n------ h-- f----- b---- M-n n-b-e-e h-r f-e-k- b-r-. ---------------------------- Men naboene har frekke barn. 0
Jsou vaše děti hodné? E--bar-- di-e lydige? E- b---- d--- l------ E- b-r-a d-n- l-d-g-? --------------------- Er barna dine lydige? 0

Jeden jazyk, mnoho podob

I když mluvíme jen jedním jazykem, mluvíme vlastně mnoha jazyky. Žádný jazyk totiž není uzavřený systém. Každý jazyk projevuje mnoho různých dimenzí. Jazyk je totiž živý. Lidé se při rozhovoru vždy řídí podle svého partnera. Pozměňují tedy jazyk, kterým mluví. Tyto změny se objevují v různých formách. Každý jazyk má například svou historii. Vždy se měnil a bude se měnit i nadále. Dá se to poznat podle toho, že staří lidé mluví jinak než mladí. Ve většině jazyků existuje taky mnoho dialektů. Mnoho lidí mluvících dialektem se ale umí přizpůsobit svému prostředí. V určitých situacích mluví spisovným jazykem. Různé sociální skupiny mají různé jazyky. Příkladem je jazyk mládeže nebo myslivecký žargon. Většina lidí mluví jinak v práci než doma. Hodně jich také v práci používá profesionální žargon. Rozdíly se také objevují v mluveném a psaném jazyce. Mluvený jazyk je většinou mnohem jednodušší než ten psaný. Rozdíl může být vcelku značný. Tak tomu je, když se psaný jazyk dlouhou dobu nemění. Lidé se pak musí naučit používat nejprve psanou formu jazyka. Jazyk mužů a žen se také často liší. V západních společnostech není tento rozdíl tak velký. Jsou však země, ve kterých mluví ženy zcela jinak než muži. V některých kulturách má i zdvořilost svou vlastní jazykovou podobu. Mluvení tedy není vůbec jednoduché! Musíme se dávat pozor na mnoho věcí současně…