Konverzační příručka

cs Přídavná jména 2   »   kk Adjectives 2

79 [sedmdesát devět]

Přídavná jména 2

Přídavná jména 2

79 [жетпіс тоғыз]

79 [jetpis toğız]

Adjectives 2

[Sın esim 2]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština kazaština Poslouchat Více
Mám na sobě modré šaty. Мен-----ті-д- к-к-кө-лек. М---- ү------ к-- к------ М-н-ң ү-т-м-е к-к к-й-е-. ------------------------- Менің үстімде көк көйлек. 0
Meniñ--stimd- --- --y-e-. M---- ü------ k-- k------ M-n-ñ ü-t-m-e k-k k-y-e-. ------------------------- Meniñ üstimde kök köylek.
Mám na sobě červené šaty. Менің үсті--- қ-з-л ---л--. М---- ү------ қ---- к------ М-н-ң ү-т-м-е қ-з-л к-й-е-. --------------------------- Менің үстімде қызыл көйлек. 0
Meni----t------ızı---ö-le-. M---- ü------ q---- k------ M-n-ñ ü-t-m-e q-z-l k-y-e-. --------------------------- Meniñ üstimde qızıl köylek.
Mám na sobě zelené šaty. М-нің --ті--е-жа--л-кө-л-к. М---- ү------ ж---- к------ М-н-ң ү-т-м-е ж-с-л к-й-е-. --------------------------- Менің үстімде жасыл көйлек. 0
Meniñ-ü----d- jas-- köy-e-. M---- ü------ j---- k------ M-n-ñ ü-t-m-e j-s-l k-y-e-. --------------------------- Meniñ üstimde jasıl köylek.
Koupím černou tašku. М-н---р--сөмке-с-ты- --а-ын. М-- қ--- с---- с---- а------ М-н қ-р- с-м-е с-т-п а-а-ы-. ---------------------------- Мен қара сөмке сатып аламын. 0
M-----ra-----e-s-tıp ---m--. M-- q--- s---- s---- a------ M-n q-r- s-m-e s-t-p a-a-ı-. ---------------------------- Men qara sömke satıp alamın.
Koupím hnědou tašku. М-- қоңыр с--ке-сат-п -ламы-. М-- қ---- с---- с---- а------ М-н қ-ң-р с-м-е с-т-п а-а-ы-. ----------------------------- Мен қоңыр сөмке сатып аламын. 0
M-n -oñı--sö-------ıp--l-mı-. M-- q---- s---- s---- a------ M-n q-ñ-r s-m-e s-t-p a-a-ı-. ----------------------------- Men qoñır sömke satıp alamın.
Koupím bílou tašku. Ме--ақ -өм-е-са-ы---лам--. М-- а- с---- с---- а------ М-н а- с-м-е с-т-п а-а-ы-. -------------------------- Мен ақ сөмке сатып аламын. 0
Me- a---ömke-sa-ı--a---ın. M-- a- s---- s---- a------ M-n a- s-m-e s-t-p a-a-ı-. -------------------------- Men aq sömke satıp alamın.
Potřebuji nové auto. Мағ-- --ңа көл-к к--е-. М---- ж--- к---- к----- М-ғ-н ж-ң- к-л-к к-р-к- ----------------------- Маған жаңа көлік керек. 0
Mağ-- ---a-köli--k-re-. M---- j--- k---- k----- M-ğ-n j-ñ- k-l-k k-r-k- ----------------------- Mağan jaña kölik kerek.
Potřebuji rychlé auto. Ма--н---лда---өлі- ке-е-. М---- ж----- к---- к----- М-ғ-н ж-л-а- к-л-к к-р-к- ------------------------- Маған жылдам көлік керек. 0
M-ğan j----- kö--- -erek. M---- j----- k---- k----- M-ğ-n j-l-a- k-l-k k-r-k- ------------------------- Mağan jıldam kölik kerek.
Potřebuji pohodlné auto. М-ған-ыңға--ы-к-лі--к-рек. М---- ы------ к---- к----- М-ғ-н ы-ғ-й-ы к-л-к к-р-к- -------------------------- Маған ыңғайлы көлік керек. 0
Mağan--ñ---l- k-l-k k---k. M---- ı------ k---- k----- M-ğ-n ı-ğ-y-ı k-l-k k-r-k- -------------------------- Mağan ıñğaylı kölik kerek.
Tam nahoře bydlí nějaká stará žena. Ж--а-ыд--б---егде -йе- т-р--ы. Ж------- б-- е--- ә--- т------ Ж-ғ-р-д- б-р е-д- ә-е- т-р-д-. ------------------------------ Жоғарыда бір егде әйел тұрады. 0
J-----da-bi------ ä-el tur-dı. J------- b-- e--- ä--- t------ J-ğ-r-d- b-r e-d- ä-e- t-r-d-. ------------------------------ Joğarıda bir egde äyel turadı.
Tam nahoře bydlí nějaká tlustá žena. Жоға---а---- -олы- ә--- тұ-ады. Ж------- б-- т---- ә--- т------ Ж-ғ-р-д- б-р т-л-қ ә-е- т-р-д-. ------------------------------- Жоғарыда бір толық әйел тұрады. 0
J---rı-a---r -ol-q -y-l t--a-ı. J------- b-- t---- ä--- t------ J-ğ-r-d- b-r t-l-q ä-e- t-r-d-. ------------------------------- Joğarıda bir tolıq äyel turadı.
Tam nahoře bydlí nějaká zvědavá žena. Ж------а --р-қыз-ққ-м----й-л -ұ----. Ж------- б-- қ--------- ә--- т------ Ж-ғ-р-д- б-р қ-з-қ-ұ-а- ә-е- т-р-д-. ------------------------------------ Жоғарыда бір қызыққұмар әйел тұрады. 0
Joğ----- -ir qı--q--m-r --el--u--d-. J------- b-- q--------- ä--- t------ J-ğ-r-d- b-r q-z-q-u-a- ä-e- t-r-d-. ------------------------------------ Joğarıda bir qızıqqumar äyel turadı.
Naši hosté byli milí. Қонақта--м-з---й------ж-нд-р -о-ды. Қ----------- с------- ж----- б----- Қ-н-қ-а-ы-ы- с-й-і-д- ж-н-а- б-л-ы- ----------------------------------- Қонақтарымыз сүйкімді жандар болды. 0
Qon-qt-rı--z-s-yki--- ja--ar bo--ı. Q----------- s------- j----- b----- Q-n-q-a-ı-ı- s-y-i-d- j-n-a- b-l-ı- ----------------------------------- Qonaqtarımız süykimdi jandar boldı.
Naši hosté byli zdvořilí lidé. Қон-қ-арым-з--ыпа-ы -д-м--р---л-ы. Қ----------- с----- а------ б----- Қ-н-қ-а-ы-ы- с-п-й- а-а-д-р б-л-ы- ---------------------------------- Қонақтарымыз сыпайы адамдар болды. 0
Qo-aqta--m-z sıp--ı-a-a---r b--d-. Q----------- s----- a------ b----- Q-n-q-a-ı-ı- s-p-y- a-a-d-r b-l-ı- ---------------------------------- Qonaqtarımız sıpayı adamdar boldı.
Naši hosté byli zajímaví lidé. Қо--қ------- қызы--ы жа-дар б--ды. Қ----------- қ------ ж----- б----- Қ-н-қ-а-ы-ы- қ-з-қ-ы ж-н-а- б-л-ы- ---------------------------------- Қонақтарымыз қызықты жандар болды. 0
Qonaq---ı-ız -ı-ı--ı -and-- -o--ı. Q----------- q------ j----- b----- Q-n-q-a-ı-ı- q-z-q-ı j-n-a- b-l-ı- ---------------------------------- Qonaqtarımız qızıqtı jandar boldı.
Mám milé děti. М-ні- --й--мді --л-ларым---р. М---- с------- б-------- б--- М-н-ң с-й-і-д- б-л-л-р-м б-р- ----------------------------- Менің сүйкімді балаларым бар. 0
Meni- s-y-i-d--b----ar-m b-r. M---- s------- b-------- b--- M-n-ñ s-y-i-d- b-l-l-r-m b-r- ----------------------------- Meniñ süykimdi balalarım bar.
Ale mí sousedé mají drzé děti. Б---қ-көр--ле-д-ң----қ-р ба---ар--бар. Б---- к---------- с----- б------- б--- Б-р-қ к-р-і-е-д-ң с-т-а- б-л-л-р- б-р- -------------------------------------- Бірақ көршілердің сотқар балалары бар. 0
Bi--q k------r-iñ ----a- b--alar- b--. B---- k---------- s----- b------- b--- B-r-q k-r-i-e-d-ñ s-t-a- b-l-l-r- b-r- -------------------------------------- Biraq körşilerdiñ sotqar balaları bar.
Jsou vaše děti hodné? С--дің б-л-л--ыңыз ---п-і---? С----- б---------- ә----- м-- С-з-і- б-л-л-р-ң-з ә-е-т- м-? ----------------------------- Сіздің балаларыңыз әдепті ме? 0
Si--iñ-bal-l-r-ñ-z-ä-epti m-? S----- b---------- ä----- m-- S-z-i- b-l-l-r-ñ-z ä-e-t- m-? ----------------------------- Sizdiñ balalarıñız ädepti me?

Jeden jazyk, mnoho podob

I když mluvíme jen jedním jazykem, mluvíme vlastně mnoha jazyky. Žádný jazyk totiž není uzavřený systém. Každý jazyk projevuje mnoho různých dimenzí. Jazyk je totiž živý. Lidé se při rozhovoru vždy řídí podle svého partnera. Pozměňují tedy jazyk, kterým mluví. Tyto změny se objevují v různých formách. Každý jazyk má například svou historii. Vždy se měnil a bude se měnit i nadále. Dá se to poznat podle toho, že staří lidé mluví jinak než mladí. Ve většině jazyků existuje taky mnoho dialektů. Mnoho lidí mluvících dialektem se ale umí přizpůsobit svému prostředí. V určitých situacích mluví spisovným jazykem. Různé sociální skupiny mají různé jazyky. Příkladem je jazyk mládeže nebo myslivecký žargon. Většina lidí mluví jinak v práci než doma. Hodně jich také v práci používá profesionální žargon. Rozdíly se také objevují v mluveném a psaném jazyce. Mluvený jazyk je většinou mnohem jednodušší než ten psaný. Rozdíl může být vcelku značný. Tak tomu je, když se psaný jazyk dlouhou dobu nemění. Lidé se pak musí naučit používat nejprve psanou formu jazyka. Jazyk mužů a žen se také často liší. V západních společnostech není tento rozdíl tak velký. Jsou však země, ve kterých mluví ženy zcela jinak než muži. V některých kulturách má i zdvořilost svou vlastní jazykovou podobu. Mluvení tedy není vůbec jednoduché! Musíme se dávat pozor na mnoho věcí současně…