Konverzační příručka

cs Přídavná jména 2   »   be Прыметнікі 2

79 [sedmdesát devět]

Přídavná jména 2

Přídavná jména 2

79 [семдзесят дзевяць]

79 [semdzesyat dzevyats’]

Прыметнікі 2

[Prymetnіkі 2]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština běloruština Poslouchat Více
Mám na sobě modré šaty. На --е-сіня- -у-енка. Н- м-- с---- с------- Н- м-е с-н-я с-к-н-а- --------------------- На мне сіняя сукенка. 0
N- m-- -----ya---ke-ka. N- m-- s------ s------- N- m-e s-n-a-a s-k-n-a- ----------------------- Na mne sіnyaya sukenka.
Mám na sobě červené šaty. На ----чырв--ая-суке---. Н- м-- ч------- с------- Н- м-е ч-р-о-а- с-к-н-а- ------------------------ На мне чырвоная сукенка. 0
Na --e ---rv-na-a su-en--. N- m-- c--------- s------- N- m-e c-y-v-n-y- s-k-n-a- -------------------------- Na mne chyrvonaya sukenka.
Mám na sobě zelené šaty. Н--м-е зя-ён-- су-е-к-. Н- м-- з------ с------- Н- м-е з-л-н-я с-к-н-а- ----------------------- На мне зялёная сукенка. 0
Na m-e z--lenaya-s-k----. N- m-- z-------- s------- N- m-e z-a-e-a-a s-k-n-a- ------------------------- Na mne zyalenaya sukenka.
Koupím černou tašku. Я -у---ю чор-у--су---. Я к----- ч----- с----- Я к-п-я- ч-р-у- с-м-у- ---------------------- Я купляю чорную сумку. 0
Ya k---yayu --or-u-- su-ku. Y- k------- c------- s----- Y- k-p-y-y- c-o-n-y- s-m-u- --------------------------- Ya kuplyayu chornuyu sumku.
Koupím hnědou tašku. Я--уп-я- -а-ы-не-ую--умку. Я к----- к--------- с----- Я к-п-я- к-р-ч-е-у- с-м-у- -------------------------- Я купляю карычневую сумку. 0
Ya k-pl-a-u kary--nev----su-ku. Y- k------- k----------- s----- Y- k-p-y-y- k-r-c-n-v-y- s-m-u- ------------------------------- Ya kuplyayu karychnevuyu sumku.
Koupím bílou tašku. Я к--ляю--е-у--су-ку. Я к----- б---- с----- Я к-п-я- б-л-ю с-м-у- --------------------- Я купляю белую сумку. 0
Y---u-lyay---e-----su---. Y- k------- b----- s----- Y- k-p-y-y- b-l-y- s-m-u- ------------------------- Ya kuplyayu beluyu sumku.
Potřebuji nové auto. М-- ---рэ-н- -------там-біл-. М-- п------- н--- а---------- М-е п-т-э-н- н-в- а-т-м-б-л-. ----------------------------- Мне патрэбны новы аўтамабіль. 0
M-- pa--e--y-novy-auta---і--. M-- p------- n--- a---------- M-e p-t-e-n- n-v- a-t-m-b-l-. ----------------------------- Mne patrebny novy autamabіl’.
Potřebuji rychlé auto. М-- пат--б-ы-хуткі-а----а--л-. М-- п------- х---- а---------- М-е п-т-э-н- х-т-і а-т-м-б-л-. ------------------------------ Мне патрэбны хуткі аўтамабіль. 0
M-- -atr--n- --ut-- au-a--bіl’. M-- p------- k----- a---------- M-e p-t-e-n- k-u-k- a-t-m-b-l-. ------------------------------- Mne patrebny khutkі autamabіl’.
Potřebuji pohodlné auto. М-е -атр-б-- ў-у-ь-----т--абіл-. М-- п------- ў------ а---------- М-е п-т-э-н- ў-у-ь-ы а-т-м-б-л-. -------------------------------- Мне патрэбны ўтульны аўтамабіль. 0
Mn- --t-ebny --u-’-y aut--abі-’. M-- p------- u------ a---------- M-e p-t-e-n- u-u-’-y a-t-m-b-l-. -------------------------------- Mne patrebny utul’ny autamabіl’.
Tam nahoře bydlí nějaká stará žena. Там-----р-- жыве -тарая-ж--чына. Т-- н------ ж--- с----- ж------- Т-м н-в-р-е ж-в- с-а-а- ж-н-ы-а- -------------------------------- Там наверсе жыве старая жанчына. 0
T---nave-se z-yve -----ya-zha-chy-a. T-- n------ z---- s------ z--------- T-m n-v-r-e z-y-e s-a-a-a z-a-c-y-a- ------------------------------------ Tam naverse zhyve staraya zhanchyna.
Tam nahoře bydlí nějaká tlustá žena. Т-- н-вер-----в- т-ўст-я -а-чына. Т-- н------ ж--- т------ ж------- Т-м н-в-р-е ж-в- т-ў-т-я ж-н-ы-а- --------------------------------- Там наверсе жыве тоўстая жанчына. 0
Ta- navers---h--e------aya zhanchy-a. T-- n------ z---- t------- z--------- T-m n-v-r-e z-y-e t-u-t-y- z-a-c-y-a- ------------------------------------- Tam naverse zhyve toustaya zhanchyna.
Tam nahoře bydlí nějaká zvědavá žena. Та--у---е -ы-----к---а----нчы-а. Т-- у---- ж--- ц------- ж------- Т-м у-і-е ж-в- ц-к-ў-а- ж-н-ы-а- -------------------------------- Там унізе жыве цікаўная жанчына. 0
Tam -nі-- zh--- t-іka----a z--n-hy--. T-- u---- z---- t--------- z--------- T-m u-і-e z-y-e t-і-a-n-y- z-a-c-y-a- ------------------------------------- Tam unіze zhyve tsіkaunaya zhanchyna.
Naši hosté byli milí. Н-шы-----і-бы-і -р-ем--- л--зі. Н--- г---- б--- п------- л----- Н-ш- г-с-і б-л- п-ы-м-ы- л-д-і- ------------------------------- Нашы госці былі прыемныя людзі. 0
Nashy --st---b-l- p-yem-y-a---udz-. N---- g----- b--- p-------- l------ N-s-y g-s-s- b-l- p-y-m-y-a l-u-z-. ----------------------------------- Nashy gostsі bylі pryemnyya lyudzі.
Naši hosté byli zdvořilí lidé. Н--ы-гос-і-б-л--в--л--ыя -юдзі. Н--- г---- б--- в------- л----- Н-ш- г-с-і б-л- в-т-і-ы- л-д-і- ------------------------------- Нашы госці былі ветлівыя людзі. 0
N-sh- -ostsі--yl- ve-l----- -yu---. N---- g----- b--- v-------- l------ N-s-y g-s-s- b-l- v-t-і-y-a l-u-z-. ----------------------------------- Nashy gostsі bylі vetlіvyya lyudzі.
Naši hosté byli zajímaví lidé. Н-шы -ос-і --л-----авыя---дз-. Н--- г---- б--- ц------ л----- Н-ш- г-с-і б-л- ц-к-в-я л-д-і- ------------------------------ Нашы госці былі цікавыя людзі. 0
N--h----s--і-b-l---sіka-yya l---zі. N---- g----- b--- t-------- l------ N-s-y g-s-s- b-l- t-і-a-y-a l-u-z-. ----------------------------------- Nashy gostsі bylі tsіkavyya lyudzі.
Mám milé děti. У----е м--ы- -з---. У м--- м---- д----- У м-н- м-л-я д-е-і- ------------------- У мяне мілыя дзеці. 0
U --a-e --l------e--і. U m---- m----- d------ U m-a-e m-l-y- d-e-s-. ---------------------- U myane mіlyya dzetsі.
Ale mí sousedé mají drzé děti. А-- ў ---ед--------бн-я --е--. А-- ў с------- н------- д----- А-е ў с-с-д-я- н-х-б-ы- д-е-і- ------------------------------ Але ў суседзяў нахабныя дзеці. 0
Ale - sus--zya- nak-ab---a--z-ts-. A-- u s-------- n--------- d------ A-e u s-s-d-y-u n-k-a-n-y- d-e-s-. ---------------------------------- Ale u susedzyau nakhabnyya dzetsі.
Jsou vaše děti hodné? У---- д----я д----? У В-- д----- д----- У В-с д-б-ы- д-е-і- ------------------- У Вас добрыя дзеці? 0
U -a- d---y-a -z-t--? U V-- d------ d------ U V-s d-b-y-a d-e-s-? --------------------- U Vas dobryya dzetsі?

Jeden jazyk, mnoho podob

I když mluvíme jen jedním jazykem, mluvíme vlastně mnoha jazyky. Žádný jazyk totiž není uzavřený systém. Každý jazyk projevuje mnoho různých dimenzí. Jazyk je totiž živý. Lidé se při rozhovoru vždy řídí podle svého partnera. Pozměňují tedy jazyk, kterým mluví. Tyto změny se objevují v různých formách. Každý jazyk má například svou historii. Vždy se měnil a bude se měnit i nadále. Dá se to poznat podle toho, že staří lidé mluví jinak než mladí. Ve většině jazyků existuje taky mnoho dialektů. Mnoho lidí mluvících dialektem se ale umí přizpůsobit svému prostředí. V určitých situacích mluví spisovným jazykem. Různé sociální skupiny mají různé jazyky. Příkladem je jazyk mládeže nebo myslivecký žargon. Většina lidí mluví jinak v práci než doma. Hodně jich také v práci používá profesionální žargon. Rozdíly se také objevují v mluveném a psaném jazyce. Mluvený jazyk je většinou mnohem jednodušší než ten psaný. Rozdíl může být vcelku značný. Tak tomu je, když se psaný jazyk dlouhou dobu nemění. Lidé se pak musí naučit používat nejprve psanou formu jazyka. Jazyk mužů a žen se také často liší. V západních společnostech není tento rozdíl tak velký. Jsou však země, ve kterých mluví ženy zcela jinak než muži. V některých kulturách má i zdvořilost svou vlastní jazykovou podobu. Mluvení tedy není vůbec jednoduché! Musíme se dávat pozor na mnoho věcí současně…