Konverzační příručka

cs Přídavná jména 2   »   bg Прилагателни 2

79 [sedmdesát devět]

Přídavná jména 2

Přídavná jména 2

79 [седемдесет и девет]

79 [sedemdeset i devet]

Прилагателни 2

[Prilagatelni 2]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština bulharština Poslouchat Více
Mám na sobě modré šaty. Об--ч-на с-м - синя--окл-. О------- с-- в с--- р----- О-л-ч-н- с-м в с-н- р-к-я- -------------------------- Облечена съм в синя рокля. 0
O-l--h-na ----v s-nya ---l--. O-------- s-- v s---- r------ O-l-c-e-a s-m v s-n-a r-k-y-. ----------------------------- Oblechena sym v sinya roklya.
Mám na sobě červené šaty. О-ле-е-- с-м --чер-е-а -----. О------- с-- в ч------ р----- О-л-ч-н- с-м в ч-р-е-а р-к-я- ----------------------------- Облечена съм в червена рокля. 0
O-le-hena sym-v ------n---okl--. O-------- s-- v c------- r------ O-l-c-e-a s-m v c-e-v-n- r-k-y-. -------------------------------- Oblechena sym v chervena roklya.
Mám na sobě zelené šaty. Об-ече---съ--в--е--н-----ля. О------- с-- в з----- р----- О-л-ч-н- с-м в з-л-н- р-к-я- ---------------------------- Облечена съм в зелена рокля. 0
O--ech-----y- v -e-----r-kl--. O-------- s-- v z----- r------ O-l-c-e-a s-m v z-l-n- r-k-y-. ------------------------------ Oblechena sym v zelena roklya.
Koupím černou tašku. Аз--у-у-ам---рн---ант-. А- к------ ч---- ч----- А- к-п-в-м ч-р-а ч-н-а- ----------------------- Аз купувам черна чанта. 0
Az k-p--a--cher-a cha---. A- k------ c----- c------ A- k-p-v-m c-e-n- c-a-t-. ------------------------- Az kupuvam cherna chanta.
Koupím hnědou tašku. Аз--уп--ам-каф-в- ч----. А- к------ к----- ч----- А- к-п-в-м к-ф-в- ч-н-а- ------------------------ Аз купувам кафява чанта. 0
Az k-p-v-----fy-va-ch----. A- k------ k------ c------ A- k-p-v-m k-f-a-a c-a-t-. -------------------------- Az kupuvam kafyava chanta.
Koupím bílou tašku. А- -у-у-ам--я---ч-нт-. А- к------ б--- ч----- А- к-п-в-м б-л- ч-н-а- ---------------------- Аз купувам бяла чанта. 0
Az-----v-- --ala-c-an--. A- k------ b---- c------ A- k-p-v-m b-a-a c-a-t-. ------------------------ Az kupuvam byala chanta.
Potřebuji nové auto. Имам--уж-а-о--но---кол-. И--- н---- о- н--- к---- И-а- н-ж-а о- н-в- к-л-. ------------------------ Имам нужда от нова кола. 0
Im-m -u-hda -t -ov- -ola. I--- n----- o- n--- k---- I-a- n-z-d- o- n-v- k-l-. ------------------------- Imam nuzhda ot nova kola.
Potřebuji rychlé auto. И--м нуж-а от --рза кола. И--- н---- о- б---- к---- И-а- н-ж-а о- б-р-а к-л-. ------------------------- Имам нужда от бърза кола. 0
Im-m n-zh-- ---b-rza---l-. I--- n----- o- b---- k---- I-a- n-z-d- o- b-r-a k-l-. -------------------------- Imam nuzhda ot byrza kola.
Potřebuji pohodlné auto. Има- ну-да-----д-бн- -ола. И--- н---- о- у----- к---- И-а- н-ж-а о- у-о-н- к-л-. -------------------------- Имам нужда от удобна кола. 0
I-------hda-o- u----a-k--a. I--- n----- o- u----- k---- I-a- n-z-d- o- u-o-n- k-l-. --------------------------- Imam nuzhda ot udobna kola.
Tam nahoře bydlí nějaká stará žena. Горе--ив-- -дн--въ-растн- жен-. Г--- ж---- е--- в-------- ж---- Г-р- ж-в-е е-н- в-з-а-т-а ж-н-. ------------------------------- Горе живее една възрастна жена. 0
G--e -h-ve----dna-v---ast-- z----. G--- z----- y---- v-------- z----- G-r- z-i-e- y-d-a v-z-a-t-a z-e-a- ---------------------------------- Gore zhivee yedna vyzrastna zhena.
Tam nahoře bydlí nějaká tlustá žena. Г--е -ив-е -дна деб--а ---а. Г--- ж---- е--- д----- ж---- Г-р- ж-в-е е-н- д-б-л- ж-н-. ---------------------------- Горе живее една дебела жена. 0
Go-e----ve------a -ebe----he--. G--- z----- y---- d----- z----- G-r- z-i-e- y-d-a d-b-l- z-e-a- ------------------------------- Gore zhivee yedna debela zhena.
Tam nahoře bydlí nějaká zvědavá žena. Д-л- ж---е--------бопи-н----н-. Д--- ж---- е--- л-------- ж---- Д-л- ж-в-е е-н- л-б-п-т-а ж-н-. ------------------------------- Долу живее една любопитна жена. 0
Dolu ----ee-yed---lyub-p--n---hen-. D--- z----- y---- l--------- z----- D-l- z-i-e- y-d-a l-u-o-i-n- z-e-a- ----------------------------------- Dolu zhivee yedna lyubopitna zhena.
Naši hosté byli milí. Г-с---е -и---ха -рият-и--ор-. Г------ н- б--- п------ х---- Г-с-и-е н- б-х- п-и-т-и х-р-. ----------------------------- Гостите ни бяха приятни хора. 0
G---i-e-n- b---ha -----t-- ---r-. G------ n- b----- p------- k----- G-s-i-e n- b-a-h- p-i-a-n- k-o-a- --------------------------------- Gostite ni byakha priyatni khora.
Naši hosté byli zdvořilí lidé. Гост--е-н-----а--ч---и-х--а. Г------ н- б--- у----- х---- Г-с-и-е н- б-х- у-т-в- х-р-. ---------------------------- Гостите ни бяха учтиви хора. 0
G-s---- n---y-kha--c-t-vi-k--r-. G------ n- b----- u------ k----- G-s-i-e n- b-a-h- u-h-i-i k-o-a- -------------------------------- Gostite ni byakha uchtivi khora.
Naši hosté byli zajímaví lidé. Г----т---и -я-а------есн- --ра. Г------ н- б--- и-------- х---- Г-с-и-е н- б-х- и-т-р-с-и х-р-. ------------------------------- Гостите ни бяха интересни хора. 0
G--tit- n---ya--- i-te----- --ora. G------ n- b----- i-------- k----- G-s-i-e n- b-a-h- i-t-r-s-i k-o-a- ---------------------------------- Gostite ni byakha interesni khora.
Mám milé děti. Аз-и-----и---де-а. А- и--- м--- д---- А- и-а- м-л- д-ц-. ------------------ Аз имам мили деца. 0
A---m-- mi-- det-a. A- i--- m--- d----- A- i-a- m-l- d-t-a- ------------------- Az imam mili detsa.
Ale mí sousedé mají drzé děti. Но------ите-и-а- нахал---деца. Н- с------- и--- н------ д---- Н- с-с-д-т- и-а- н-х-л-и д-ц-. ------------------------------ Но съседите имат нахални деца. 0
N- ---e---e i-at na---ln- --t-a. N- s------- i--- n------- d----- N- s-s-d-t- i-a- n-k-a-n- d-t-a- -------------------------------- No sysedite imat nakhalni detsa.
Jsou vaše děti hodné? В-шит- ---а -осл-шни--и--а? В----- д--- п------- л- с-- В-ш-т- д-ц- п-с-у-н- л- с-? --------------------------- Вашите деца послушни ли са? 0
V-sh--e ---sa--o-lu---i-li sa? V------ d---- p-------- l- s-- V-s-i-e d-t-a p-s-u-h-i l- s-? ------------------------------ Vashite detsa poslushni li sa?

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Jeden jazyk, mnoho podob

I když mluvíme jen jedním jazykem, mluvíme vlastně mnoha jazyky. Žádný jazyk totiž není uzavřený systém. Každý jazyk projevuje mnoho různých dimenzí. Jazyk je totiž živý. Lidé se při rozhovoru vždy řídí podle svého partnera. Pozměňují tedy jazyk, kterým mluví. Tyto změny se objevují v různých formách. Každý jazyk má například svou historii. Vždy se měnil a bude se měnit i nadále. Dá se to poznat podle toho, že staří lidé mluví jinak než mladí. Ve většině jazyků existuje taky mnoho dialektů. Mnoho lidí mluvících dialektem se ale umí přizpůsobit svému prostředí. V určitých situacích mluví spisovným jazykem. Různé sociální skupiny mají různé jazyky. Příkladem je jazyk mládeže nebo myslivecký žargon. Většina lidí mluví jinak v práci než doma. Hodně jich také v práci používá profesionální žargon. Rozdíly se také objevují v mluveném a psaném jazyce. Mluvený jazyk je většinou mnohem jednodušší než ten psaný. Rozdíl může být vcelku značný. Tak tomu je, když se psaný jazyk dlouhou dobu nemění. Lidé se pak musí naučit používat nejprve psanou formu jazyka. Jazyk mužů a žen se také často liší. V západních společnostech není tento rozdíl tak velký. Jsou však země, ve kterých mluví ženy zcela jinak než muži. V některých kulturách má i zdvořilost svou vlastní jazykovou podobu. Mluvení tedy není vůbec jednoduché! Musíme se dávat pozor na mnoho věcí současně…