Konverzační příručka

cs Přídavná jména 2   »   hu Melléknevek 2

79 [sedmdesát devět]

Přídavná jména 2

Přídavná jména 2

79 [hetvenkilenc]

Melléknevek 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština maďarština Poslouchat Více
Mám na sobě modré šaty. Eg- k-- r--- v-- r-----. Egy kék ruha van rajtam. 0
Mám na sobě červené šaty. Eg- p---- r--- v-- r-----. Egy piros ruha van rajtam. 0
Mám na sobě zelené šaty. Eg- z--- r--- v-- r-----. Egy zöld ruha van rajtam. 0
Koupím černou tašku. Ve---- e-- f----- t-----. Veszek egy fekete táskát. 0
Koupím hnědou tašku. Ve---- e-- b---- t-----. Veszek egy barna táskát. 0
Koupím bílou tašku. Ve---- e-- f---- t-----. Veszek egy fehér táskát. 0
Potřebuji nové auto. Sz------- v-- e-- ú- a-----. Szükségem van egy új autóra. 0
Potřebuji rychlé auto. Sz------- v-- e-- g---- a-----. Szükségem van egy gyors autóra. 0
Potřebuji pohodlné auto. Sz------- v-- e-- k-------- a-----. Szükségem van egy kényelmes autóra. 0
Tam nahoře bydlí nějaká stará žena. Ot-- f--- e-- i--- n- l----. Ott, fent egy idős nő lakik. 0
Tam nahoře bydlí nějaká tlustá žena. Ot-- f--- e-- k---- n- l----. Ott, fent egy kövér nő lakik. 0
Tam nahoře bydlí nějaká zvědavá žena. Ot-- l--- e-- k------- n- l----. Ott, lent egy kíváncsi nő lakik. 0
Naši hosté byli milí. A v--------- k----- e------ v-----. A vendégeink kedves emberek voltak. 0
Naši hosté byli zdvořilí lidé. A v--------- u------- e------ v-----. A vendégeink udvarias emberek voltak. 0
Naši hosté byli zajímaví lidé. A v--------- é------ e------ v-----. A vendégeink érdekes emberek voltak. 0
Mám milé děti. Ke---- g-------- v-----. Kedves gyerekeim vannak. 0
Ale mí sousedé mají drzé děti. De a s------------ s-------- g------- v-----. De a szomszédoknak szemtelen gyerekei vannak. 0
Jsou vaše děti hodné? Az ö- g------- j--? Az ön gyerekei jók? 0

Jeden jazyk, mnoho podob

I když mluvíme jen jedním jazykem, mluvíme vlastně mnoha jazyky. Žádný jazyk totiž není uzavřený systém. Každý jazyk projevuje mnoho různých dimenzí. Jazyk je totiž živý. Lidé se při rozhovoru vždy řídí podle svého partnera. Pozměňují tedy jazyk, kterým mluví. Tyto změny se objevují v různých formách. Každý jazyk má například svou historii. Vždy se měnil a bude se měnit i nadále. Dá se to poznat podle toho, že staří lidé mluví jinak než mladí. Ve většině jazyků existuje taky mnoho dialektů. Mnoho lidí mluvících dialektem se ale umí přizpůsobit svému prostředí. V určitých situacích mluví spisovným jazykem. Různé sociální skupiny mají různé jazyky. Příkladem je jazyk mládeže nebo myslivecký žargon. Většina lidí mluví jinak v práci než doma. Hodně jich také v práci používá profesionální žargon. Rozdíly se také objevují v mluveném a psaném jazyce. Mluvený jazyk je většinou mnohem jednodušší než ten psaný. Rozdíl může být vcelku značný. Tak tomu je, když se psaný jazyk dlouhou dobu nemění. Lidé se pak musí naučit používat nejprve psanou formu jazyka. Jazyk mužů a žen se také často liší. V západních společnostech není tento rozdíl tak velký. Jsou však země, ve kterých mluví ženy zcela jinak než muži. V některých kulturách má i zdvořilost svou vlastní jazykovou podobu. Mluvení tedy není vůbec jednoduché! Musíme se dávat pozor na mnoho věcí současně…