Konverzační příručka

cs Přídavná jména 2   »   uk Прикметники 2

79 [sedmdesát devět]

Přídavná jména 2

Přídavná jména 2

79 [сімдесят дев’ять]

79 [simdesyat devʺyatʹ]

Прикметники 2

[Prykmetnyky 2]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština ukrajinština Poslouchat Více
Mám na sobě modré šaty. На --ні си---пл--тя. Н- м--- с--- п------ Н- м-н- с-н- п-а-т-. -------------------- На мені синє плаття. 0
Na men--sy----p--tty-. N- m--- s---- p------- N- m-n- s-n-e p-a-t-a- ---------------------- Na meni synye plattya.
Mám na sobě červené šaty. Н--м--і--ер-оне --а-тя. Н- м--- ч------ п------ Н- м-н- ч-р-о-е п-а-т-. ----------------------- На мені червоне плаття. 0
Na m--i chervone--la--y-. N- m--- c------- p------- N- m-n- c-e-v-n- p-a-t-a- ------------------------- Na meni chervone plattya.
Mám na sobě zelené šaty. На-ме-- зе---е--ла--я. Н- м--- з----- п------ Н- м-н- з-л-н- п-а-т-. ---------------------- На мені зелене плаття. 0
Na-me-- --l--------t-a. N- m--- z----- p------- N- m-n- z-l-n- p-a-t-a- ----------------------- Na meni zelene plattya.
Koupím černou tašku. Я к-пую чо-----умку. Я к---- ч---- с----- Я к-п-ю ч-р-у с-м-у- -------------------- Я купую чорну сумку. 0
Y- --puyu--h-r-u su-k-. Y- k----- c----- s----- Y- k-p-y- c-o-n- s-m-u- ----------------------- YA kupuyu chornu sumku.
Koupím hnědou tašku. Я--уп-- -орич-е-у сум--. Я к---- к-------- с----- Я к-п-ю к-р-ч-е-у с-м-у- ------------------------ Я купую коричневу сумку. 0
YA ku-uyu k--yc-nevu-s----. Y- k----- k--------- s----- Y- k-p-y- k-r-c-n-v- s-m-u- --------------------------- YA kupuyu korychnevu sumku.
Koupím bílou tašku. Я-----ю -іл--сум-у. Я к---- б--- с----- Я к-п-ю б-л- с-м-у- ------------------- Я купую білу сумку. 0
Y---u---- -ilu s-mku. Y- k----- b--- s----- Y- k-p-y- b-l- s-m-u- --------------------- YA kupuyu bilu sumku.
Potřebuji nové auto. Мен----т------н-в-й -вт-------. М--- п------- н---- а---------- М-н- п-т-і-е- н-в-й а-т-м-б-л-. ------------------------------- Мені потрібен новий автомобіль. 0
Me----o-ribe- -ov--- a----ob-l-. M--- p------- n----- a---------- M-n- p-t-i-e- n-v-y- a-t-m-b-l-. -------------------------------- Meni potriben novyy̆ avtomobilʹ.
Potřebuji rychlé auto. М-ні-пот---ен ш-идк-й -вто-о-і--. М--- п------- ш------ а---------- М-н- п-т-і-е- ш-и-к-й а-т-м-б-л-. --------------------------------- Мені потрібен швидкий автомобіль. 0
Men--p--r-----shv---y-̆ -vt--o-i--. M--- p------- s-------- a---------- M-n- p-t-i-e- s-v-d-y-̆ a-t-m-b-l-. ----------------------------------- Meni potriben shvydkyy̆ avtomobilʹ.
Potřebuji pohodlné auto. М-н- по--ібе----------автомо-іл-. М--- п------- з------ а---------- М-н- п-т-і-е- з-у-н-й а-т-м-б-л-. --------------------------------- Мені потрібен зручний автомобіль. 0
M-----ot-ibe--zr-chnyy̆ -vt--o-il-. M--- p------- z-------- a---------- M-n- p-t-i-e- z-u-h-y-̆ a-t-m-b-l-. ----------------------------------- Meni potriben zruchnyy̆ avtomobilʹ.
Tam nahoře bydlí nějaká stará žena. Та---аго-і живе-с-а-а-ж--ка. Т-- н----- ж--- с---- ж----- Т-м н-г-р- ж-в- с-а-а ж-н-а- ---------------------------- Там нагорі живе стара жінка. 0
Tam --hor- zh--- s-----z-i-k-. T-- n----- z---- s---- z------ T-m n-h-r- z-y-e s-a-a z-i-k-. ------------------------------ Tam nahori zhyve stara zhinka.
Tam nahoře bydlí nějaká tlustá žena. Там--а-о-і-жив- -о-с-а--і--а. Т-- н----- ж--- т----- ж----- Т-м н-г-р- ж-в- т-в-т- ж-н-а- ----------------------------- Там нагорі живе товста жінка. 0
T-- naho-- --y---to-st--zh-nka. T-- n----- z---- t----- z------ T-m n-h-r- z-y-e t-v-t- z-i-k-. ------------------------------- Tam nahori zhyve tovsta zhinka.
Tam nahoře bydlí nějaká zvědavá žena. Т---вниз---иве до-ит--в--ж-н-а. Т-- в---- ж--- д-------- ж----- Т-м в-и-у ж-в- д-п-т-и-а ж-н-а- ------------------------------- Там внизу живе допитлива жінка. 0
Ta- -nyzu z-y-e-----tl--a -h-n-a. T-- v---- z---- d-------- z------ T-m v-y-u z-y-e d-p-t-y-a z-i-k-. --------------------------------- Tam vnyzu zhyve dopytlyva zhinka.
Naši hosté byli milí. На---г---- -ул---юб’язн--и-л-дь-и. Н--- г---- б--- л--------- л------ Н-ш- г-с-і б-л- л-б-я-н-м- л-д-м-. ---------------------------------- Наші гості були люб’язними людьми. 0
N-sh--hos-i-b-ly l-ub'-azny----y-dʹ-y. N---- h---- b--- l----------- l------- N-s-i h-s-i b-l- l-u-'-a-n-m- l-u-ʹ-y- -------------------------------------- Nashi hosti buly lyub'yaznymy lyudʹmy.
Naši hosté byli zdvořilí lidé. На-і-г---і-б-л- вв-ч-ив--- лю--ми. Н--- г---- б--- в--------- л------ Н-ш- г-с-і б-л- в-і-л-в-м- л-д-м-. ---------------------------------- Наші гості були ввічливими людьми. 0
Na--i--o--i --ly vvic-l---m--l---ʹmy. N---- h---- b--- v---------- l------- N-s-i h-s-i b-l- v-i-h-y-y-y l-u-ʹ-y- ------------------------------------- Nashi hosti buly vvichlyvymy lyudʹmy.
Naši hosté byli zajímaví lidé. На---гос-і -----ці-а-и-- -ю-ьми. Н--- г---- б--- ц------- л------ Н-ш- г-с-і б-л- ц-к-в-м- л-д-м-. -------------------------------- Наші гості були цікавими людьми. 0
N-s---h--ti-buly t---avymy-lyu-ʹm-. N---- h---- b--- t-------- l------- N-s-i h-s-i b-l- t-i-a-y-y l-u-ʹ-y- ----------------------------------- Nashi hosti buly tsikavymy lyudʹmy.
Mám milé děti. Я --------- д-тей. Я м-- м---- д----- Я м-ю м-л-х д-т-й- ------------------ Я маю милих дітей. 0
YA--ayu-----kh-di---̆. Y- m--- m----- d------ Y- m-y- m-l-k- d-t-y-. ---------------------- YA mayu mylykh ditey̆.
Ale mí sousedé mají drzé děti. А-- с--і-- -а-----у-------діт--. А-- с----- м---- з------- д----- А-е с-с-д- м-ю-ь з-х-а-и- д-т-й- -------------------------------- Але сусіди мають зухвалих дітей. 0
Al--s--i-y-m-yu-ʹ -ukhv-l-k- di---̆. A-- s----- m----- z--------- d------ A-e s-s-d- m-y-t- z-k-v-l-k- d-t-y-. ------------------------------------ Ale susidy mayutʹ zukhvalykh ditey̆.
Jsou vaše děti hodné? В-ш---і----е--і? В--- д--- ч----- В-ш- д-т- ч-м-і- ---------------- Ваші діти чемні? 0
Va-hi---t- --e-ni? V---- d--- c------ V-s-i d-t- c-e-n-? ------------------ Vashi dity chemni?

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Jeden jazyk, mnoho podob

I když mluvíme jen jedním jazykem, mluvíme vlastně mnoha jazyky. Žádný jazyk totiž není uzavřený systém. Každý jazyk projevuje mnoho různých dimenzí. Jazyk je totiž živý. Lidé se při rozhovoru vždy řídí podle svého partnera. Pozměňují tedy jazyk, kterým mluví. Tyto změny se objevují v různých formách. Každý jazyk má například svou historii. Vždy se měnil a bude se měnit i nadále. Dá se to poznat podle toho, že staří lidé mluví jinak než mladí. Ve většině jazyků existuje taky mnoho dialektů. Mnoho lidí mluvících dialektem se ale umí přizpůsobit svému prostředí. V určitých situacích mluví spisovným jazykem. Různé sociální skupiny mají různé jazyky. Příkladem je jazyk mládeže nebo myslivecký žargon. Většina lidí mluví jinak v práci než doma. Hodně jich také v práci používá profesionální žargon. Rozdíly se také objevují v mluveném a psaném jazyce. Mluvený jazyk je většinou mnohem jednodušší než ten psaný. Rozdíl může být vcelku značný. Tak tomu je, když se psaný jazyk dlouhou dobu nemění. Lidé se pak musí naučit používat nejprve psanou formu jazyka. Jazyk mužů a žen se také často liší. V západních společnostech není tento rozdíl tak velký. Jsou však země, ve kterých mluví ženy zcela jinak než muži. V některých kulturách má i zdvořilost svou vlastní jazykovou podobu. Mluvení tedy není vůbec jednoduché! Musíme se dávat pozor na mnoho věcí současně…