Konverzační příručka

cs Přídavná jména 2   »   uk Прикметники 2

79 [sedmdesát devět]

Přídavná jména 2

Přídavná jména 2

79 [сімдесят дев’ять]

79 [simdesyat devʺyatʹ]

Прикметники 2

Prykmetnyky 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština ukrajinština Poslouchat Více
Mám na sobě modré šaty. Н--м----син- --ат--. Н_ м___ с___ п______ Н- м-н- с-н- п-а-т-. -------------------- На мені синє плаття. 0
N- --ni-s--y- ---tt--. N_ m___ s____ p_______ N- m-n- s-n-e p-a-t-a- ---------------------- Na meni synye plattya.
Mám na sobě červené šaty. Н- мен- -е-в--е-пла--я. Н_ м___ ч______ п______ Н- м-н- ч-р-о-е п-а-т-. ----------------------- На мені червоне плаття. 0
Na------che---n- pla----. N_ m___ c_______ p_______ N- m-n- c-e-v-n- p-a-t-a- ------------------------- Na meni chervone plattya.
Mám na sobě zelené šaty. На -ені--ел-н- платт-. Н_ м___ з_____ п______ Н- м-н- з-л-н- п-а-т-. ---------------------- На мені зелене плаття. 0
Na meni-zel-n-----tt-a. N_ m___ z_____ p_______ N- m-n- z-l-n- p-a-t-a- ----------------------- Na meni zelene plattya.
Koupím černou tašku. Я--у----ч-рну-сум-у. Я к____ ч____ с_____ Я к-п-ю ч-р-у с-м-у- -------------------- Я купую чорну сумку. 0
Y--k-p-y--c--r-- --m-u. Y_ k_____ c_____ s_____ Y- k-p-y- c-o-n- s-m-u- ----------------------- YA kupuyu chornu sumku.
Koupím hnědou tašku. Я--у--ю ко-ич-еву -умку. Я к____ к________ с_____ Я к-п-ю к-р-ч-е-у с-м-у- ------------------------ Я купую коричневу сумку. 0
Y---upu-u k------ev---u---. Y_ k_____ k_________ s_____ Y- k-p-y- k-r-c-n-v- s-m-u- --------------------------- YA kupuyu korychnevu sumku.
Koupím bílou tašku. Я -у--- б--- -умку. Я к____ б___ с_____ Я к-п-ю б-л- с-м-у- ------------------- Я купую білу сумку. 0
YA-k--uyu----u -umk-. Y_ k_____ b___ s_____ Y- k-p-y- b-l- s-m-u- --------------------- YA kupuyu bilu sumku.
Potřebuji nové auto. Ме-і-п---і-ен ----й -вт-м-б---. М___ п_______ н____ а__________ М-н- п-т-і-е- н-в-й а-т-м-б-л-. ------------------------------- Мені потрібен новий автомобіль. 0
Me---po-r------o-y----v-omo----. M___ p_______ n____ a__________ M-n- p-t-i-e- n-v-y- a-t-m-b-l-. -------------------------------- Meni potriben novyy̆ avtomobilʹ.
Potřebuji rychlé auto. М--- -от-і----шв--к---а---м-бі-ь. М___ п_______ ш______ а__________ М-н- п-т-і-е- ш-и-к-й а-т-м-б-л-. --------------------------------- Мені потрібен швидкий автомобіль. 0
M-n----tr-be--s-v--k-y- --to-o-i-ʹ. M___ p_______ s_______ a__________ M-n- p-t-i-e- s-v-d-y-̆ a-t-m-b-l-. ----------------------------------- Meni potriben shvydkyy̆ avtomobilʹ.
Potřebuji pohodlné auto. М--- -от--бен зруч-и--а-т-мо-і-ь. М___ п_______ з______ а__________ М-н- п-т-і-е- з-у-н-й а-т-м-б-л-. --------------------------------- Мені потрібен зручний автомобіль. 0
Me-----t---en zruch-------tomo--lʹ. M___ p_______ z_______ a__________ M-n- p-t-i-e- z-u-h-y-̆ a-t-m-b-l-. ----------------------------------- Meni potriben zruchnyy̆ avtomobilʹ.
Tam nahoře bydlí nějaká stará žena. Т-м -а--рі --ве -та-а--інка. Т__ н_____ ж___ с____ ж_____ Т-м н-г-р- ж-в- с-а-а ж-н-а- ---------------------------- Там нагорі живе стара жінка. 0
T----a-------yve s-ar- z--n-a. T__ n_____ z____ s____ z______ T-m n-h-r- z-y-e s-a-a z-i-k-. ------------------------------ Tam nahori zhyve stara zhinka.
Tam nahoře bydlí nějaká tlustá žena. Та-----ор--ж--е ---ста -і--а. Т__ н_____ ж___ т_____ ж_____ Т-м н-г-р- ж-в- т-в-т- ж-н-а- ----------------------------- Там нагорі живе товста жінка. 0
T-m-na-o-i -hyve to-s-- zhi---. T__ n_____ z____ t_____ z______ T-m n-h-r- z-y-e t-v-t- z-i-k-. ------------------------------- Tam nahori zhyve tovsta zhinka.
Tam nahoře bydlí nějaká zvědavá žena. Та- -низу ж-в- д-п-т----------. Т__ в____ ж___ д________ ж_____ Т-м в-и-у ж-в- д-п-т-и-а ж-н-а- ------------------------------- Там внизу живе допитлива жінка. 0
Tam vn--u ----- -op-tlyv- zhi-k-. T__ v____ z____ d________ z______ T-m v-y-u z-y-e d-p-t-y-a z-i-k-. --------------------------------- Tam vnyzu zhyve dopytlyva zhinka.
Naši hosté byli milí. Н-----о--- -----л-б’-з--м-----ь-и. Н___ г____ б___ л_________ л______ Н-ш- г-с-і б-л- л-б-я-н-м- л-д-м-. ---------------------------------- Наші гості були люб’язними людьми. 0
N-s-- -o--- --ly l-ub---zn---------my. N____ h____ b___ l___________ l_______ N-s-i h-s-i b-l- l-u-'-a-n-m- l-u-ʹ-y- -------------------------------------- Nashi hosti buly lyub'yaznymy lyudʹmy.
Naši hosté byli zdvořilí lidé. Н-ш------і б-ли-вв---ив-ми--ю-ьм-. Н___ г____ б___ в_________ л______ Н-ш- г-с-і б-л- в-і-л-в-м- л-д-м-. ---------------------------------- Наші гості були ввічливими людьми. 0
N-----h-s-i--u----vic-l----y ---dʹmy. N____ h____ b___ v__________ l_______ N-s-i h-s-i b-l- v-i-h-y-y-y l-u-ʹ-y- ------------------------------------- Nashi hosti buly vvichlyvymy lyudʹmy.
Naši hosté byli zajímaví lidé. Н-ші-гост--б--и ц---в-----ю---и. Н___ г____ б___ ц_______ л______ Н-ш- г-с-і б-л- ц-к-в-м- л-д-м-. -------------------------------- Наші гості були цікавими людьми. 0
N---- --s-- b-l- ts-k-v--y--yu----. N____ h____ b___ t________ l_______ N-s-i h-s-i b-l- t-i-a-y-y l-u-ʹ-y- ----------------------------------- Nashi hosti buly tsikavymy lyudʹmy.
Mám milé děti. Я м-----ли- діт--. Я м__ м____ д_____ Я м-ю м-л-х д-т-й- ------------------ Я маю милих дітей. 0
Y- m-y---yl--h------̆. Y_ m___ m_____ d_____ Y- m-y- m-l-k- d-t-y-. ---------------------- YA mayu mylykh ditey̆.
Ale mí sousedé mají drzé děti. Ал---ус-------т--зу-в--их д-т--. А__ с_____ м____ з_______ д_____ А-е с-с-д- м-ю-ь з-х-а-и- д-т-й- -------------------------------- Але сусіди мають зухвалих дітей. 0
A-- susid- mayut--zuk-v--ykh-di--y-. A__ s_____ m_____ z_________ d_____ A-e s-s-d- m-y-t- z-k-v-l-k- d-t-y-. ------------------------------------ Ale susidy mayutʹ zukhvalykh ditey̆.
Jsou vaše děti hodné? Ваш- -іт--ч--ні? В___ д___ ч_____ В-ш- д-т- ч-м-і- ---------------- Ваші діти чемні? 0
V---- dity -he-ni? V____ d___ c______ V-s-i d-t- c-e-n-? ------------------ Vashi dity chemni?

Jeden jazyk, mnoho podob

I když mluvíme jen jedním jazykem, mluvíme vlastně mnoha jazyky. Žádný jazyk totiž není uzavřený systém. Každý jazyk projevuje mnoho různých dimenzí. Jazyk je totiž živý. Lidé se při rozhovoru vždy řídí podle svého partnera. Pozměňují tedy jazyk, kterým mluví. Tyto změny se objevují v různých formách. Každý jazyk má například svou historii. Vždy se měnil a bude se měnit i nadále. Dá se to poznat podle toho, že staří lidé mluví jinak než mladí. Ve většině jazyků existuje taky mnoho dialektů. Mnoho lidí mluvících dialektem se ale umí přizpůsobit svému prostředí. V určitých situacích mluví spisovným jazykem. Různé sociální skupiny mají různé jazyky. Příkladem je jazyk mládeže nebo myslivecký žargon. Většina lidí mluví jinak v práci než doma. Hodně jich také v práci používá profesionální žargon. Rozdíly se také objevují v mluveném a psaném jazyce. Mluvený jazyk je většinou mnohem jednodušší než ten psaný. Rozdíl může být vcelku značný. Tak tomu je, když se psaný jazyk dlouhou dobu nemění. Lidé se pak musí naučit používat nejprve psanou formu jazyka. Jazyk mužů a žen se také často liší. V západních společnostech není tento rozdíl tak velký. Jsou však země, ve kterých mluví ženy zcela jinak než muži. V některých kulturách má i zdvořilost svou vlastní jazykovou podobu. Mluvení tedy není vůbec jednoduché! Musíme se dávat pozor na mnoho věcí současně…