Konverzační příručka

cs Přídavná jména 2   »   ku Adjectives 2

79 [sedmdesát devět]

Přídavná jména 2

Přídavná jména 2

79 [heftê û neh]

Adjectives 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština kurdština Poslouchat Více
Mám na sobě modré šaty. L- -er---------a--kî-ş---hey-. L- s-- m-- f-------- ş-- h---- L- s-r m-n f-s-a-e-î ş-n h-y-. ------------------------------ Li ser min fîstanekî şîn heye. 0
Mám na sobě červené šaty. L--s----in--îst-ne----or -ey-. L- s-- m-- f-------- s-- h---- L- s-r m-n f-s-a-e-î s-r h-y-. ------------------------------ Li ser min fîstanekî sor heye. 0
Mám na sobě zelené šaty. L- -er-mi- -îstan--- -e-- heye. L- s-- m-- f-------- k--- h---- L- s-r m-n f-s-a-e-î k-s- h-y-. ------------------------------- Li ser min fîstanekî kesk heye. 0
Koupím černou tašku. E-----te---- reş -i----m. E- ç-------- r-- d------- E- ç-n-e-e-î r-ş d-k-r-m- ------------------------- Ez çanteyekî reş dikirim. 0
Koupím hnědou tašku. Ez--a-te--k- q--w--î-----r--. E- ç-------- q------ d------- E- ç-n-e-e-î q-h-e-î d-k-r-m- ----------------------------- Ez çanteyekî qehweyî dikirim. 0
Koupím bílou tašku. Ez ç-nteyekî-s-- d-kirim. E- ç-------- s-- d------- E- ç-n-e-e-î s-î d-k-r-m- ------------------------- Ez çanteyekî spî dikirim. 0
Potřebuji nové auto. Ji-m-- -e-ti--mpêl--e-nû---w-s--e. J- m-- r- t---------- n- p----- e- J- m-n r- t-r-m-ê-e-e n- p-w-s- e- ---------------------------------- Ji min re tirimpêleke nû pêwîst e. 0
Potřebuji rychlé auto. J----- -e---ri--êl--------z--êw-st-e. J- m-- r- t---------- b---- p----- e- J- m-n r- t-r-m-ê-e-e b-l-z p-w-s- e- ------------------------------------- Ji min re tirimpêleke bilez pêwîst e. 0
Potřebuji pohodlné auto. Ji-m---re-t-ri--------r-h-t-pêwîs- -. J- m-- r- t---------- r---- p----- e- J- m-n r- t-r-m-ê-e-e r-h-t p-w-s- e- ------------------------------------- Ji min re tirimpêleke rihet pêwîst e. 0
Tam nahoře bydlí nějaká stará žena. Li--o- j-neke---- rûdi--. L- j-- j----- p-- r------ L- j-r j-n-k- p-r r-d-n-. ------------------------- Li jor jineke pîr rûdinê. 0
Tam nahoře bydlí nějaká tlustá žena. Li--o- j-n--e-qe--w --din-. L- j-- j----- q---- r------ L- j-r j-n-k- q-l-w r-d-n-. --------------------------- Li jor jineke qelew rûdinê. 0
Tam nahoře bydlí nějaká zvědavá žena. Li--êr j-ne----era-d-r--û-i--. L- j-- j----- m------- r------ L- j-r j-n-k- m-r-k-a- r-d-n-. ------------------------------ Li jêr jineke merakdar rûdinê. 0
Naši hosté byli milí. M----ên-me-mi---ên----ge-m-bû-. M------ m- m------ d------ b--- M-v-n-n m- m-r-v-n d-l-e-m b-n- ------------------------------- Mêvanên me mirovên dilgerm bûn. 0
Naši hosté byli zdvořilí lidé. M-------me-mirov-- -i --r-e--b-n. M------ m- m------ b- h----- b--- M-v-n-n m- m-r-v-n b- h-r-e- b-n- --------------------------------- Mêvanên me mirovên bi hurmet bûn. 0
Naši hosté byli zajímaví lidé. Mê--n-- -- m--o--n-m--a-d-- b--. M------ m- m------ m------- b--- M-v-n-n m- m-r-v-n m-r-q-a- b-n- -------------------------------- Mêvanên me mirovên meraqdar bûn. 0
Mám milé děti. Z-r-kên-m-- ---wînşîr---he--. Z------ m-- e x-------- h---- Z-r-k-n m-n e x-î-ş-r-n h-n-. ----------------------------- Zarokên min e xwînşîrîn hene. 0
Ale mí sousedé mají drzé děti. Lê z-ro--n -î----n -ê-r i-. L- z------ c------ b--- i-- L- z-r-k-n c-n-r-n b-a- i-. --------------------------- Lê zarokên cînaran bêar in. 0
Jsou vaše děti hodné? Za-o----we----it--ne? Z------ w- t----- n-- Z-r-k-n w- t-b-t- n-? --------------------- Zarokên we tebitî ne? 0

Jeden jazyk, mnoho podob

I když mluvíme jen jedním jazykem, mluvíme vlastně mnoha jazyky. Žádný jazyk totiž není uzavřený systém. Každý jazyk projevuje mnoho různých dimenzí. Jazyk je totiž živý. Lidé se při rozhovoru vždy řídí podle svého partnera. Pozměňují tedy jazyk, kterým mluví. Tyto změny se objevují v různých formách. Každý jazyk má například svou historii. Vždy se měnil a bude se měnit i nadále. Dá se to poznat podle toho, že staří lidé mluví jinak než mladí. Ve většině jazyků existuje taky mnoho dialektů. Mnoho lidí mluvících dialektem se ale umí přizpůsobit svému prostředí. V určitých situacích mluví spisovným jazykem. Různé sociální skupiny mají různé jazyky. Příkladem je jazyk mládeže nebo myslivecký žargon. Většina lidí mluví jinak v práci než doma. Hodně jich také v práci používá profesionální žargon. Rozdíly se také objevují v mluveném a psaném jazyce. Mluvený jazyk je většinou mnohem jednodušší než ten psaný. Rozdíl může být vcelku značný. Tak tomu je, když se psaný jazyk dlouhou dobu nemění. Lidé se pak musí naučit používat nejprve psanou formu jazyka. Jazyk mužů a žen se také často liší. V západních společnostech není tento rozdíl tak velký. Jsou však země, ve kterých mluví ženy zcela jinak než muži. V některých kulturách má i zdvořilost svou vlastní jazykovou podobu. Mluvení tedy není vůbec jednoduché! Musíme se dávat pozor na mnoho věcí současně…