Konverzační příručka

cs Přídavná jména 2   »   sr Придеви 2

79 [sedmdesát devět]

Přídavná jména 2

Přídavná jména 2

79 [седамдесет и девет]

79 [sedamdeset i devet]

Придеви 2

[Pridevi 2]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština srbština Poslouchat Více
Mám na sobě modré šaty. Ј- им-м--- с-б---л-ву -----у. Ј- и--- н- с--- п---- х------ Ј- и-а- н- с-б- п-а-у х-љ-н-. ----------------------------- Ја имам на себи плаву хаљину. 0
J- --a--na----i-p-----ha----u. J- i--- n- s--- p---- h------- J- i-a- n- s-b- p-a-u h-l-i-u- ------------------------------ Ja imam na sebi plavu haljinu.
Mám na sobě červené šaty. Ја--ма- -а--еб-------- хаљ--у. Ј- и--- н- с--- ц----- х------ Ј- и-а- н- с-б- ц-в-н- х-љ-н-. ------------------------------ Ја имам на себи црвену хаљину. 0
Ja-i--m n- -e-- cr-enu -------. J- i--- n- s--- c----- h------- J- i-a- n- s-b- c-v-n- h-l-i-u- ------------------------------- Ja imam na sebi crvenu haljinu.
Mám na sobě zelené šaty. Ја-има- на себи зелен---аљину. Ј- и--- н- с--- з----- х------ Ј- и-а- н- с-б- з-л-н- х-љ-н-. ------------------------------ Ја имам на себи зелену хаљину. 0
Ja imam n- s----ze-e-- -a----u. J- i--- n- s--- z----- h------- J- i-a- n- s-b- z-l-n- h-l-i-u- ------------------------------- Ja imam na sebi zelenu haljinu.
Koupím černou tašku. Ја --пуј-м--рн- --р--. Ј- к------ ц--- т----- Ј- к-п-ј-м ц-н- т-р-у- ---------------------- Ја купујем црну торбу. 0
J- ---uje--c--u tor-u. J- k------ c--- t----- J- k-p-j-m c-n- t-r-u- ---------------------- Ja kupujem crnu torbu.
Koupím hnědou tašku. Ј- ---у-е- с-е-у т-р-у. Ј- к------ с---- т----- Ј- к-п-ј-м с-е-у т-р-у- ----------------------- Ја купујем смеђу торбу. 0
Ja-k-puj-m --e-- t-rbu. J- k------ s---- t----- J- k-p-j-m s-e-u t-r-u- ----------------------- Ja kupujem smeđu torbu.
Koupím bílou tašku. Ј- куп-је--белу--ор-у. Ј- к------ б--- т----- Ј- к-п-ј-м б-л- т-р-у- ---------------------- Ја купујем белу торбу. 0
J- -u-uj-- -el-----bu. J- k------ b--- t----- J- k-p-j-m b-l- t-r-u- ---------------------- Ja kupujem belu torbu.
Potřebuji nové auto. Ј- т-е-ам ------у--. Ј- т----- н--- а---- Ј- т-е-а- н-в- а-т-. -------------------- Ја требам ново ауто. 0
Ja---eb-m n--- --t-. J- t----- n--- a---- J- t-e-a- n-v- a-t-. -------------------- Ja trebam novo auto.
Potřebuji rychlé auto. Ја--ребам ---о---т-. Ј- т----- б--- а---- Ј- т-е-а- б-з- а-т-. -------------------- Ја требам брзо ауто. 0
Ja tre-am-br-o--u--. J- t----- b--- a---- J- t-e-a- b-z- a-t-. -------------------- Ja trebam brzo auto.
Potřebuji pohodlné auto. Ј- тр--а- -до--- ау-о. Ј- т----- у----- а---- Ј- т-е-а- у-о-а- а-т-. ---------------------- Ја требам удобан ауто. 0
Ja-t----m u---an ---o. J- t----- u----- a---- J- t-e-a- u-o-a- a-t-. ---------------------- Ja trebam udoban auto.
Tam nahoře bydlí nějaká stará žena. Та-- г-----та--је је-на --а---же-а. Т--- г--- с------ ј---- с---- ж---- Т-м- г-р- с-а-у-е ј-д-а с-а-а ж-н-. ----------------------------------- Тамо горе станује једна стара жена. 0
T-mo go-e--t----- j--n---tara -en-. T--- g--- s------ j---- s---- ž---- T-m- g-r- s-a-u-e j-d-a s-a-a ž-n-. ----------------------------------- Tamo gore stanuje jedna stara žena.
Tam nahoře bydlí nějaká tlustá žena. Та-о-г--е -та-у-е једн---еб--- же--. Т--- г--- с------ ј---- д----- ж---- Т-м- г-р- с-а-у-е ј-д-а д-б-л- ж-н-. ------------------------------------ Тамо горе станује једна дебела жена. 0
T--o ---e-s-a--j---e-na de-el---e-a. T--- g--- s------ j---- d----- ž---- T-m- g-r- s-a-u-e j-d-a d-b-l- ž-n-. ------------------------------------ Tamo gore stanuje jedna debela žena.
Tam nahoře bydlí nějaká zvědavá žena. Тамо---ле--т-н--е-ј-дна ра-о---л- жен-. Т--- д--- с------ ј---- р-------- ж---- Т-м- д-л- с-а-у-е ј-д-а р-д-з-а-а ж-н-. --------------------------------------- Тамо доле станује једна радознала жена. 0
T--o-d-l--s-a--j- je-n-----oznal---en-. T--- d--- s------ j---- r-------- ž---- T-m- d-l- s-a-u-e j-d-a r-d-z-a-a ž-n-. --------------------------------------- Tamo dole stanuje jedna radoznala žena.
Naši hosté byli milí. Н-ш- гости с---------а-и ----. Н--- г---- с- б--- д---- љ---- Н-ш- г-с-и с- б-л- д-а-и љ-д-. ------------------------------ Наши гости су били драги људи. 0
N-š- --s-i--- bil----ag- -j---. N--- g---- s- b--- d---- l----- N-š- g-s-i s- b-l- d-a-i l-u-i- ------------------------------- Naši gosti su bili dragi ljudi.
Naši hosté byli zdvořilí lidé. Н--- г-сти-су бил--ку---рни-људ-. Н--- г---- с- б--- к------- љ---- Н-ш- г-с-и с- б-л- к-л-у-н- љ-д-. --------------------------------- Наши гости су били културни људи. 0
N----gost---- b-li -ul-ur-i ---d-. N--- g---- s- b--- k------- l----- N-š- g-s-i s- b-l- k-l-u-n- l-u-i- ---------------------------------- Naši gosti su bili kulturni ljudi.
Naši hosté byli zajímaví lidé. Н-ш- гос----- ---и ---------тн- љу--. Н--- г---- с- б--- и----------- љ---- Н-ш- г-с-и с- б-л- и-т-р-с-н-н- љ-д-. ------------------------------------- Наши гости су били интересантни људи. 0
N--i----t- s----li int--esa-tni-lj--i. N--- g---- s- b--- i----------- l----- N-š- g-s-i s- b-l- i-t-r-s-n-n- l-u-i- -------------------------------------- Naši gosti su bili interesantni ljudi.
Mám milé děti. Ј--им-м-драг-----у. Ј- и--- д---- д---- Ј- и-а- д-а-у д-ц-. ------------------- Ја имам драгу децу. 0
J--i--- ----u d-c-. J- i--- d---- d---- J- i-a- d-a-u d-c-. ------------------- Ja imam dragu decu.
Ale mí sousedé mají drzé děti. Ал------ије им-ју-б--о-р-зн- --цу. А-- к------ и---- б--------- д---- А-и к-м-и-е и-а-у б-з-б-а-н- д-ц-. ---------------------------------- Али комшије имају безобразну децу. 0
A-- k--š-j- -m-ju -ezobraznu--e--. A-- k------ i---- b--------- d---- A-i k-m-i-e i-a-u b-z-b-a-n- d-c-. ---------------------------------- Ali komšije imaju bezobraznu decu.
Jsou vaše děti hodné? Ј-с--л--В-ша-----------? Ј--- л- В--- д--- д----- Ј-с- л- В-ш- д-ц- д-б-а- ------------------------ Јесу ли Ваша деца добра? 0
J-s--l- -aša d-c----b-a? J--- l- V--- d--- d----- J-s- l- V-š- d-c- d-b-a- ------------------------ Jesu li Vaša deca dobra?

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Jeden jazyk, mnoho podob

I když mluvíme jen jedním jazykem, mluvíme vlastně mnoha jazyky. Žádný jazyk totiž není uzavřený systém. Každý jazyk projevuje mnoho různých dimenzí. Jazyk je totiž živý. Lidé se při rozhovoru vždy řídí podle svého partnera. Pozměňují tedy jazyk, kterým mluví. Tyto změny se objevují v různých formách. Každý jazyk má například svou historii. Vždy se měnil a bude se měnit i nadále. Dá se to poznat podle toho, že staří lidé mluví jinak než mladí. Ve většině jazyků existuje taky mnoho dialektů. Mnoho lidí mluvících dialektem se ale umí přizpůsobit svému prostředí. V určitých situacích mluví spisovným jazykem. Různé sociální skupiny mají různé jazyky. Příkladem je jazyk mládeže nebo myslivecký žargon. Většina lidí mluví jinak v práci než doma. Hodně jich také v práci používá profesionální žargon. Rozdíly se také objevují v mluveném a psaném jazyce. Mluvený jazyk je většinou mnohem jednodušší než ten psaný. Rozdíl může být vcelku značný. Tak tomu je, když se psaný jazyk dlouhou dobu nemění. Lidé se pak musí naučit používat nejprve psanou formu jazyka. Jazyk mužů a žen se také často liší. V západních společnostech není tento rozdíl tak velký. Jsou však země, ve kterých mluví ženy zcela jinak než muži. V některých kulturách má i zdvořilost svou vlastní jazykovou podobu. Mluvení tedy není vůbec jednoduché! Musíme se dávat pozor na mnoho věcí současně…