Konverzační příručka

cs Přídavná jména 2   »   da Adjektiver 2

79 [sedmdesát devět]

Přídavná jména 2

Přídavná jména 2

79 [nioghalvfjerds]

Adjektiver 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština dánština Poslouchat Více
Mám na sobě modré šaty. J-g h-r-en-b-å------ --. J-- h-- e- b-- k---- p-- J-g h-r e- b-å k-o-e p-. ------------------------ Jeg har en blå kjole på. 0
Mám na sobě červené šaty. Jeg-h-r ---r----jo-e---. J-- h-- e- r-- k---- p-- J-g h-r e- r-d k-o-e p-. ------------------------ Jeg har en rød kjole på. 0
Mám na sobě zelené šaty. Je- ----en grø- k-ol- på. J-- h-- e- g--- k---- p-- J-g h-r e- g-ø- k-o-e p-. ------------------------- Jeg har en grøn kjole på. 0
Koupím černou tašku. Jeg----er ---s-r- ta-k-. J-- k---- e- s--- t----- J-g k-b-r e- s-r- t-s-e- ------------------------ Jeg køber en sort taske. 0
Koupím hnědou tašku. Jeg -------- -----t----. J-- k---- e- b--- t----- J-g k-b-r e- b-u- t-s-e- ------------------------ Jeg køber en brun taske. 0
Koupím bílou tašku. Jeg -ø--r -- -v-- -a--e. J-- k---- e- h--- t----- J-g k-b-r e- h-i- t-s-e- ------------------------ Jeg køber en hvid taske. 0
Potřebuji nové auto. Je--h-r br-g f-r-en -- -il. J-- h-- b--- f-- e- n- b--- J-g h-r b-u- f-r e- n- b-l- --------------------------- Jeg har brug for en ny bil. 0
Potřebuji rychlé auto. Je--h-r ---g-f---e----rt---b-l. J-- h-- b--- f-- e- h----- b--- J-g h-r b-u- f-r e- h-r-i- b-l- ------------------------------- Jeg har brug for en hurtig bil. 0
Potřebuji pohodlné auto. Je--h-- bru- --r -n-komfor--be- -i-. J-- h-- b--- f-- e- k---------- b--- J-g h-r b-u- f-r e- k-m-o-t-b-l b-l- ------------------------------------ Jeg har brug for en komfortabel bil. 0
Tam nahoře bydlí nějaká stará žena. De-op-- -o---e- -n g--m-l-k--nde. D------ b-- d-- e- g----- k------ D-r-p-e b-r d-r e- g-m-e- k-i-d-. --------------------------------- Deroppe bor der en gammel kvinde. 0
Tam nahoře bydlí nějaká tlustá žena. D--op-- ----der e--t----vin--. D------ b-- d-- e- t-- k------ D-r-p-e b-r d-r e- t-k k-i-d-. ------------------------------ Deroppe bor der en tyk kvinde. 0
Tam nahoře bydlí nějaká zvědavá žena. D-r-e-e--or--e- e- ---g---ig-k-in--. D------ b-- d-- e- n-------- k------ D-r-e-e b-r d-r e- n-s-e-r-g k-i-d-. ------------------------------------ Dernede bor der en nysgerrig kvinde. 0
Naši hosté byli milí. V-r-----ster va---ar- m------e-. V---- g----- v-- r--- m--------- V-r-s g-s-e- v-r r-r- m-n-e-k-r- -------------------------------- Vores gæster var rare mennesker. 0
Naši hosté byli zdvořilí lidé. V-re--g----r ----h--l--e -en--s-e-. V---- g----- v-- h------ m--------- V-r-s g-s-e- v-r h-f-i-e m-n-e-k-r- ----------------------------------- Vores gæster var høflige mennesker. 0
Naši hosté byli zajímaví lidé. V-----g-st-r var --t-r--sante-m-nne--er. V---- g----- v-- i----------- m--------- V-r-s g-s-e- v-r i-t-r-s-a-t- m-n-e-k-r- ---------------------------------------- Vores gæster var interessante mennesker. 0
Mám milé děti. J---ha---øde-børn. J-- h-- s--- b---- J-g h-r s-d- b-r-. ------------------ Jeg har søde børn. 0
Ale mí sousedé mají drzé děti. M-- ---o-r-- har-fræ-k- bør-. M-- n------- h-- f----- b---- M-n n-b-e-n- h-r f-æ-k- b-r-. ----------------------------- Men naboerne har frække børn. 0
Jsou vaše děti hodné? E---in---ø-n-a-ti-e? E- d--- b--- a------ E- d-n- b-r- a-t-g-? -------------------- Er dine børn artige? 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Jeden jazyk, mnoho podob

I když mluvíme jen jedním jazykem, mluvíme vlastně mnoha jazyky. Žádný jazyk totiž není uzavřený systém. Každý jazyk projevuje mnoho různých dimenzí. Jazyk je totiž živý. Lidé se při rozhovoru vždy řídí podle svého partnera. Pozměňují tedy jazyk, kterým mluví. Tyto změny se objevují v různých formách. Každý jazyk má například svou historii. Vždy se měnil a bude se měnit i nadále. Dá se to poznat podle toho, že staří lidé mluví jinak než mladí. Ve většině jazyků existuje taky mnoho dialektů. Mnoho lidí mluvících dialektem se ale umí přizpůsobit svému prostředí. V určitých situacích mluví spisovným jazykem. Různé sociální skupiny mají různé jazyky. Příkladem je jazyk mládeže nebo myslivecký žargon. Většina lidí mluví jinak v práci než doma. Hodně jich také v práci používá profesionální žargon. Rozdíly se také objevují v mluveném a psaném jazyce. Mluvený jazyk je většinou mnohem jednodušší než ten psaný. Rozdíl může být vcelku značný. Tak tomu je, když se psaný jazyk dlouhou dobu nemění. Lidé se pak musí naučit používat nejprve psanou formu jazyka. Jazyk mužů a žen se také často liší. V západních společnostech není tento rozdíl tak velký. Jsou však země, ve kterých mluví ženy zcela jinak než muži. V některých kulturách má i zdvořilost svou vlastní jazykovou podobu. Mluvení tedy není vůbec jednoduché! Musíme se dávat pozor na mnoho věcí současně…