Konverzační příručka

cs Přídavná jména 2   »   mk Придавки 2

79 [sedmdesát devět]

Přídavná jména 2

Přídavná jména 2

79 [седумдесет и девет]

79 [syedoomdyesyet i dyevyet]

Придавки 2

[Pridavki 2]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština makedonština Poslouchat Více
Mám na sobě modré šaty. Обл--е---с---во -и- ф-с--н. О------- с-- в- с-- ф------ О-л-ч-н- с-м в- с-н ф-с-а-. --------------------------- Облечена сум во син фустан. 0
Ob-ye--y--- -oom-vo---- --o-tan. O---------- s--- v- s-- f------- O-l-e-h-e-a s-o- v- s-n f-o-t-n- -------------------------------- Oblyechyena soom vo sin foostan.
Mám na sobě červené šaty. О---ч-----ум -----ве----с-ан. О------- с-- в- ц---- ф------ О-л-ч-н- с-м в- ц-в-н ф-с-а-. ----------------------------- Облечена сум во црвен фустан. 0
Ob----h-en- -o-m -o-tzrv--n f---tan. O---------- s--- v- t------ f------- O-l-e-h-e-a s-o- v- t-r-y-n f-o-t-n- ------------------------------------ Oblyechyena soom vo tzrvyen foostan.
Mám na sobě zelené šaty. Об---е-а-с-м в- з-лен ----а-. О------- с-- в- з---- ф------ О-л-ч-н- с-м в- з-л-н ф-с-а-. ----------------------------- Облечена сум во зелен фустан. 0
Obl--c-ye-- soom--o z--lye---o-s---. O---------- s--- v- z------ f------- O-l-e-h-e-a s-o- v- z-e-y-n f-o-t-n- ------------------------------------ Oblyechyena soom vo zyelyen foostan.
Koupím černou tašku. Ј------------дна-цр-- та-на. Ј-- к------ е--- ц--- т----- Ј-с к-п-в-м е-н- ц-н- т-ш-а- ---------------------------- Јас купувам една црна ташна. 0
Јas---o-oova- ye--a ----- --shna. Ј-- k-------- y---- t---- t------ Ј-s k-o-o-v-m y-d-a t-r-a t-s-n-. --------------------------------- Јas koopoovam yedna tzrna tashna.
Koupím hnědou tašku. Ј---к-п--ам-едн--к-----а -а-н-. Ј-- к------ е--- к------ т----- Ј-с к-п-в-м е-н- к-ф-а-а т-ш-а- ------------------------------- Јас купувам една кафеава ташна. 0
Ј-s -oop-ova- -e-n---a--e-v- -ashn-. Ј-- k-------- y---- k------- t------ Ј-s k-o-o-v-m y-d-a k-f-e-v- t-s-n-. ------------------------------------ Јas koopoovam yedna kafyeava tashna.
Koupím bílou tašku. Ј-с-к-п--а---д---б--а-т--на. Ј-- к------ е--- б--- т----- Ј-с к-п-в-м е-н- б-л- т-ш-а- ---------------------------- Јас купувам една бела ташна. 0
Јa--k---oo-------na-bye-a-t-s---. Ј-- k-------- y---- b---- t------ Ј-s k-o-o-v-m y-d-a b-e-a t-s-n-. --------------------------------- Јas koopoovam yedna byela tashna.
Potřebuji nové auto. М----е-а----а --л-. М- т---- н--- к---- М- т-е-а н-в- к-л-. ------------------- Ми треба нова кола. 0
M- t--eba--ov- -ola. M- t----- n--- k---- M- t-y-b- n-v- k-l-. -------------------- Mi tryeba nova kola.
Potřebuji rychlé auto. Ми-треб- -рза -о-а. М- т---- б--- к---- М- т-е-а б-з- к-л-. ------------------- Ми треба брза кола. 0
M--t--e----rz--k--a. M- t----- b--- k---- M- t-y-b- b-z- k-l-. -------------------- Mi tryeba brza kola.
Potřebuji pohodlné auto. М----еба-у---н--ко--. М- т---- у----- к---- М- т-е-а у-о-н- к-л-. --------------------- Ми треба удобна кола. 0
M- ----ba ---o-n- --l-. M- t----- o------ k---- M- t-y-b- o-d-b-a k-l-. ----------------------- Mi tryeba oodobna kola.
Tam nahoře bydlí nějaká stará žena. Та-у -о-е-ж-в-- --на -тар- -ена. Т--- г--- ж---- е--- с---- ж---- Т-м- г-р- ж-в-е е-н- с-а-а ж-н-. -------------------------------- Таму горе живее една стара жена. 0
T--oo g-orye -ivye-- -e-na-star- -y---. T---- g----- ʐ------ y---- s---- ʐ----- T-m-o g-o-y- ʐ-v-e-e y-d-a s-a-a ʐ-e-a- --------------------------------------- Tamoo guorye ʐivyeye yedna stara ʐyena.
Tam nahoře bydlí nějaká tlustá žena. Та-у г-р--ж-вее ед---дебел---ена. Т--- г--- ж---- е--- д----- ж---- Т-м- г-р- ж-в-е е-н- д-б-л- ж-н-. --------------------------------- Таму горе живее една дебела жена. 0
Tam----------ʐi-y--- yedn--dy--y-l- ʐye-a. T---- g----- ʐ------ y---- d------- ʐ----- T-m-o g-o-y- ʐ-v-e-e y-d-a d-e-y-l- ʐ-e-a- ------------------------------------------ Tamoo guorye ʐivyeye yedna dyebyela ʐyena.
Tam nahoře bydlí nějaká zvědavá žena. Та-- дол-----е- ед-а-р--о---л- ----. Т--- д--- ж---- е--- р-------- ж---- Т-м- д-л- ж-в-е е-н- р-д-з-а-а ж-н-. ------------------------------------ Таму долу живее една радознала жена. 0
Ta--o-d-loo---vy-ye-y-d-a-r-do-na-a--yena. T---- d---- ʐ------ y---- r-------- ʐ----- T-m-o d-l-o ʐ-v-e-e y-d-a r-d-z-a-a ʐ-e-a- ------------------------------------------ Tamoo doloo ʐivyeye yedna radoznala ʐyena.
Naši hosté byli milí. Н--ит- --сти--е- ф----л---. Н----- г---- б-- ф--- л---- Н-ш-т- г-с-и б-а ф-н- л-ѓ-. --------------------------- Нашите гости беа фини луѓе. 0
N-shit-e -u-sti--ye- f-ni --o---. N------- g----- b--- f--- l------ N-s-i-y- g-o-t- b-e- f-n- l-o-y-. --------------------------------- Nashitye guosti byea fini looѓye.
Naši hosté byli zdvořilí lidé. На---е -ост- --а учт-в- луѓе. Н----- г---- б-- у----- л---- Н-ш-т- г-с-и б-а у-т-в- л-ѓ-. ----------------------------- Нашите гости беа учтиви луѓе. 0
N-s-i--- -u-sti-----------ivi -ooѓ--. N------- g----- b--- o------- l------ N-s-i-y- g-o-t- b-e- o-c-t-v- l-o-y-. ------------------------------------- Nashitye guosti byea oochtivi looѓye.
Naši hosté byli zajímaví lidé. На-и-е-г--ти-б-а --т--е--и ----. Н----- г---- б-- и-------- л---- Н-ш-т- г-с-и б-а и-т-р-с-и л-ѓ-. -------------------------------- Нашите гости беа интересни луѓе. 0
N-shit-e g-os-i------inty-r--s------ѓ-e. N------- g----- b--- i---------- l------ N-s-i-y- g-o-t- b-e- i-t-e-y-s-i l-o-y-. ---------------------------------------- Nashitye guosti byea intyeryesni looѓye.
Mám milé děti. Ј-- имам ---и д---. Ј-- и--- м--- д---- Ј-с и-а- м-л- д-ц-. ------------------- Јас имам мили деца. 0
Ј-- --am-m-l- ---tz-. Ј-- i--- m--- d------ Ј-s i-a- m-l- d-e-z-. --------------------- Јas imam mili dyetza.
Ale mí sousedé mají drzé děti. Но --с-д--е --а---дрс-и --ц-. Н- с------- и---- д---- д---- Н- с-с-д-т- и-а-т д-с-и д-ц-. ----------------------------- Но соседите имаат дрски деца. 0
N---os--d---e-i-aa- d-----d-et-a. N- s--------- i---- d---- d------ N- s-s-e-i-y- i-a-t d-s-i d-e-z-. --------------------------------- No sosyeditye imaat drski dyetza.
Jsou vaše děti hodné? Д-ли-Ва-----де-а се-м---и? Д--- В----- д--- с- м----- Д-л- В-ш-т- д-ц- с- м-р-и- -------------------------- Дали Вашите деца се мирни? 0
D--- Vas--t-- -y-t---sye mi---? D--- V------- d----- s-- m----- D-l- V-s-i-y- d-e-z- s-e m-r-i- ------------------------------- Dali Vashitye dyetza sye mirni?

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Jeden jazyk, mnoho podob

I když mluvíme jen jedním jazykem, mluvíme vlastně mnoha jazyky. Žádný jazyk totiž není uzavřený systém. Každý jazyk projevuje mnoho různých dimenzí. Jazyk je totiž živý. Lidé se při rozhovoru vždy řídí podle svého partnera. Pozměňují tedy jazyk, kterým mluví. Tyto změny se objevují v různých formách. Každý jazyk má například svou historii. Vždy se měnil a bude se měnit i nadále. Dá se to poznat podle toho, že staří lidé mluví jinak než mladí. Ve většině jazyků existuje taky mnoho dialektů. Mnoho lidí mluvících dialektem se ale umí přizpůsobit svému prostředí. V určitých situacích mluví spisovným jazykem. Různé sociální skupiny mají různé jazyky. Příkladem je jazyk mládeže nebo myslivecký žargon. Většina lidí mluví jinak v práci než doma. Hodně jich také v práci používá profesionální žargon. Rozdíly se také objevují v mluveném a psaném jazyce. Mluvený jazyk je většinou mnohem jednodušší než ten psaný. Rozdíl může být vcelku značný. Tak tomu je, když se psaný jazyk dlouhou dobu nemění. Lidé se pak musí naučit používat nejprve psanou formu jazyka. Jazyk mužů a žen se také často liší. V západních společnostech není tento rozdíl tak velký. Jsou však země, ve kterých mluví ženy zcela jinak než muži. V některých kulturách má i zdvořilost svou vlastní jazykovou podobu. Mluvení tedy není vůbec jednoduché! Musíme se dávat pozor na mnoho věcí současně…