Konverzační příručka

cs Přídavná jména 2   »   sv Adjektiv 2

79 [sedmdesát devět]

Přídavná jména 2

Přídavná jména 2

79 [sjuttionio]

Adjektiv 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština švédština Poslouchat Více
Mám na sobě modré šaty. Ja- -a--e--b-----än---g p--mi-. J-- h-- e- b-- k------- p- m--- J-g h-r e- b-å k-ä-n-n- p- m-g- ------------------------------- Jag har en blå klänning på mig. 0
Mám na sobě červené šaty. J---har -- -öd kl--n--g -- -ig. J-- h-- e- r-- k------- p- m--- J-g h-r e- r-d k-ä-n-n- p- m-g- ------------------------------- Jag har en röd klänning på mig. 0
Mám na sobě zelené šaty. Ja---a--e--g--n-kl---i-g-p- -i-. J-- h-- e- g--- k------- p- m--- J-g h-r e- g-ö- k-ä-n-n- p- m-g- -------------------------------- Jag har en grön klänning på mig. 0
Koupím černou tašku. Ja--k-p-- e- svart v----. J-- k---- e- s---- v----- J-g k-p-r e- s-a-t v-s-a- ------------------------- Jag köper en svart väska. 0
Koupím hnědou tašku. Ja---öpe- en -----vä---. J-- k---- e- b--- v----- J-g k-p-r e- b-u- v-s-a- ------------------------ Jag köper en brun väska. 0
Koupím bílou tašku. J-g -ö--- en vi- -äs--. J-- k---- e- v-- v----- J-g k-p-r e- v-t v-s-a- ----------------------- Jag köper en vit väska. 0
Potřebuji nové auto. J-g-b----er -------i-. J-- b------ e- n- b--- J-g b-h-v-r e- n- b-l- ---------------------- Jag behöver en ny bil. 0
Potřebuji rychlé auto. Jag--e---e--en snab- -il. J-- b------ e- s---- b--- J-g b-h-v-r e- s-a-b b-l- ------------------------- Jag behöver en snabb bil. 0
Potřebuji pohodlné auto. J-- --h-ver--- ---v---bi-. J-- b------ e- b----- b--- J-g b-h-v-r e- b-k-ä- b-l- -------------------------- Jag behöver en bekväm bil. 0
Tam nahoře bydlí nějaká stará žena. D-r-uppe bo- ----a--al-d-m. D-- u--- b-- e- g----- d--- D-r u-p- b-r e- g-m-a- d-m- --------------------------- Där uppe bor en gammal dam. 0
Tam nahoře bydlí nějaká tlustá žena. D-r up-e---- -n-tj----d--. D-- u--- b-- e- t---- d--- D-r u-p- b-r e- t-o-k d-m- -------------------------- Där uppe bor en tjock dam. 0
Tam nahoře bydlí nějaká zvědavá žena. D-r-ne-e -o--en n--iken--a-. D-- n--- b-- e- n------ d--- D-r n-r- b-r e- n-f-k-n d-m- ---------------------------- Där nere bor en nyfiken dam. 0
Naši hosté byli milí. Vå-a ---t-r va-----v---- --nn-s-or. V--- g----- v-- t------- m--------- V-r- g-s-e- v-r t-e-l-g- m-n-i-k-r- ----------------------------------- Våra gäster var trevliga människor. 0
Naši hosté byli zdvořilí lidé. Vår---ä-ter -ar -r--ga männi-ko-. V--- g----- v-- a----- m--------- V-r- g-s-e- v-r a-t-g- m-n-i-k-r- --------------------------------- Våra gäster var artiga människor. 0
Naši hosté byli zajímaví lidé. Vå-- gä---r-v-r ---r--sa--a-m-n--s-or. V--- g----- v-- i---------- m--------- V-r- g-s-e- v-r i-t-e-s-n-a m-n-i-k-r- -------------------------------------- Våra gäster var intressanta människor. 0
Mám milé děti. J-g h---s--l-a-b-rn. J-- h-- s----- b---- J-g h-r s-ä-l- b-r-. -------------------- Jag har snälla barn. 0
Ale mí sousedé mají drzé děti. Men v--a-----nar--ar el-k---arn. M-- v--- g------ h-- e---- b---- M-n v-r- g-a-n-r h-r e-a-a b-r-. -------------------------------- Men våra grannar har elaka barn. 0
Jsou vaše děti hodné? Är -r- ba-n-väl-pp-ostra--? Ä- e-- b--- v-------------- Ä- e-a b-r- v-l-p-f-s-r-d-? --------------------------- Är era barn väluppfostrade? 0

Jeden jazyk, mnoho podob

I když mluvíme jen jedním jazykem, mluvíme vlastně mnoha jazyky. Žádný jazyk totiž není uzavřený systém. Každý jazyk projevuje mnoho různých dimenzí. Jazyk je totiž živý. Lidé se při rozhovoru vždy řídí podle svého partnera. Pozměňují tedy jazyk, kterým mluví. Tyto změny se objevují v různých formách. Každý jazyk má například svou historii. Vždy se měnil a bude se měnit i nadále. Dá se to poznat podle toho, že staří lidé mluví jinak než mladí. Ve většině jazyků existuje taky mnoho dialektů. Mnoho lidí mluvících dialektem se ale umí přizpůsobit svému prostředí. V určitých situacích mluví spisovným jazykem. Různé sociální skupiny mají různé jazyky. Příkladem je jazyk mládeže nebo myslivecký žargon. Většina lidí mluví jinak v práci než doma. Hodně jich také v práci používá profesionální žargon. Rozdíly se také objevují v mluveném a psaném jazyce. Mluvený jazyk je většinou mnohem jednodušší než ten psaný. Rozdíl může být vcelku značný. Tak tomu je, když se psaný jazyk dlouhou dobu nemění. Lidé se pak musí naučit používat nejprve psanou formu jazyka. Jazyk mužů a žen se také často liší. V západních společnostech není tento rozdíl tak velký. Jsou však země, ve kterých mluví ženy zcela jinak než muži. V některých kulturách má i zdvořilost svou vlastní jazykovou podobu. Mluvení tedy není vůbec jednoduché! Musíme se dávat pozor na mnoho věcí současně…