Konverzační příručka

cs Přídavná jména 2   »   fi Adjektiiveja 2

79 [sedmdesát devět]

Přídavná jména 2

Přídavná jména 2

79 [seitsemänkymmentäyhdeksän]

Adjektiiveja 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština finština Poslouchat Více
Mám na sobě modré šaty. Mi--l-- -----ninen --k-o --äl-ä-i. M------ o- s------ m---- p-------- M-n-l-a o- s-n-n-n m-k-o p-ä-l-n-. ---------------------------------- Minulla on sininen mekko päälläni. 0
Mám na sobě červené šaty. Mi-u-l- ---p-n-ine----kk- p-ä--ä-i. M------ o- p------- m---- p-------- M-n-l-a o- p-n-i-e- m-k-o p-ä-l-n-. ----------------------------------- Minulla on punainen mekko päälläni. 0
Mám na sobě zelené šaty. M-nulla--------e- mekko p--llä--. M------ o- v----- m---- p-------- M-n-l-a o- v-h-e- m-k-o p-ä-l-n-. --------------------------------- Minulla on vihreä mekko päälläni. 0
Koupím černou tašku. Minä-o--a--mustan-------. M--- o---- m----- l------ M-n- o-t-n m-s-a- l-u-u-. ------------------------- Minä ostan mustan laukun. 0
Koupím hnědou tašku. M-nä---t-- r-s---n l----n. M--- o---- r------ l------ M-n- o-t-n r-s-e-n l-u-u-. -------------------------- Minä ostan ruskean laukun. 0
Koupím bílou tašku. Mi-ä-osta- -a-koise----u-un. M--- o---- v-------- l------ M-n- o-t-n v-l-o-s-n l-u-u-. ---------------------------- Minä ostan valkoisen laukun. 0
Potřebuji nové auto. M----t-r-i--en----e--a-ton. M--- t-------- u---- a----- M-n- t-r-i-s-n u-d-n a-t-n- --------------------------- Minä tarvitsen uuden auton. 0
Potřebuji rychlé auto. M-n---arvi-se- -o--an -----. M--- t-------- n----- a----- M-n- t-r-i-s-n n-p-a- a-t-n- ---------------------------- Minä tarvitsen nopean auton. 0
Potřebuji pohodlné auto. Mi-- t--v-t-e------van --t--. M--- t-------- m------ a----- M-n- t-r-i-s-n m-k-v-n a-t-n- ----------------------------- Minä tarvitsen mukavan auton. 0
Tam nahoře bydlí nějaká stará žena. Tuo---------l-ä-a-uu--a-h- n-inen. T----- y------- a--- v---- n------ T-o-l- y-h-ä-l- a-u- v-n-a n-i-e-. ---------------------------------- Tuolla ylhäällä asuu vanha nainen. 0
Tam nahoře bydlí nějaká tlustá žena. Tuol-a --häällä---uu l-h-v- --ine-. T----- y------- a--- l----- n------ T-o-l- y-h-ä-l- a-u- l-h-v- n-i-e-. ----------------------------------- Tuolla ylhäällä asuu lihava nainen. 0
Tam nahoře bydlí nějaká zvědavá žena. T--ll- a--aalla---uu---e---s-n---en. T----- a------- a--- u------ n------ T-o-l- a-h-a-l- a-u- u-e-i-s n-i-e-. ------------------------------------ Tuolla alhaalla asuu utelias nainen. 0
Naši hosté byli milí. V-e-aam-- -l---t --k--aa --k--. V-------- o----- m------ v----- V-e-a-m-e o-i-a- m-k-v-a v-k-ä- ------------------------------- Vieraamme olivat mukavaa väkeä. 0
Naši hosté byli zdvořilí lidé. Vier---m- o------ko-t------a--äkeä. V-------- o----- k---------- v----- V-e-a-m-e o-i-a- k-h-e-i-s-a v-k-ä- ----------------------------------- Vieraamme olivat kohteliasta väkeä. 0
Naši hosté byli zajímaví lidé. V-e-a-m-e-o----t--i----st---a-v--eä. V-------- o----- k----------- v----- V-e-a-m-e o-i-a- k-i-n-s-a-a- v-k-ä- ------------------------------------ Vieraamme olivat kiinnostavaa väkeä. 0
Mám milé děti. M--ul-a-o--ki-t--j- lap-i-. M------ o- k------- l------ M-n-l-a o- k-l-t-j- l-p-i-. --------------------------- Minulla on kilttejä lapsia. 0
Ale mí sousedé mají drzé děti. Mu--- --apu-e--l- on nen-k-ä-tä la---a. M---- n---------- o- n--------- l------ M-t-a n-a-u-e-l-a o- n-n-k-ä-t- l-p-i-. --------------------------------------- Mutta naapureilla on nenäkkäitä lapsia. 0
Jsou vaše děti hodné? O-a----t---än lap-e-----i-t-ej-? O----- t----- l------- k-------- O-a-k- t-i-ä- l-p-e-n- k-l-t-j-? -------------------------------- Ovatko teidän lapsenne kilttejä? 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Jeden jazyk, mnoho podob

I když mluvíme jen jedním jazykem, mluvíme vlastně mnoha jazyky. Žádný jazyk totiž není uzavřený systém. Každý jazyk projevuje mnoho různých dimenzí. Jazyk je totiž živý. Lidé se při rozhovoru vždy řídí podle svého partnera. Pozměňují tedy jazyk, kterým mluví. Tyto změny se objevují v různých formách. Každý jazyk má například svou historii. Vždy se měnil a bude se měnit i nadále. Dá se to poznat podle toho, že staří lidé mluví jinak než mladí. Ve většině jazyků existuje taky mnoho dialektů. Mnoho lidí mluvících dialektem se ale umí přizpůsobit svému prostředí. V určitých situacích mluví spisovným jazykem. Různé sociální skupiny mají různé jazyky. Příkladem je jazyk mládeže nebo myslivecký žargon. Většina lidí mluví jinak v práci než doma. Hodně jich také v práci používá profesionální žargon. Rozdíly se také objevují v mluveném a psaném jazyce. Mluvený jazyk je většinou mnohem jednodušší než ten psaný. Rozdíl může být vcelku značný. Tak tomu je, když se psaný jazyk dlouhou dobu nemění. Lidé se pak musí naučit používat nejprve psanou formu jazyka. Jazyk mužů a žen se také často liší. V západních společnostech není tento rozdíl tak velký. Jsou však země, ve kterých mluví ženy zcela jinak než muži. V některých kulturách má i zdvořilost svou vlastní jazykovou podobu. Mluvení tedy není vůbec jednoduché! Musíme se dávat pozor na mnoho věcí současně…