Konverzační příručka

cs Přídavná jména 2   »   ro Adjective 2

79 [sedmdesát devět]

Přídavná jména 2

Přídavná jména 2

79 [şaptezeci şi nouă]

Adjective 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština rumunština Poslouchat Více
Mám na sobě modré šaty. E----r- - r-ch-e al-astră. Eu port o rochie albastră. E- p-r- o r-c-i- a-b-s-r-. -------------------------- Eu port o rochie albastră. 0
Mám na sobě červené šaty. E--p--t-- -ochi----ş-e. Eu port o rochie roşie. E- p-r- o r-c-i- r-ş-e- ----------------------- Eu port o rochie roşie. 0
Mám na sobě zelené šaty. Eu ---t --r----e-ve-d-. Eu port o rochie verde. E- p-r- o r-c-i- v-r-e- ----------------------- Eu port o rochie verde. 0
Koupím černou tašku. C---ăr - poş-tă-----r-. Cumpăr o poşetă neagră. C-m-ă- o p-ş-t- n-a-r-. ----------------------- Cumpăr o poşetă neagră. 0
Koupím hnědou tašku. Cump-r-o po-e-ă-ma--. Cumpăr o poşetă maro. C-m-ă- o p-ş-t- m-r-. --------------------- Cumpăr o poşetă maro. 0
Koupím bílou tašku. Cu-p---o-poş--ă albă. Cumpăr o poşetă albă. C-m-ă- o p-ş-t- a-b-. --------------------- Cumpăr o poşetă albă. 0
Potřebuji nové auto. Îmi tr-buie---m-şi-ă -ouă. Îmi trebuie o maşină nouă. Î-i t-e-u-e o m-ş-n- n-u-. -------------------------- Îmi trebuie o maşină nouă. 0
Potřebuji rychlé auto. Î-- t--bui----m-ş-nă---p-d-. Îmi trebuie o maşină rapidă. Î-i t-e-u-e o m-ş-n- r-p-d-. ---------------------------- Îmi trebuie o maşină rapidă. 0
Potřebuji pohodlné auto. Îmi----bu-- --m--i----o-f---ab-lă. Îmi trebuie o maşină confortabilă. Î-i t-e-u-e o m-ş-n- c-n-o-t-b-l-. ---------------------------------- Îmi trebuie o maşină confortabilă. 0
Tam nahoře bydlí nějaká stará žena. A-ol- --s-l--u-e--e o --m-i- b--r--ă. Acolo sus locuieşte o femeie bătrână. A-o-o s-s l-c-i-ş-e o f-m-i- b-t-â-ă- ------------------------------------- Acolo sus locuieşte o femeie bătrână. 0
Tam nahoře bydlí nějaká tlustá žena. Ac------- --c-i-şt-----emeie gra-ă. Acolo sus locuieşte o femeie grasă. A-o-o s-s l-c-i-ş-e o f-m-i- g-a-ă- ----------------------------------- Acolo sus locuieşte o femeie grasă. 0
Tam nahoře bydlí nějaká zvědavá žena. A-o-o --s-l-c--e--e-----m--e cu-i-as-. Acolo jos locuieşte o femeie curioasă. A-o-o j-s l-c-i-ş-e o f-m-i- c-r-o-s-. -------------------------------------- Acolo jos locuieşte o femeie curioasă. 0
Naši hosté byli milí. M----i--i n-ş-ri au -os- pe-s--ne--ră-u--. Musafirii noştri au fost persoane drăguţe. M-s-f-r-i n-ş-r- a- f-s- p-r-o-n- d-ă-u-e- ------------------------------------------ Musafirii noştri au fost persoane drăguţe. 0
Naši hosté byli zdvořilí lidé. M--a-ir---n-şt---a----st -e--oan- --l-t--oa--. Musafirii noştri au fost persoane politicoase. M-s-f-r-i n-ş-r- a- f-s- p-r-o-n- p-l-t-c-a-e- ---------------------------------------------- Musafirii noştri au fost persoane politicoase. 0
Naši hosté byli zajímaví lidé. M---fi-------tr- ---fo----er-oane ----re---te. Musafirii noştri au fost persoane interesante. M-s-f-r-i n-ş-r- a- f-s- p-r-o-n- i-t-r-s-n-e- ---------------------------------------------- Musafirii noştri au fost persoane interesante. 0
Mám milé děti. E- ---c-p-- --mi-ţi. Eu am copii cuminţi. E- a- c-p-i c-m-n-i- -------------------- Eu am copii cuminţi. 0
Ale mí sousedé mají drzé děti. Dar-vec-nii-au c-pii -b-a-----. Dar vecinii au copii obraznici. D-r v-c-n-i a- c-p-i o-r-z-i-i- ------------------------------- Dar vecinii au copii obraznici. 0
Jsou vaše děti hodné? Co--i--du-n--v-ast-- sunt-cum--ţi? Copiii dumneavoastră sunt cuminţi? C-p-i- d-m-e-v-a-t-ă s-n- c-m-n-i- ---------------------------------- Copiii dumneavoastră sunt cuminţi? 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Jeden jazyk, mnoho podob

I když mluvíme jen jedním jazykem, mluvíme vlastně mnoha jazyky. Žádný jazyk totiž není uzavřený systém. Každý jazyk projevuje mnoho různých dimenzí. Jazyk je totiž živý. Lidé se při rozhovoru vždy řídí podle svého partnera. Pozměňují tedy jazyk, kterým mluví. Tyto změny se objevují v různých formách. Každý jazyk má například svou historii. Vždy se měnil a bude se měnit i nadále. Dá se to poznat podle toho, že staří lidé mluví jinak než mladí. Ve většině jazyků existuje taky mnoho dialektů. Mnoho lidí mluvících dialektem se ale umí přizpůsobit svému prostředí. V určitých situacích mluví spisovným jazykem. Různé sociální skupiny mají různé jazyky. Příkladem je jazyk mládeže nebo myslivecký žargon. Většina lidí mluví jinak v práci než doma. Hodně jich také v práci používá profesionální žargon. Rozdíly se také objevují v mluveném a psaném jazyce. Mluvený jazyk je většinou mnohem jednodušší než ten psaný. Rozdíl může být vcelku značný. Tak tomu je, když se psaný jazyk dlouhou dobu nemění. Lidé se pak musí naučit používat nejprve psanou formu jazyka. Jazyk mužů a žen se také často liší. V západních společnostech není tento rozdíl tak velký. Jsou však země, ve kterých mluví ženy zcela jinak než muži. V některých kulturách má i zdvořilost svou vlastní jazykovou podobu. Mluvení tedy není vůbec jednoduché! Musíme se dávat pozor na mnoho věcí současně…