Konverzační příručka

cs V kuchyni   »   ti ኣብ ክሽነ

19 [devatenáct]

V kuchyni

V kuchyni

19 [ዓሰርተትሽዓተ]

19 [‘aseritetishi‘ate]

ኣብ ክሽነ

[abi kishine]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština tigrinština Poslouchat Více
Máš novou kuchyni? ሓድ---ሽ- ኣለ----? ሓ-- ክ-- ኣ-- ድ-- ሓ-ሽ ክ-ነ ኣ-ካ ድ-? --------------- ሓድሽ ክሽነ ኣለካ ድዩ? 0
ḥa-ishi kishin---leka---y-? h------- k------ a---- d---- h-a-i-h- k-s-i-e a-e-a d-y-? ---------------------------- ḥadishi kishine aleka diyu?
Co chceš dnes vařit? እን------ት -ግ---ት----ደሊ- ሎሚ? እ--- ዓ--- ም-- ክ---- ደ-- ሎ-- እ-ታ- ዓ-ነ- ም-ቢ ክ-ሰ-ሕ ደ-ኻ ሎ-? --------------------------- እንታይ ዓይነት ምግቢ ክትሰርሕ ደሊኻ ሎሚ? 0
init-y- ‘-y----i migi---k------i--i d-l-h-a-l--ī? i------ ‘------- m----- k---------- d------ l---- i-i-a-i ‘-y-n-t- m-g-b- k-t-s-r-h-i d-l-h-a l-m-? ------------------------------------------------- initayi ‘ayineti migibī kitiseriḥi delīẖa lomī?
Vaříš na elektřině nebo na plynu? ብኤ------- ብጋ---ኻ ምግ---ሰ-ሕ? ብ----- ወ- ብ-- ዲ- ም-- ት---- ብ-ለ-ሪ- ወ- ብ-ዝ ዲ- ም-ቢ ት-ር-? -------------------------- ብኤለትሪክ ወይ ብጋዝ ዲኻ ምግቢ ትሰርሕ? 0
bi’ēl-ti-īki -e-- --gazi d-----m-g--ī----e-ih--? b----------- w--- b----- d---- m----- t--------- b-’-l-t-r-k- w-y- b-g-z- d-h-a m-g-b- t-s-r-h-i- ------------------------------------------------ bi’ēletirīki weyi bigazi dīẖa migibī tiseriḥi?
Mám nakrájet cibuli? ነቲ-ሽጉርቲ ዶ--መትሮ-? ነ- ሽ--- ዶ ክ--- ? ነ- ሽ-ር- ዶ ክ-ት- ? ---------------- ነቲ ሽጉርቲ ዶ ክመትሮ ? 0
n--ī -h--uritī-d- -i-et-ro-? n--- s-------- d- k------- ? n-t- s-i-u-i-ī d- k-m-t-r- ? ---------------------------- netī shiguritī do kimetiro ?
Mám oloupat brambory? ነ- -ንሽ ዶ ክ--ጦ? ነ- ድ-- ዶ ክ---- ነ- ድ-ሽ ዶ ክ-ል-? -------------- ነቲ ድንሽ ዶ ክቀልጦ? 0
ne-ī --ni--i -o k---e----o? n--- d------ d- k---------- n-t- d-n-s-i d- k-k-e-i-’-? --------------------------- netī dinishi do kik’elit’o?
Mám umýt salát? ነ--ሳ-ጣ ዶ ክ-ጽቦ? ነ- ሳ-- ዶ ክ---- ነ- ሳ-ጣ ዶ ክ-ጽ-? -------------- ነቲ ሳላጣ ዶ ክሓጽቦ? 0
n-t- s-lat-- d------at-’--o? n--- s------ d- k----------- n-t- s-l-t-a d- k-h-a-s-i-o- ---------------------------- netī salat’a do kiḥats’ibo?
Kde jsou skleničky? እቶ- --ጭ-ታ- -በ---ለው? እ-- ብ----- ኣ-- ኣ--- እ-ም ብ-ጭ-ታ- ኣ-ይ ኣ-ው- ------------------- እቶም ብርጭቆታት ኣበይ ኣለው? 0
i---i ---ich-ik’o---i abe-i--l---? i---- b-------------- a---- a----- i-o-i b-r-c-’-k-o-a-i a-e-i a-e-i- ---------------------------------- itomi birich’ik’otati abeyi alewi?
Kde je nádobí? እቲ ኣቕሑ-ም-ቢ ኣበይ-ኣ-? እ- ኣ------ ኣ-- ኣ-- እ- ኣ-ሑ-ም-ቢ ኣ-ይ ኣ-? ------------------ እቲ ኣቕሑ-ምግቢ ኣበይ ኣሎ? 0
i-ī a--’ih-u-m-g-bī-a---- -l-? i-- a-------------- a---- a--- i-ī a-̱-i-̣---i-i-ī a-e-i a-o- ------------------------------ itī aḵ’iḥu-migibī abeyi alo?
Kde je příbor? ፋ-ከታ፣ ---፣ ወዘተ ኣበይ-ኣሎ? ፋ---- ማ--- ወ-- ኣ-- ኣ-- ፋ-ከ-፣ ማ-ካ- ወ-ተ ኣ-ይ ኣ-? ---------------------- ፋርከታ፣ ማንካ፣ ወዘተ ኣበይ ኣሎ? 0
fa-----a--m-nik----ez-te--b-y- a--? f-------- m------ w----- a---- a--- f-r-k-t-፣ m-n-k-፣ w-z-t- a-e-i a-o- ----------------------------------- fariketa፣ manika፣ wezete abeyi alo?
Máš otvírák na konzervy? መኽፈ- -ኒ- --- ድ-? መ--- ታ-- ኣ-- ድ-- መ-ፈ- ታ-ካ ኣ-ካ ድ-? ---------------- መኽፈቲ ታኒካ ኣለካ ድዩ? 0
me-̱if-t------ka--leka-----? m-------- t----- a---- d---- m-h-i-e-ī t-n-k- a-e-a d-y-? ---------------------------- meẖifetī tanīka aleka diyu?
Máš otvírák lahví? መኽፈቲ---ሙዝ ኣ-ካ-ዲ-? መ--- ጥ--- ኣ-- ዲ-- መ-ፈ- ጥ-ሙ- ኣ-ካ ዲ-? ----------------- መኽፈቲ ጥርሙዝ ኣለካ ዲዩ? 0
me---f--ī --ir--uzi-a-e-- -īyu? m-------- t-------- a---- d---- m-h-i-e-ī t-i-i-u-i a-e-a d-y-? ------------------------------- meẖifetī t’irimuzi aleka dīyu?
Máš vývrtku? መኽ-ቲ --- -ለ--ድ-? መ--- ነ-- ኣ-- ድ-- መ-ፈ- ነ-ት ኣ-ካ ድ-? ---------------- መኽፈቲ ነቢት ኣለካ ድዩ? 0
me-̱if-t- -e-ī-i-al-k- diyu? m-------- n----- a---- d---- m-h-i-e-ī n-b-t- a-e-a d-y-? ---------------------------- meẖifetī nebīti aleka diyu?
Vaříš polévku v tomto hrnci? መ------ -ስ--ዲ- ተብ--? መ-- ኣ-- ድ-- ዲ- ተ---- መ-ቕ ኣ-ዚ ድ-ቲ ዲ- ተ-ስ-? -------------------- መረቕ ኣብዚ ድስቲ ዲኻ ተብስል? 0
mere--’- -b--ī -i-i---d-h-- tebi---i? m------- a---- d----- d---- t-------- m-r-k-’- a-i-ī d-s-t- d-h-a t-b-s-l-? ------------------------------------- mereḵ’i abizī disitī dīẖa tebisili?
Smažíš rybu v této pánvi? እቲ ዓሳ -ብ- -ዴ-‘---- -ብስሎ? እ- ዓ- ኣ-- ባ---- ዲ- ተ---- እ- ዓ- ኣ-ዚ ባ-ላ-ዚ ዲ- ተ-ስ-? ------------------------ እቲ ዓሳ ኣብዚ ባዴላ‘ዚ ዲኻ ተብስሎ? 0
i-ī ‘--a--bi-ī-b-d-l------īẖ---ebis-lo? i-- ‘--- a---- b-------- d---- t-------- i-ī ‘-s- a-i-ī b-d-l-‘-ī d-h-a t-b-s-l-? ---------------------------------------- itī ‘asa abizī badēla‘zī dīẖa tebisilo?
Griluješ zeleninu na tomto grilu? እ- ኣሕ--- --ዚ -----ዲኻ -ጠብ-? እ- ኣ---- ኣ-- ም--- ዲ- ተ---- እ- ኣ-ም-ቲ ኣ-ዚ ም-በ- ዲ- ተ-ብ-? -------------------------- እቲ ኣሕምልቲ ኣብዚ ምጥበሲ ዲኻ ተጠብሶ? 0
i-----̣i-ili-ī -bi-ī mi--i-e-ī-dīẖ- te-’---s-? i-- a--------- a---- m-------- d---- t--------- i-ī a-̣-m-l-t- a-i-ī m-t-i-e-ī d-h-a t-t-e-i-o- ----------------------------------------------- itī aḥimilitī abizī mit’ibesī dīẖa tet’ebiso?
Prostřu stůl. ኣነ-ንቲ --ላ የዳሎ --። ኣ- ን- ጣ-- የ-- እ-- ኣ- ን- ጣ-ላ የ-ሎ እ-። ----------------- ኣነ ንቲ ጣውላ የዳሎ እየ። 0
ane ---- t’awil--y-d-l- ---። a-- n--- t------ y----- i--- a-e n-t- t-a-i-a y-d-l- i-e- ---------------------------- ane nitī t’awila yedalo iye።
Tady jsou nože, vidličky a lžičky. ኣ------ --ኬ-ን ማ-ካ- ኣለው። ኣ-- ካ-- ፋ---- ማ--- ኣ--- ኣ-ዚ ካ-ን ፋ-ኬ-ን ማ-ካ- ኣ-ው- ----------------------- ኣብዚ ካራን ፋርኬታን ማንካን ኣለው። 0
a-i-ī---r-ni ----k-t-n----nik-----lew-። a---- k----- f--------- m------- a----- a-i-ī k-r-n- f-r-k-t-n- m-n-k-n- a-e-i- --------------------------------------- abizī karani farikētani manikani alewi።
Tady jsou skleničky, talíře a ubrousky. ኣብዚ-ብ-ጭ-ታ----ሓ--ትን --ረዝን ኣለ-። ኣ-- ብ------ ሸ----- መ---- ኣ--- ኣ-ዚ ብ-ጭ-ታ-ን ሸ-ኒ-ት- መ-ረ-ን ኣ-ው- ----------------------------- ኣብዚ ብርጭቆታትን ሸሓኒታትን መድረዝን ኣለው። 0
a---ī bi----’ik-ota-in- ----̣a-ī-a--ni-m--ir---n---lewi። a---- b---------------- s------------- m--------- a----- a-i-ī b-r-c-’-k-o-a-i-i s-e-̣-n-t-t-n- m-d-r-z-n- a-e-i- -------------------------------------------------------- abizī birich’ik’otatini sheḥanītatini medirezini alewi።

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Učení a typy učení

Ten, kdo nedělá při učení skoro žádné pokroky, se pravděpodobně učí špatně. To znamená, že se neučí tak, jak to odpovídá jeho typu. Obecně rozlišujeme čtyři typy učení. Tyto typy učení jsou přiřazeny smyslovým orgánům. Existují tedy auditivní, vizuální, komunikativní a motorické typy učení. Auditivní typy se nejlépe naučí to, co slyší. Pamatují si například dobře melodie. Při učení si předčítají, slovíčka se učí nahlas. Tento typ často mluví sám se sebou. Pomoci při učení jim mohou CD nebo přednášky na dané téma. Vizuální typ se nejlépe naučí to, co vidí. Je pro něho proto důležité čtení informací. Při učení si dělá hodně poznámek. Rád se také učí z obrázků, tabulek, kartiček. Tento typ hodně čte, často sní a má barevné sny. Nejlépe se mu učí v krásném prostředí. Komunikativní typ dává přednost rozhovorům a diskuzím. Potřebuje interakci, tedy dialog s někým. Při vyučování klade hodně otázek a učí se rád ve skupině. Motorický typ se učí pohybem. Učí se metodou učení děláním, chce si všechno vyzkoušet. Při učení je rád tělesně aktivní nebo žvýká žvýkačku. Odmítá teorie, chce experimentovat. Důležité je, že téměř všichni lidé jsou smíšené typy. Neexistuje tedy nikdo, kdo by představoval jen jeden typ. Nejlépe se proto naučíme, když zapojíme všechny smyslové orgány. Potom je náš mozek vícenásobně aktivován a dobře ukládá nové informace. Poslouchejte, čtěte a diskutujte o slovíčkách! A potom sportujte!