Konverzační příručka

cs V kuchyni   »   tr Mutfakta

19 [devatenáct]

V kuchyni

V kuchyni

19 [on dokuz]

Mutfakta

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština turečtina Poslouchat Více
Máš novou kuchyni? Mut-------e-- mi? Mutfağın yeni mi? M-t-a-ı- y-n- m-? ----------------- Mutfağın yeni mi? 0
Co chceš dnes vařit? Bugü--n----şi-m-- isti-orsu-? Bugün ne pişirmek istiyorsun? B-g-n n- p-ş-r-e- i-t-y-r-u-? ----------------------------- Bugün ne pişirmek istiyorsun? 0
Vaříš na elektřině nebo na plynu? E-ektr-k-- mi -azl- m--p--i-i-o---n? Elektrikle mi gazla mı pişiriyorsun? E-e-t-i-l- m- g-z-a m- p-ş-r-y-r-u-? ------------------------------------ Elektrikle mi gazla mı pişiriyorsun? 0
Mám nakrájet cibuli? S------r--d-ğr---y-- mı? Soğanları doğrayayım mı? S-ğ-n-a-ı d-ğ-a-a-ı- m-? ------------------------ Soğanları doğrayayım mı? 0
Mám oloupat brambory? P-t---sle-- ---a--m--ı? Patatesleri soyayım mı? P-t-t-s-e-i s-y-y-m m-? ----------------------- Patatesleri soyayım mı? 0
Mám umýt salát? Sa-atayı yıkay---m-mı? Salatayı yıkayayım mı? S-l-t-y- y-k-y-y-m m-? ---------------------- Salatayı yıkayayım mı? 0
Kde jsou skleničky? B-r--kla- -e--de? Bardaklar nerede? B-r-a-l-r n-r-d-? ----------------- Bardaklar nerede? 0
Kde je nádobí? T-bakl-r-ne-e--? Tabaklar nerede? T-b-k-a- n-r-d-? ---------------- Tabaklar nerede? 0
Kde je příbor? Ça-al -a-----r --re--? Çatal kaşıklar nerede? Ç-t-l k-ş-k-a- n-r-d-? ---------------------- Çatal kaşıklar nerede? 0
Máš otvírák na konzervy? K-n----- aç---ğ---var-m-? Konserve açacağın var mı? K-n-e-v- a-a-a-ı- v-r m-? ------------------------- Konserve açacağın var mı? 0
Máš otvírák lahví? Ş-ş- a--cağı- v-r---? Şişe açacağın var mı? Ş-ş- a-a-a-ı- v-r m-? --------------------- Şişe açacağın var mı? 0
Máš vývrtku? Man-a---ç--a--n---r --? Mantar açacağın var mı? M-n-a- a-a-a-ı- v-r m-? ----------------------- Mantar açacağın var mı? 0
Vaříš polévku v tomto hrnci? Ço-b-y--b- -en--r-de-----i-i--ceksin? Çorbayı bu tencerede mi pişireceksin? Ç-r-a-ı b- t-n-e-e-e m- p-ş-r-c-k-i-? ------------------------------------- Çorbayı bu tencerede mi pişireceksin? 0
Smažíš rybu v této pánvi? Bal-ğı--u t---da m---ız------ks--? Balığı bu tavada mı kızartacaksın? B-l-ğ- b- t-v-d- m- k-z-r-a-a-s-n- ---------------------------------- Balığı bu tavada mı kızartacaksın? 0
Griluješ zeleninu na tomto grilu? S----y-----ı-ga---a mı-y----ak---? Sebzeyi bu ızgarada mı yapacaksın? S-b-e-i b- ı-g-r-d- m- y-p-c-k-ı-? ---------------------------------- Sebzeyi bu ızgarada mı yapacaksın? 0
Prostřu stůl. Be---asayı -u-u-o---. Ben masayı kuruyorum. B-n m-s-y- k-r-y-r-m- --------------------- Ben masayı kuruyorum. 0
Tady jsou nože, vidličky a lžičky. Bıç-k--ç---l ve--aşıkla- bu--d-. Bıçak, çatal ve kaşıklar burada. B-ç-k- ç-t-l v- k-ş-k-a- b-r-d-. -------------------------------- Bıçak, çatal ve kaşıklar burada. 0
Tady jsou skleničky, talíře a ubrousky. Ba-d-k-a-, tabak-a- -e --ç-----r bu---a. Bardaklar, tabaklar ve peçeteler burada. B-r-a-l-r- t-b-k-a- v- p-ç-t-l-r b-r-d-. ---------------------------------------- Bardaklar, tabaklar ve peçeteler burada. 0

Učení a typy učení

Ten, kdo nedělá při učení skoro žádné pokroky, se pravděpodobně učí špatně. To znamená, že se neučí tak, jak to odpovídá jeho typu. Obecně rozlišujeme čtyři typy učení. Tyto typy učení jsou přiřazeny smyslovým orgánům. Existují tedy auditivní, vizuální, komunikativní a motorické typy učení. Auditivní typy se nejlépe naučí to, co slyší. Pamatují si například dobře melodie. Při učení si předčítají, slovíčka se učí nahlas. Tento typ často mluví sám se sebou. Pomoci při učení jim mohou CD nebo přednášky na dané téma. Vizuální typ se nejlépe naučí to, co vidí. Je pro něho proto důležité čtení informací. Při učení si dělá hodně poznámek. Rád se také učí z obrázků, tabulek, kartiček. Tento typ hodně čte, často sní a má barevné sny. Nejlépe se mu učí v krásném prostředí. Komunikativní typ dává přednost rozhovorům a diskuzím. Potřebuje interakci, tedy dialog s někým. Při vyučování klade hodně otázek a učí se rád ve skupině. Motorický typ se učí pohybem. Učí se metodou učení děláním, chce si všechno vyzkoušet. Při učení je rád tělesně aktivní nebo žvýká žvýkačku. Odmítá teorie, chce experimentovat. Důležité je, že téměř všichni lidé jsou smíšené typy. Neexistuje tedy nikdo, kdo by představoval jen jeden typ. Nejlépe se proto naučíme, když zapojíme všechny smyslové orgány. Potom je náš mozek vícenásobně aktivován a dobře ukládá nové informace. Poslouchejte, čtěte a diskutujte o slovíčkách! A potom sportujte!