Konverzační příručka

cs V kuchyni   »   lt Virtuvėje

19 [devatenáct]

V kuchyni

V kuchyni

19 [devyniolika]

Virtuvėje

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština litevština Poslouchat Více
Máš novou kuchyni? Ar (tu)-tu-- -aują v------? A- (--- t--- n---- v------- A- (-u- t-r- n-u-ą v-r-u-ę- --------------------------- Ar (tu) turi naują virtuvę? 0
Co chceš dnes vařit? Ką t- -i--d--n--or- --r--? K- t- š------- n--- v----- K- t- š-a-d-e- n-r- v-r-i- -------------------------- Ką tu šiandien nori virti? 0
Vaříš na elektřině nebo na plynu? Ar --u--v-rdi --e---a,-ar-----m--? A- (--- v---- e------- a- d------- A- (-u- v-r-i e-e-t-a- a- d-j-m-s- ---------------------------------- Ar (tu) verdi elektra, ar dujomis? 0
Mám nakrájet cibuli? Ar--a--tu-----supja-s---- svogū-u-? A- (-- t----- s---------- s-------- A- (-š t-r-u- s-p-a-s-y-i s-o-ū-u-? ----------------------------------- Ar (aš turiu) supjaustyti svogūnus? 0
Mám oloupat brambory? Ar-(aš t----- n---us-i--u-v-s? A- (-- t----- n------- b------ A- (-š t-r-u- n-s-u-t- b-l-e-? ------------------------------ Ar (aš turiu) nuskusti bulves? 0
Mám umýt salát? Ar-(---tu-i-) n--la-t--sa-o-as? A- (-- t----- n------- s------- A- (-š t-r-u- n-p-a-t- s-l-t-s- ------------------------------- Ar (aš turiu) nuplauti salotas? 0
Kde jsou skleničky? Ku----r-)-ta-rė-? K-- (---- t------ K-r (-r-) t-u-ė-? ----------------- Kur (yra) taurės? 0
Kde je nádobí? Ku--(--a---nda-? K-- (---- i----- K-r (-r-) i-d-i- ---------------- Kur (yra) indai? 0
Kde je příbor? Ku---yr-- ---n--a-? K-- (---- į-------- K-r (-r-) į-a-k-a-? ------------------- Kur (yra) įrankiai? 0
Máš otvírák na konzervy? Ar----)---r- -o-se--ų a-----y----? A- (--- t--- k------- a----------- A- (-u- t-r- k-n-e-v- a-i-a-y-u-ą- ---------------------------------- Ar (tu) turi konservų atidarytuvą? 0
Máš otvírák lahví? A- (tu) -ur- bu-eli- -t----yt-vą? A- (--- t--- b------ a----------- A- (-u- t-r- b-t-l-ų a-i-a-y-u-ą- --------------------------------- Ar (tu) turi butelių atidarytuvą? 0
Máš vývrtku? Ar -t-- tur--k-m-č-atra-k-? A- (--- t--- k------------- A- (-u- t-r- k-m-č-a-r-u-į- --------------------------- Ar (tu) turi kamščiatraukį? 0
Vaříš polévku v tomto hrnci? A- (t-) ---d- -ri-bą ----me p-o--? A- (--- v---- s----- š----- p----- A- (-u- v-r-i s-i-b- š-t-m- p-o-e- ---------------------------------- Ar (tu) verdi sriubą šitame puode? 0
Smažíš rybu v této pánvi? Ar --u) kep--žuv--šit-j- ke--uvėj-? A- (--- k--- ž--- š----- k--------- A- (-u- k-p- ž-v- š-t-j- k-p-u-ė-e- ----------------------------------- Ar (tu) kepi žuvį šitoje keptuvėje? 0
Griluješ zeleninu na tomto grilu? Ar -t-) --p---a-ž-v-s--n---it-k--i-o-gro-el-ų? A- (--- k--- d------- a-- š-- k----- g-------- A- (-u- k-p- d-r-o-e- a-t š-t k-p-m- g-o-e-i-? ---------------------------------------------- Ar (tu) kepi daržoves ant šit kepimo grotelių? 0
Prostřu stůl. Aš de--i- / ---eng-i--s-a--. A- d----- / p-------- s----- A- d-n-i- / p-d-n-s-u s-a-ą- ---------------------------- Aš dengiu / padengsiu stalą. 0
Tady jsou nože, vidličky a lžičky. Č-----a -----ai- -a----- ir -auk-tai. Č-- y-- p------- š------ i- š-------- Č-a y-a p-i-i-i- š-k-t-s i- š-u-š-a-. ------------------------------------- Čia yra peiliai, šakutės ir šaukštai. 0
Tady jsou skleničky, talíře a ubrousky. Čia y-a ----ė-,--ėkš-ės ir ser-e--l--. Č-- y-- t------ l------ i- s---------- Č-a y-a t-u-ė-, l-k-t-s i- s-r-e-ė-ė-. -------------------------------------- Čia yra taurės, lėkštės ir servetėlės. 0

Učení a typy učení

Ten, kdo nedělá při učení skoro žádné pokroky, se pravděpodobně učí špatně. To znamená, že se neučí tak, jak to odpovídá jeho typu. Obecně rozlišujeme čtyři typy učení. Tyto typy učení jsou přiřazeny smyslovým orgánům. Existují tedy auditivní, vizuální, komunikativní a motorické typy učení. Auditivní typy se nejlépe naučí to, co slyší. Pamatují si například dobře melodie. Při učení si předčítají, slovíčka se učí nahlas. Tento typ často mluví sám se sebou. Pomoci při učení jim mohou CD nebo přednášky na dané téma. Vizuální typ se nejlépe naučí to, co vidí. Je pro něho proto důležité čtení informací. Při učení si dělá hodně poznámek. Rád se také učí z obrázků, tabulek, kartiček. Tento typ hodně čte, často sní a má barevné sny. Nejlépe se mu učí v krásném prostředí. Komunikativní typ dává přednost rozhovorům a diskuzím. Potřebuje interakci, tedy dialog s někým. Při vyučování klade hodně otázek a učí se rád ve skupině. Motorický typ se učí pohybem. Učí se metodou učení děláním, chce si všechno vyzkoušet. Při učení je rád tělesně aktivní nebo žvýká žvýkačku. Odmítá teorie, chce experimentovat. Důležité je, že téměř všichni lidé jsou smíšené typy. Neexistuje tedy nikdo, kdo by představoval jen jeden typ. Nejlépe se proto naučíme, když zapojíme všechny smyslové orgány. Potom je náš mozek vícenásobně aktivován a dobře ukládá nové informace. Poslouchejte, čtěte a diskutujte o slovíčkách! A potom sportujte!