Konverzační příručka

cs V kuchyni   »   kn ಅಡಿಗೆ ಮನೆಯಲ್ಲಿ

19 [devatenáct]

V kuchyni

V kuchyni

೧೯ [ಹತ್ತೊಂಬತ್ತು]

19 [Hattombattu]

ಅಡಿಗೆ ಮನೆಯಲ್ಲಿ

[aḍige maneyalli.]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština kannadština Poslouchat Více
Máš novou kuchyni? ನಿ----- -ೊ--ಅಡ--ೆ-----? ನ------ ಹ-- ಅ---------- ನ-ಮ-ಮ-ು ಹ-ಸ ಅ-ಿ-ೆ-ನ-ಯ-? ----------------------- ನಿಮ್ಮದು ಹೊಸ ಅಡಿಗೆಮನೆಯೆ? 0
N----a-u --s----i------y-? N------- h--- a----------- N-m-m-d- h-s- a-i-e-a-e-e- -------------------------- Nim'madu hosa aḍigemaneye?
Co chceš dnes vařit? ಇ--ು----ು--ನ- -ಡ-ಗೆ ---ು--ತ--? ಇ--- ನ--- ಏ-- ಅ---- ಮ--------- ಇ-ದ- ನ-ನ- ಏ-ು ಅ-ಿ-ೆ ಮ-ಡ-ತ-ತ-ಯ- ------------------------------ ಇಂದು ನೀನು ಏನು ಅಡಿಗೆ ಮಾಡುತ್ತೀಯ? 0
In-- n-nu--n- -ḍ----m---tt---? I--- n--- ē-- a---- m--------- I-d- n-n- ē-u a-i-e m-ḍ-t-ī-a- ------------------------------ Indu nīnu ēnu aḍige māḍuttīya?
Vaříš na elektřině nebo na plynu? ವ-ದ್-ುತ--ಒ---ನ್-- --ವ- ಗ್ಯಾ-್ ಒ-ೆ ಬಳ--ತ್---ೋ ? ವ------- ಒ------- ಅ--- ಗ----- ಒ-- ಬ--------- ? ವ-ದ-ಯ-ತ- ಒ-ೆ-ನ-ನ- ಅ-ವ- ಗ-ಯ-ಸ- ಒ-ೆ ಬ-ಸ-ತ-ತ-ಯ- ? ---------------------------------------------- ವಿದ್ಯುತ್ ಒಲೆಯನ್ನೋ ಅಥವಾ ಗ್ಯಾಸ್ ಒಲೆ ಬಳಸುತ್ತೀಯೋ ? 0
V-dyut--le----ō-a-hav----ās ole-b--a-u---yō? V----- o------- a----- g--- o-- b----------- V-d-u- o-e-a-n- a-h-v- g-ā- o-e b-ḷ-s-t-ī-ō- -------------------------------------------- Vidyut oleyannō athavā gyās ole baḷasuttīyō?
Mám nakrájet cibuli? ನಾನ- ಈ---್ಳಿ--್---ಕ--ತ--ಸಲೆ? ನ--- ಈ----------- ಕ--------- ನ-ನ- ಈ-ು-್-ಿ-ನ-ನ- ಕ-್-ರ-ಸ-ೆ- ---------------------------- ನಾನು ಈರುಳ್ಳಿಯನ್ನು ಕತ್ತರಿಸಲೆ? 0
N--- ----ḷ-y---u-kat-a-i----? N--- ī---------- k----------- N-n- ī-u-ḷ-y-n-u k-t-a-i-a-e- ----------------------------- Nānu īruḷḷiyannu kattarisale?
Mám oloupat brambory? ನ-ನ--ಆ--ಗ-್-- ಸಿ---ೆ ತೆಗೆಯಲೆ? ನ--- ಆ------- ಸ----- ತ------- ನ-ನ- ಆ-ೂ-ಡ-ಡ- ಸ-ಪ-ಪ- ತ-ಗ-ಯ-ೆ- ----------------------------- ನಾನು ಆಲೂಗಡ್ಡೆ ಸಿಪ್ಪೆ ತೆಗೆಯಲೆ? 0
Nānu-ā-ūgaḍ------p--t---ya-e? N--- ā------- s---- t-------- N-n- ā-ū-a-ḍ- s-p-e t-g-y-l-? ----------------------------- Nānu ālūgaḍḍe sippe tegeyale?
Mám umýt salát? ನಾನು-ಸೊಪ್ಪನ-ನ----ಳೆಯ--? ನ--- ಸ-------- ತ------- ನ-ನ- ಸ-ಪ-ಪ-್-ು ತ-ಳ-ಯ-ೆ- ----------------------- ನಾನು ಸೊಪ್ಪನ್ನು ತೊಳೆಯಲೆ? 0
Nā---s---a-nu--o-e---e? N--- s------- t-------- N-n- s-p-a-n- t-ḷ-y-l-? ----------------------- Nānu soppannu toḷeyale?
Kde jsou skleničky? ಲೋಟ-ಳು-ಎ--ಲ-ವೆ? ಲ----- ಎ------- ಲ-ಟ-ಳ- ಎ-್-ಿ-ೆ- --------------- ಲೋಟಗಳು ಎಲ್ಲಿವೆ? 0
Lō--g------live? L------- e------ L-ṭ-g-ḷ- e-l-v-? ---------------- Lōṭagaḷu ellive?
Kde je nádobí? ಪಾತ್ರೆ-ಳ--ಎ-್ಲಿವ-? ಪ-------- ಎ------- ಪ-ತ-ರ-ಗ-ು ಎ-್-ಿ-ೆ- ------------------ ಪಾತ್ರೆಗಳು ಎಲ್ಲಿವೆ? 0
Pāt--g-ḷu-elli--? P-------- e------ P-t-e-a-u e-l-v-? ----------------- Pātregaḷu ellive?
Kde je příbor? ಚಮಚ----ಕು-ಮ-್ತು ಫೋರ್ಕ- --ು ಎ-್--ವೆ? ಚ--- ಚ--- ಮ---- ಫ----- ಗ-- ಎ------- ಚ-ಚ- ಚ-ಕ- ಮ-್-ು ಫ-ರ-ಕ- ಗ-ು ಎ-್-ಿ-ೆ- ----------------------------------- ಚಮಚ, ಚಾಕು ಮತ್ತು ಫೋರ್ಕ್ ಗಳು ಎಲ್ಲಿವೆ? 0
Cam-ca--c--- -at-u p--------u-ellive? C------ c--- m---- p---- g--- e------ C-m-c-, c-k- m-t-u p-ō-k g-ḷ- e-l-v-? ------------------------------------- Camaca, cāku mattu phōrk gaḷu ellive?
Máš otvírák na konzervy? ನಿನ-- --ಿ-ಡ-್--ತೆ-ೆ--ವ-ಉ---ಣ ಇದ--? ನ---- ಬ-- ಡ--- ತ------ ಉ---- ಇ---- ನ-ನ-ನ ಬ-ಿ ಡ-್- ತ-ಗ-ಯ-ವ ಉ-ಕ-ಣ ಇ-ೆ-? ---------------------------------- ನಿನ್ನ ಬಳಿ ಡಬ್ಬ ತೆಗೆಯುವ ಉಪಕರಣ ಇದೆಯ? 0
Ni--a-b--i--ab----ege-u-a --akara-a-i--y-? N---- b--- ḍ---- t------- u-------- i----- N-n-a b-ḷ- ḍ-b-a t-g-y-v- u-a-a-a-a i-e-a- ------------------------------------------ Ninna baḷi ḍabba tegeyuva upakaraṇa ideya?
Máš otvírák lahví? ನಿ--- ಬ-ಿ ಸೀ-- -ೆಗೆಯ-ವ --ಕ-ಣ ---ಯ? ನ---- ಬ-- ಸ--- ತ------ ಉ---- ಇ---- ನ-ನ-ನ ಬ-ಿ ಸ-ಸ- ತ-ಗ-ಯ-ವ ಉ-ಕ-ಣ ಇ-ೆ-? ---------------------------------- ನಿನ್ನ ಬಳಿ ಸೀಸೆ ತೆಗೆಯುವ ಉಪಕರಣ ಇದೆಯ? 0
Ni-n- -a-- ---e--egeyuv- -pak----- id---? N---- b--- s--- t------- u-------- i----- N-n-a b-ḷ- s-s- t-g-y-v- u-a-a-a-a i-e-a- ----------------------------------------- Ninna baḷi sīse tegeyuva upakaraṇa ideya?
Máš vývrtku? ನಿ--ನ ಬ-ಿ ಮ--್ಚಳ ತೆಗೆಯುವ---ಕ-ಣ ಇ---? ನ---- ಬ-- ಮ----- ತ------ ಉ---- ಇ---- ನ-ನ-ನ ಬ-ಿ ಮ-ಚ-ಚ- ತ-ಗ-ಯ-ವ ಉ-ಕ-ಣ ಇ-ೆ-? ------------------------------------ ನಿನ್ನ ಬಳಿ ಮುಚ್ಚಳ ತೆಗೆಯುವ ಉಪಕರಣ ಇದೆಯ? 0
N-nna-baḷi-m-c--ḷ--te--yuva u---ar-ṇa--d-y-? N---- b--- m------ t------- u-------- i----- N-n-a b-ḷ- m-c-a-a t-g-y-v- u-a-a-a-a i-e-a- -------------------------------------------- Ninna baḷi muccaḷa tegeyuva upakaraṇa ideya?
Vaříš polévku v tomto hrnci? ನ-ನು ಸಾರ--ನ- -----್ರ-ಯ-್ಲಿ---ಡ-ತ-ತ--? ನ--- ಸ------ ಈ ಪ---------- ಮ--------- ನ-ನ- ಸ-ರ-್-ು ಈ ಪ-ತ-ರ-ಯ-್-ಿ ಮ-ಡ-ತ-ತ-ಯ- ------------------------------------- ನೀನು ಸಾರನ್ನು ಈ ಪಾತ್ರೆಯಲ್ಲಿ ಮಾಡುತ್ತೀಯ? 0
Nīn- -----nu-ī-p--re---l--m-ḍ---īya? N--- s------ ī p--------- m--------- N-n- s-r-n-u ī p-t-e-a-l- m-ḍ-t-ī-a- ------------------------------------ Nīnu sārannu ī pātreyalli māḍuttīya?
Smažíš rybu v této pánvi? ನೀನು -ೀ-ನ್ನು ಈ-ಬ-ಂಡಲ---್ಲ- --ರಿಯ--್---? ನ--- ಮ------ ಈ ಬ---------- ಹ----------- ನ-ನ- ಮ-ನ-್-ು ಈ ಬ-ಂ-ಲ-ಯ-್-ಿ ಹ-ರ-ಯ-ತ-ತ-ಯ- --------------------------------------- ನೀನು ಮೀನನ್ನು ಈ ಬಾಂಡಲೆಯಲ್ಲಿ ಹುರಿಯುತ್ತೀಯ? 0
Nī-u-mīna--u - b-----ey-l-- h-r-y-ttī-a? N--- m------ ī b----------- h----------- N-n- m-n-n-u ī b-ṇ-a-e-a-l- h-r-y-t-ī-a- ---------------------------------------- Nīnu mīnannu ī bāṇḍaleyalli huriyuttīya?
Griluješ zeleninu na tomto grilu? ನ--ು ---ಾ-ಿಗಳನ್-- -್--ಲ- --ಲೆ ಬ-ಯ--ು--ತೀಯ? ನ--- ತ----------- ಗ----- ಮ--- ಬ----------- ನ-ನ- ತ-ಕ-ರ-ಗ-ನ-ನ- ಗ-ರ-ಲ- ಮ-ಲ- ಬ-ಯ-ಸ-ತ-ತ-ಯ- ------------------------------------------ ನೀನು ತರಕಾರಿಗಳನ್ನು ಗ್ರಿಲ್ ಮೇಲೆ ಬೇಯಿಸುತ್ತೀಯ? 0
N--u t-ra-----aḷan-u -r-l -ēl- bē-is--t-y-? N--- t-------------- g--- m--- b----------- N-n- t-r-k-r-g-ḷ-n-u g-i- m-l- b-y-s-t-ī-a- ------------------------------------------- Nīnu tarakārigaḷannu gril mēle bēyisuttīya?
Prostřu stůl. ನಾನು --- ಮೇಜನ-ನ- -ಣಿ-----ತ್--ನೆ. ನ--- ಊ-- ಮ------ ಅ-- ಮ---------- ನ-ನ- ಊ-ದ ಮ-ಜ-್-ು ಅ-ಿ ಮ-ಡ-ತ-ತ-ನ-. -------------------------------- ನಾನು ಊಟದ ಮೇಜನ್ನು ಅಣಿ ಮಾಡುತ್ತೇನೆ. 0
N--- ūṭa----ēj---- --i-māḍ-t-ēne. N--- ū---- m------ a-- m--------- N-n- ū-a-a m-j-n-u a-i m-ḍ-t-ē-e- --------------------------------- Nānu ūṭada mējannu aṇi māḍuttēne.
Tady jsou nože, vidličky a lžičky. ಇಲ-ಲಿ -ಾ-----ೋರ-ಕ- -ತ್---ಚ---ಳಿ-ೆ. ಇ---- ಚ---- ಫ----- ಮ---- ಚ-------- ಇ-್-ಿ ಚ-ಕ-, ಫ-ರ-ಕ- ಮ-್-ು ಚ-ಚ-ಳ-ವ-. ---------------------------------- ಇಲ್ಲಿ ಚಾಕು, ಫೋರ್ಕ್ ಮತ್ತು ಚಮಚಗಳಿವೆ. 0
Ill- -āk-- phō-k--a--- c-m-ca---ive. I--- c---- p---- m---- c------------ I-l- c-k-, p-ō-k m-t-u c-m-c-g-ḷ-v-. ------------------------------------ Illi cāku, phōrk mattu camacagaḷive.
Tady jsou skleničky, talíře a ubrousky. ಇಲ--ಿ-ಲ-ಟಗ-ು, -ಟ-ಟೆಗ-ು--ತ-ತು --ವಸ--್-ಗಳು-ಇವೆ. ಇ---- ಲ------ ತ------- ಮ---- ಕ---------- ಇ--- ಇ-್-ಿ ಲ-ಟ-ಳ-, ತ-್-ೆ-ಳ- ಮ-್-ು ಕ-ವ-್-್-ಗ-ು ಇ-ೆ- --------------------------------------------- ಇಲ್ಲಿ ಲೋಟಗಳು, ತಟ್ಟೆಗಳು ಮತ್ತು ಕರವಸ್ತ್ರಗಳು ಇವೆ. 0
I--i l--a-aḷu- t-ṭ-e-aḷ- m-tt- k----ast-a-a-u i--. I--- l-------- t-------- m---- k------------- i--- I-l- l-ṭ-g-ḷ-, t-ṭ-e-a-u m-t-u k-r-v-s-r-g-ḷ- i-e- -------------------------------------------------- Illi lōṭagaḷu, taṭṭegaḷu mattu karavastragaḷu ive.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Učení a typy učení

Ten, kdo nedělá při učení skoro žádné pokroky, se pravděpodobně učí špatně. To znamená, že se neučí tak, jak to odpovídá jeho typu. Obecně rozlišujeme čtyři typy učení. Tyto typy učení jsou přiřazeny smyslovým orgánům. Existují tedy auditivní, vizuální, komunikativní a motorické typy učení. Auditivní typy se nejlépe naučí to, co slyší. Pamatují si například dobře melodie. Při učení si předčítají, slovíčka se učí nahlas. Tento typ často mluví sám se sebou. Pomoci při učení jim mohou CD nebo přednášky na dané téma. Vizuální typ se nejlépe naučí to, co vidí. Je pro něho proto důležité čtení informací. Při učení si dělá hodně poznámek. Rád se také učí z obrázků, tabulek, kartiček. Tento typ hodně čte, často sní a má barevné sny. Nejlépe se mu učí v krásném prostředí. Komunikativní typ dává přednost rozhovorům a diskuzím. Potřebuje interakci, tedy dialog s někým. Při vyučování klade hodně otázek a učí se rád ve skupině. Motorický typ se učí pohybem. Učí se metodou učení děláním, chce si všechno vyzkoušet. Při učení je rád tělesně aktivní nebo žvýká žvýkačku. Odmítá teorie, chce experimentovat. Důležité je, že téměř všichni lidé jsou smíšené typy. Neexistuje tedy nikdo, kdo by představoval jen jeden typ. Nejlépe se proto naučíme, když zapojíme všechny smyslové orgány. Potom je náš mozek vícenásobně aktivován a dobře ukládá nové informace. Poslouchejte, čtěte a diskutujte o slovíčkách! A potom sportujte!