Konverzační příručka

cs mít něco rád   »   px gostar de qualquer coisa

70 [sedmdesát]

mít něco rád

mít něco rád

70 [setenta]

gostar de qualquer coisa

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština portugalština (BR) Poslouchat Více
Chcete si zakouřit? V-c----er fum--? V--- q--- f----- V-c- q-e- f-m-r- ---------------- Você quer fumar? 0
Chcete si zatančit? V-cê -ue- dan---? V--- q--- d------ V-c- q-e- d-n-a-? ----------------- Você quer dançar? 0
Chcete se projít? Voc- ---r---ss---? V--- q--- p------- V-c- q-e- p-s-e-r- ------------------ Você quer passear? 0
Chtěl / chtěla bych si zakouřit. E- q-er- ----r. E- q---- f----- E- q-e-o f-m-r- --------------- Eu quero fumar. 0
Chceš cigaretu? Você-q--r um----a---? V--- q--- u- c------- V-c- q-e- u- c-g-r-o- --------------------- Você quer um cigarro? 0
Chce připálit. E-----er isqueiro. E-- q--- i-------- E-e q-e- i-q-e-r-. ------------------ Ele quer isqueiro. 0
Rád / ráda bych se něčeho napil / napila. E--q-e---bebe- --gu-- c-isa. E- q---- b---- a----- c----- E- q-e-o b-b-r a-g-m- c-i-a- ---------------------------- Eu quero beber alguma coisa. 0
Něco bych snědl / snědla. E----er----me- a-g--a------. E- q---- c---- a----- c----- E- q-e-o c-m-r a-g-m- c-i-a- ---------------------------- Eu quero comer alguma coisa. 0
Chtěl / chtěla bych si trochu odpočinout. Eu--ue-o--e-c-n-a--u--p---o. E- q---- d-------- u- p----- E- q-e-o d-s-a-s-r u- p-u-o- ---------------------------- Eu quero descansar um pouco. 0
Rád / ráda bych se Vás na něco zeptal / zeptala. Eu ----o--he--e--u-t-r -m-------. E- q---- l-- p-------- u-- c----- E- q-e-o l-e p-r-u-t-r u-a c-i-a- --------------------------------- Eu quero lhe perguntar uma coisa. 0
Chtěl / chtěla bych Vás o něco poprosit. E--q-----l-e -e--r um fa---. E- q---- l-- p---- u- f----- E- q-e-o l-e p-d-r u- f-v-r- ---------------------------- Eu quero lhe pedir um favor. 0
Rád / ráda bych Vás někam pozval / pozvala. Eu q-er- co-v-d---o p------gu-- --is-. E- q---- c--------- p--- a----- c----- E- q-e-o c-n-i-á-l- p-r- a-g-m- c-i-a- -------------------------------------- Eu quero convidá-lo para alguma coisa. 0
Co si přejete, prosím? O-que-de--ja, po--fa-o-? O q-- d------ p-- f----- O q-e d-s-j-, p-r f-v-r- ------------------------ O que deseja, por favor? 0
Přejete si kávu? Deseja -- caf-? D----- u- c---- D-s-j- u- c-f-? --------------- Deseja um café? 0
Nebo byste raději chtěl / chtěla čaj? O- pr-fe-e a-t---um-ch-? O- p------ a---- u- c--- O- p-e-e-e a-t-s u- c-á- ------------------------ Ou prefere antes um chá? 0
Chceme jet domů. Que-emos-ir--ara-c-sa. Q------- i- p--- c---- Q-e-e-o- i- p-r- c-s-. ---------------------- Queremos ir para casa. 0
Chcete zavolat taxi? Que--m-um t-x-? Q----- u- t---- Q-e-e- u- t-x-? --------------- Querem um táxi? 0
Chtějí telefonovat. E-es------m--el-fona-. E--- q----- t--------- E-e- q-e-e- t-l-f-n-r- ---------------------- Eles querem telefonar. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Dva jazyky = dvě centra v mozku!

Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme. To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky. Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně. Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště. To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě. Nejsou uložena společně s mateřským jazykem. Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku. K tomuto závěru dospěly četné studie. Vědci zkoumali několik jedinců. Ti mluvili plynně dvěma jazyky. Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala. Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života. Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu. Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní. A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči! Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho. U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy. Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí. Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí. Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky. Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků. Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat. Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým. Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí. To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě. Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti. Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků. Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.