Konverzační příručka

cs Minulý čas 2   »   de Vergangenheit 2

82 [osmdesát dva]

Minulý čas 2

Minulý čas 2

82 [zweiundachtzig]

Vergangenheit 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština němčina Poslouchat Více
Musel / musela jsi zavolat sanitku? Mus---s- d--einen K-a-ke-wa-en------? M------- d- e---- K----------- r----- M-s-t-s- d- e-n-n K-a-k-n-a-e- r-f-n- ------------------------------------- Musstest du einen Krankenwagen rufen? 0
Musel / musela jsi zavolat lékaře? M----est ----en-A-z- --f-n? M------- d- d-- A--- r----- M-s-t-s- d- d-n A-z- r-f-n- --------------------------- Musstest du den Arzt rufen? 0
Musel / musela jsi zavolat policii? M--st-s---- di--Po--z-i r-f-n? M------- d- d-- P------ r----- M-s-t-s- d- d-e P-l-z-i r-f-n- ------------------------------ Musstest du die Polizei rufen? 0
Máte to telefonní číslo? Teď jsem ho ještě měl. H-be--S-- di--Te-e-o--u--e-?-Ger-de h--t----- sie---ch. H---- S-- d-- T------------- G----- h---- i-- s-- n---- H-b-n S-e d-e T-l-f-n-u-m-r- G-r-d- h-t-e i-h s-e n-c-. ------------------------------------------------------- Haben Sie die Telefonnummer? Gerade hatte ich sie noch. 0
Máte tu adresu? Teď jsem ji ještě měl. Hab-n S-- ----Ad-e-se?-Gerade--a--e -ch sie---ch. H---- S-- d-- A------- G----- h---- i-- s-- n---- H-b-n S-e d-e A-r-s-e- G-r-d- h-t-e i-h s-e n-c-. ------------------------------------------------- Haben Sie die Adresse? Gerade hatte ich sie noch. 0
Máte ten plán města? Teď jsem ho ještě měl. H-b-n ------n S-ad-p-a-?----ade--a--e-ich i-- no--. H---- S-- d-- S--------- G----- h---- i-- i-- n---- H-b-n S-e d-n S-a-t-l-n- G-r-d- h-t-e i-h i-n n-c-. --------------------------------------------------- Haben Sie den Stadtplan? Gerade hatte ich ihn noch. 0
Přišel včas? Nemohl přijít včas. K-- er--ünk---ch--E- k--nte --c-t-p--ktl--h-k-mme-. K-- e- p--------- E- k----- n---- p-------- k------ K-m e- p-n-t-i-h- E- k-n-t- n-c-t p-n-t-i-h k-m-e-. --------------------------------------------------- Kam er pünktlich? Er konnte nicht pünktlich kommen. 0
Našel cestu? Nemohl najít cestu. Fa-d--r -e--We-?--r kon--- -en -----i--t-fi--e-. F--- e- d-- W--- E- k----- d-- W-- n---- f------ F-n- e- d-n W-g- E- k-n-t- d-n W-g n-c-t f-n-e-. ------------------------------------------------ Fand er den Weg? Er konnte den Weg nicht finden. 0
Rozuměl ti? Nerozuměl mi. V----and -r -ic-?-Er---nn-e --c--nic-t---r-tehe-. V------- e- d---- E- k----- m--- n---- v--------- V-r-t-n- e- d-c-? E- k-n-t- m-c- n-c-t v-r-t-h-n- ------------------------------------------------- Verstand er dich? Er konnte mich nicht verstehen. 0
Proč jsi nemohl přijít včas? W---m k-n-te-- -u-nich- -ü-ktl--- -om-en? W---- k------- d- n---- p-------- k------ W-r-m k-n-t-s- d- n-c-t p-n-t-i-h k-m-e-? ----------------------------------------- Warum konntest du nicht pünktlich kommen? 0
Proč jsi nemohl najít cestu? W--u- k-n-t-s- -u d-n Weg -i--t-f-n-e-? W---- k------- d- d-- W-- n---- f------ W-r-m k-n-t-s- d- d-n W-g n-c-t f-n-e-? --------------------------------------- Warum konntest du den Weg nicht finden? 0
Proč jsi mu nerozuměl? Wa-u----n----t-d- ih- -ic-t-v---tehen? W---- k------- d- i-- n---- v--------- W-r-m k-n-t-s- d- i-n n-c-t v-r-t-h-n- -------------------------------------- Warum konntest du ihn nicht verstehen? 0
Nemohl jsem přijít včas, protože nejel žádný autobus. I-- -onnt--ni--t -ünkt-ic---om---,-w-il -e-n B-s-fuhr. I-- k----- n---- p-------- k------ w--- k--- B-- f---- I-h k-n-t- n-c-t p-n-t-i-h k-m-e-, w-i- k-i- B-s f-h-. ------------------------------------------------------ Ich konnte nicht pünktlich kommen, weil kein Bus fuhr. 0
Nemohl jsem najít cestu, protože jsem neměl plán města. I-h ko-nt--d-n-W-g n---------e-- ---l --h -ei--n--ta---l-----t-e. I-- k----- d-- W-- n---- f------ w--- i-- k----- S-------- h----- I-h k-n-t- d-n W-g n-c-t f-n-e-, w-i- i-h k-i-e- S-a-t-l-n h-t-e- ----------------------------------------------------------------- Ich konnte den Weg nicht finden, weil ich keinen Stadtplan hatte. 0
Nerozuměl jsem mu, protože ta hudba byla moc hlasitá. I-- --n--e--hn nic-t v-r-----n, -e-l---- M-s-k--o -a-t-wa-. I-- k----- i-- n---- v--------- w--- d-- M---- s- l--- w--- I-h k-n-t- i-n n-c-t v-r-t-h-n- w-i- d-e M-s-k s- l-u- w-r- ----------------------------------------------------------- Ich konnte ihn nicht verstehen, weil die Musik so laut war. 0
Musel jsem si vzít taxi. I-- -u-ste--i- --x--ne-m--. I-- m----- e-- T--- n------ I-h m-s-t- e-n T-x- n-h-e-. --------------------------- Ich musste ein Taxi nehmen. 0
Musel jsem si koupit plán města. I---m-sste ei-en---ad-plan-k----n. I-- m----- e---- S-------- k------ I-h m-s-t- e-n-n S-a-t-l-n k-u-e-. ---------------------------------- Ich musste einen Stadtplan kaufen. 0
Musel jsem vypnout rádio. Ich -us--e d-- -adi---u--chalt--. I-- m----- d-- R---- a----------- I-h m-s-t- d-s R-d-o a-s-c-a-t-n- --------------------------------- Ich musste das Radio ausschalten. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Cizí jazyk je lepší se učit v cizině!

Dospělí se neučí jazyk tak snadno jako děti. Jejich mozek je už zcela vyvinutý. Nedokáže si už tak snadno vytvořit nové struktury. V dospělosti je ale stále možné se jazyk naučit velmi dobře! K tomu je třeba vycestovat do země, kde se tím jazykem mluví. Cizí jazyk se opravdu dobře naučíte v cizině. To ví každý, kdo si už někdy udělal jazykové prázdniny. Člověk se lépe naučí nový jazyk v jeho přirozeném prostředí. Jedna nová studie nedávno dospěla k zajímavému závěru. Ukazuje, že člověk se nový jazyk v cizině naučí také jinak . Mozek je tam schopen cizí jazyk zpracovávat jako mateřský. Vědci již dlouho věřili, že existují různé učební procesy. Nyní to zjevně prokázal i test. Skupina lidí se při něm měla učit fiktivní jazyky. Část lidí chodila na normální vyučování. Druhá část lidí se učila v simulovaném prostředí ciziny. Tito lidé se museli v cizím prostředí zorientovat. Každý, s kým přišli do styku, mluvil tímto novým jazykem. Lidé z této skupiny tedy nebyli běžní studenti jazyků. Patřili mezi neznámou komunitu „rodilých” mluvčích. Byli tak nuceni si s novým jazykem poradit rychle. Po nějaké době byly obě skupiny prozkoušeny. Obě skupiny projevily stejně dobrou znalost nového jazyka. Jejich mozky však cizí jazyk zpracovávaly odlišně. Ti, co se učili „v cizině”, vykazovali pozoruhodnou mozkovou aktivitu. Jejich mozek zpracovával gramatiku cizího jazyka, jako by to byl jejich vlastní jazyk. Byly to stejné mechanismy jako u rodilých mluvčích. Jazykové prázdniny jsou nejpříjemnějším a nejefektivnějším způsobem učení!