Konverzační příručka

cs Minulý čas 2   »   fi Menneisyysmuoto 2

82 [osmdesát dva]

Minulý čas 2

Minulý čas 2

82 [kahdeksankymmentäkaksi]

Menneisyysmuoto 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština finština Poslouchat Více
Musel / musela jsi zavolat sanitku? P-tik--sin-- --i--aa-a---l-n-s-? P----- s---- s------ a---------- P-t-k- s-n-n s-i-t-a a-b-l-n-s-? -------------------------------- Pitikö sinun soittaa ambulanssi? 0
Musel / musela jsi zavolat lékaře? P------s-n-------t-a -ää-äri? P----- s---- s------ l------- P-t-k- s-n-n s-i-t-a l-ä-ä-i- ----------------------------- Pitikö sinun soittaa lääkäri? 0
Musel / musela jsi zavolat policii? Pi-ikö-s-n-n-soi------o--is-? P----- s---- s------ p------- P-t-k- s-n-n s-i-t-a p-l-i-i- ----------------------------- Pitikö sinun soittaa poliisi? 0
Máte to telefonní číslo? Teď jsem ho ještě měl. Onko--eillä ---eli--um--o? -inu-l--o----- vie-- äs-e-. O--- t----- p------------- M------ o-- s- v---- ä----- O-k- t-i-l- p-h-l-n-u-e-o- M-n-l-a o-i s- v-e-ä ä-k-n- ------------------------------------------------------ Onko teillä puhelinnumero? Minulla oli se vielä äsken. 0
Máte tu adresu? Teď jsem ji ještě měl. Onko---i-lä-os-i-e- Ä--en--in-lla-o---se----l-. O--- t----- o------ Ä---- m------ o-- s- v----- O-k- t-i-l- o-o-t-? Ä-k-n m-n-l-a o-i s- v-e-ä- ----------------------------------------------- Onko teillä osoite? Äsken minulla oli se vielä. 0
Máte ten plán města? Teď jsem ho ještě měl. On-o tei-l- ka--ungin---rt-a- Äs--- --nulla -l---e---el-. O--- t----- k-------- k------ Ä---- m------ o-- s- v----- O-k- t-i-l- k-u-u-g-n k-r-t-? Ä-k-n m-n-l-a o-i s- v-e-ä- --------------------------------------------------------- Onko teillä kaupungin kartta? Äsken minulla oli se vielä. 0
Přišel včas? Nemohl přijít včas. T-l--o hän -jo--s-?--än-e---o--ut-tu-la a-ois-a. T----- h-- a------- H-- e- v----- t---- a------- T-l-k- h-n a-o-s-a- H-n e- v-i-u- t-l-a a-o-s-a- ------------------------------------------------ Tuliko hän ajoissa? Hän ei voinut tulla ajoissa. 0
Našel cestu? Nemohl najít cestu. Lö-s--ö-hän--ien- H-- -i vo---t--ö---ä -i--ä. L------ h-- t---- H-- e- v----- l----- t----- L-y-i-ö h-n t-e-? H-n e- v-i-u- l-y-ä- t-e-ä- --------------------------------------------- Löysikö hän tien? Hän ei voinut löytää tietä. 0
Rozuměl ti? Nerozuměl mi. Ymmär-ik- hän-----a? Hä--e----m-r--n-- -in--. Y-------- h-- s----- H-- e- y--------- m----- Y-m-r-i-ö h-n s-n-a- H-n e- y-m-r-ä-y- m-n-a- --------------------------------------------- Ymmärsikö hän sinua? Hän ei ymmärtänyt minua. 0
Proč jsi nemohl přijít včas? M-ksi-et --in-t t--l- -jo-s-a? M---- e- v----- t---- a------- M-k-i e- v-i-u- t-l-a a-o-s-a- ------------------------------ Miksi et voinut tulla ajoissa? 0
Proč jsi nemohl najít cestu? Mi-si-et v-in-t-l-y-ä---iet-? M---- e- v----- l----- t----- M-k-i e- v-i-u- l-y-ä- t-e-ä- ----------------------------- Miksi et voinut löytää tietä? 0
Proč jsi mu nerozuměl? M-k-- -t ----ut---märt-- --n-ä? M---- e- v----- y------- h----- M-k-i e- v-i-u- y-m-r-ä- h-n-ä- ------------------------------- Miksi et voinut ymmärtää häntä? 0
Nemohl jsem přijít včas, protože nejel žádný autobus. En vo---t tul-----ois------ska -uss- e--m-n--t. E- v----- t---- a------- k---- b---- e- m------ E- v-i-u- t-l-a a-o-s-a- k-s-a b-s-i e- m-n-y-. ----------------------------------------------- En voinut tulla ajoissa, koska bussi ei mennyt. 0
Nemohl jsem najít cestu, protože jsem neměl plán města. E- voin---l-y-ää-----ä- -osk--m---l-- -- o-lut--aupung-----rt---. E- v----- l----- t----- k---- m------ e- o---- k-------- k------- E- v-i-u- l-y-ä- t-e-ä- k-s-a m-n-l-a e- o-l-t k-u-u-g-n k-r-t-a- ----------------------------------------------------------------- En voinut löytää tietä, koska minulla ei ollut kaupungin karttaa. 0
Nerozuměl jsem mu, protože ta hudba byla moc hlasitá. En ----u--ymmär-ää---n--- ---ka--usi--k- oli----- --va-la. E- v----- y------- h----- k---- m------- o-- n--- k------- E- v-i-u- y-m-r-ä- h-n-ä- k-s-a m-s-i-k- o-i n-i- k-v-l-a- ---------------------------------------------------------- En voinut ymmärtää häntä, koska musiikki oli niin kovalla. 0
Musel jsem si vzít taxi. Min-- pi-i--t-aa---k--. M---- p--- o---- t----- M-n-n p-t- o-t-a t-k-i- ----------------------- Minun piti ottaa taksi. 0
Musel jsem si koupit plán města. Mi--- ------s--a --u---gin---rt--. M---- p--- o---- k-------- k------ M-n-n p-t- o-t-a k-u-u-g-n k-r-t-. ---------------------------------- Minun piti ostaa kaupungin kartta. 0
Musel jsem vypnout rádio. Min-- ---- samm---aa -a---. M---- p--- s-------- r----- M-n-n p-t- s-m-u-t-a r-d-o- --------------------------- Minun piti sammuttaa radio. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Cizí jazyk je lepší se učit v cizině!

Dospělí se neučí jazyk tak snadno jako děti. Jejich mozek je už zcela vyvinutý. Nedokáže si už tak snadno vytvořit nové struktury. V dospělosti je ale stále možné se jazyk naučit velmi dobře! K tomu je třeba vycestovat do země, kde se tím jazykem mluví. Cizí jazyk se opravdu dobře naučíte v cizině. To ví každý, kdo si už někdy udělal jazykové prázdniny. Člověk se lépe naučí nový jazyk v jeho přirozeném prostředí. Jedna nová studie nedávno dospěla k zajímavému závěru. Ukazuje, že člověk se nový jazyk v cizině naučí také jinak . Mozek je tam schopen cizí jazyk zpracovávat jako mateřský. Vědci již dlouho věřili, že existují různé učební procesy. Nyní to zjevně prokázal i test. Skupina lidí se při něm měla učit fiktivní jazyky. Část lidí chodila na normální vyučování. Druhá část lidí se učila v simulovaném prostředí ciziny. Tito lidé se museli v cizím prostředí zorientovat. Každý, s kým přišli do styku, mluvil tímto novým jazykem. Lidé z této skupiny tedy nebyli běžní studenti jazyků. Patřili mezi neznámou komunitu „rodilých” mluvčích. Byli tak nuceni si s novým jazykem poradit rychle. Po nějaké době byly obě skupiny prozkoušeny. Obě skupiny projevily stejně dobrou znalost nového jazyka. Jejich mozky však cizí jazyk zpracovávaly odlišně. Ti, co se učili „v cizině”, vykazovali pozoruhodnou mozkovou aktivitu. Jejich mozek zpracovával gramatiku cizího jazyka, jako by to byl jejich vlastní jazyk. Byly to stejné mechanismy jako u rodilých mluvčích. Jazykové prázdniny jsou nejpříjemnějším a nejefektivnějším způsobem učení!