Konverzační příručka

cs Minulý čas 2   »   ku Past tense 2

82 [osmdesát dva]

Minulý čas 2

Minulý čas 2

82 [heştê û du]

Past tense 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština kurdština Poslouchat Více
Musel / musela jsi zavolat sanitku? Div---- -a--î-a--û----ê k--i-a? D--- t- b---- a-------- k------ D-v- t- b-n-î a-b-l-n-ê k-r-b-? ------------------------------- Divê te bangî ambûlansê kiriba? 0
Musel / musela jsi zavolat lékaře? Di-- te--azî b-j-şk --rib-? D--- t- g--- b----- k------ D-v- t- g-z- b-j-ş- k-r-b-? --------------------------- Divê te gazî bijîşk kiriba? 0
Musel / musela jsi zavolat policii? Div- ---ba-g- -o----k-r-b-? D--- t- b---- p---- k------ D-v- t- b-n-î p-l-s k-r-b-? --------------------------- Divê te bangî polîs kiriba? 0
Máte to telefonní číslo? Teď jsem ho ještě měl. Li--el ---he-ma-a-te-----ê heye--N------- -t--d. L- g-- w- h------ t------- h---- N--- m-- s----- L- g-l w- h-j-a-a t-l-f-n- h-y-? N-h- m-n s-a-d- ------------------------------------------------ Li gel we hejmara telefunê heye? Niha min stand. 0
Máte tu adresu? Teď jsem ji ještě měl. Li-gel w- n-----a- h--e? Ni-a-------an-. L- g-- w- n------- h---- N--- m-- s----- L- g-l w- n-v-î-a- h-y-? N-h- m-n s-a-d- ---------------------------------------- Li gel we navnîşan heye? Niha min stand. 0
Máte ten plán města? Teď jsem ho ještě měl. Li-g-l--e--l--a-b-j-----ye?-N--a mi---t-n-. L- g-- w- p---- b---- h---- N--- m-- s----- L- g-l w- p-a-a b-j-r h-y-? N-h- m-n s-a-d- ------------------------------------------- Li gel we plana bajêr heye? Niha min stand. 0
Přišel včas? Nemohl přijít včas. Ew -i de-----e----h--? Wî --k----û ----e-a -w- de ---e. E- d- d--- x-- d- h--- W- n------- d- d--- x-- d- w---- E- d- d-m- x-e d- h-t- W- n-k-r-b- d- d-m- x-e d- w-r-. ------------------------------------------------------- Ew di dema xwe de hat? Wî nikarîbû di dema xwe de were. 0
Našel cestu? Nemohl najít cestu. W--r- ---- Wî n--a--b- -ê-bi-î-a. W- r- d--- W- n------- r- b------ W- r- d-t- W- n-k-r-b- r- b-d-t-. --------------------------------- Wî rê dît? Wî nikarîbû rê bidîta. 0
Rozuměl ti? Nerozuměl mi. Wî te-fê- k-r--Wî -i---îb- m-n-fê---i--. W- t- f-- k--- W- n------- m-- f-- b---- W- t- f-m k-r- W- n-k-r-b- m-n f-m b-k-. ---------------------------------------- Wî te fêm kir? Wî nikarîbû min fêm bike. 0
Proč jsi nemohl přijít včas? Tu-------ç--di-de-- xw- de--e-a-î? T- j- b- ç- d- d--- x-- d- n------ T- j- b- ç- d- d-m- x-e d- n-h-t-? ---------------------------------- Tu ji bo çi di dema xwe de nehatî? 0
Proč jsi nemohl najít cestu? Te--- -- ç--r--nedî-? T- j- b- ç- r- n----- T- j- b- ç- r- n-d-t- --------------------- Te ji bo çi rê nedît? 0
Proč jsi mu nerozuměl? T--j- bo -i e--f-hm-n-kir? T- j- b- ç- e- f--- n----- T- j- b- ç- e- f-h- n-k-r- -------------------------- Te ji bo çi ew fehm nekir? 0
Nemohl jsem přijít včas, protože nejel žádný autobus. M-- -ika-î-û-di----a --e--- --r---j-------- -t-bus ---e--û. M-- n------- d- d--- x-- d- w---- j- b-- k- o----- t--- b-- M-n n-k-r-b- d- d-m- x-e d- w-r-m j- b-r k- o-o-u- t-n- b-. ----------------------------------------------------------- Min nikarîbû di dema xwe de werim ji ber ku otobus tine bû. 0
Nemohl jsem najít cestu, protože jsem neměl plán města. Min n-karîb- -ê --b-ni---i be--ku -lana ----- b---- -in- bû. M-- n------- r- b------ j- b-- k- p---- m-- e b---- t--- b-- M-n n-k-r-b- r- b-b-n-m j- b-r k- p-a-a m-n e b-j-r t-n- b-. ------------------------------------------------------------ Min nikarîbû rê bibînim ji ber ku plana min e bajêr tine bû. 0
Nerozuměl jsem mu, protože ta hudba byla moc hlasitá. M-----k--î-û-wî fêm --kim j- -----u --n---m---kê---lind --. M-- n------- w- f-- b---- j- b-- k- d---- m----- b----- b-- M-n n-k-r-b- w- f-m b-k-m j- b-r k- d-n-ê m-z-k- b-l-n- b-. ----------------------------------------------------------- Min nikarîbû wî fêm bikim ji ber ku dengê muzîkê bilind bû. 0
Musel jsem si vzít taxi. D-v----------iy----i---ta. D--- m-- t------- b------- D-v- m-n t-x-i-e- b-g-r-a- -------------------------- Divê min texsiyek bigirta. 0
Musel jsem si koupit plán města. Divê---n p---a--------ik----a. D--- m-- p---- b---- b-------- D-v- m-n p-a-a b-j-r b-k-r-y-. ------------------------------ Divê min plana bajêr bikiriya. 0
Musel jsem vypnout rádio. Div-ya--in -a-y- big-r-a. D----- m-- r---- b------- D-v-y- m-n r-d-o b-g-r-a- ------------------------- Diviya min radyo bigirta. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Cizí jazyk je lepší se učit v cizině!

Dospělí se neučí jazyk tak snadno jako děti. Jejich mozek je už zcela vyvinutý. Nedokáže si už tak snadno vytvořit nové struktury. V dospělosti je ale stále možné se jazyk naučit velmi dobře! K tomu je třeba vycestovat do země, kde se tím jazykem mluví. Cizí jazyk se opravdu dobře naučíte v cizině. To ví každý, kdo si už někdy udělal jazykové prázdniny. Člověk se lépe naučí nový jazyk v jeho přirozeném prostředí. Jedna nová studie nedávno dospěla k zajímavému závěru. Ukazuje, že člověk se nový jazyk v cizině naučí také jinak . Mozek je tam schopen cizí jazyk zpracovávat jako mateřský. Vědci již dlouho věřili, že existují různé učební procesy. Nyní to zjevně prokázal i test. Skupina lidí se při něm měla učit fiktivní jazyky. Část lidí chodila na normální vyučování. Druhá část lidí se učila v simulovaném prostředí ciziny. Tito lidé se museli v cizím prostředí zorientovat. Každý, s kým přišli do styku, mluvil tímto novým jazykem. Lidé z této skupiny tedy nebyli běžní studenti jazyků. Patřili mezi neznámou komunitu „rodilých” mluvčích. Byli tak nuceni si s novým jazykem poradit rychle. Po nějaké době byly obě skupiny prozkoušeny. Obě skupiny projevily stejně dobrou znalost nového jazyka. Jejich mozky však cizí jazyk zpracovávaly odlišně. Ti, co se učili „v cizině”, vykazovali pozoruhodnou mozkovou aktivitu. Jejich mozek zpracovával gramatiku cizího jazyka, jako by to byl jejich vlastní jazyk. Byly to stejné mechanismy jako u rodilých mluvčích. Jazykové prázdniny jsou nejpříjemnějším a nejefektivnějším způsobem učení!