Konverzační příručka

cs Minulý čas 2   »   be Прошлы час 2

82 [osmdesát dva]

Minulý čas 2

Minulý čas 2

82 [восемдзесят два]

82 [vosemdzesyat dva]

Прошлы час 2

[Proshly chas 2]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština běloruština Poslouchat Více
Musel / musela jsi zavolat sanitku? Т--е-дав-лося в-к----ц----ткую--а-амог-? Т--- д------- в-------- х----- д-------- Т-б- д-в-л-с- в-к-і-а-ь х-т-у- д-п-м-г-? ---------------------------------------- Табе давялося выклікаць хуткую дапамогу? 0
T-be-d-v--los-- ----іk--s’--hut-u-----p-mogu? T--- d--------- v--------- k------- d-------- T-b- d-v-a-o-y- v-k-і-a-s- k-u-k-y- d-p-m-g-? --------------------------------------------- Tabe davyalosya vyklіkats’ khutkuyu dapamogu?
Musel / musela jsi zavolat lékaře? Т-бе--авял----вы-ліка-ь----та--? Т--- д------- в-------- д------- Т-б- д-в-л-с- в-к-і-а-ь д-к-а-а- -------------------------------- Табе давялося выклікаць доктара? 0
Ta-e-da-y-lo-ya-------at-’ do-t-r-? T--- d--------- v--------- d------- T-b- d-v-a-o-y- v-k-і-a-s- d-k-a-a- ----------------------------------- Tabe davyalosya vyklіkats’ doktara?
Musel / musela jsi zavolat policii? Табе д-вяло-я в-------- па-іц-ю? Т--- д------- в-------- п------- Т-б- д-в-л-с- в-к-і-а-ь п-л-ц-ю- -------------------------------- Табе давялося выклікаць паліцыю? 0
Ta-e--a---lo------k--k---’ -----syyu? T--- d--------- v--------- p--------- T-b- d-v-a-o-y- v-k-і-a-s- p-l-t-y-u- ------------------------------------- Tabe davyalosya vyklіkats’ palіtsyyu?
Máte to telefonní číslo? Teď jsem ho ještě měl. У ----ёсць -ум----эл-фо--? У--яне-ён-т----і-што--ы-. У В-- ё--- н---- т-------- У м--- ё- т----- ш-- б--- У В-с ё-ц- н-м-р т-л-ф-н-? У м-н- ё- т-л-к- ш-о б-ў- ---------------------------------------------------- У Вас ёсць нумар тэлефона? У мяне ён толькі што быў. 0
U --- -o--s- nu-ar -elefo--?----ya---yon t--’kі s--- -yu. U V-- y----- n---- t-------- U m---- y-- t----- s--- b--- U V-s y-s-s- n-m-r t-l-f-n-? U m-a-e y-n t-l-k- s-t- b-u- --------------------------------------------------------- U Vas yosts’ numar telefona? U myane yon tol’kі shto byu.
Máte tu adresu? Teď jsem ji ještě měl. У Вас----- ---ас--У мяне ё- толь-- шт--б--. У В-- ё--- а----- У м--- ё- т----- ш-- б--- У В-с ё-ц- а-р-с- У м-н- ё- т-л-к- ш-о б-ў- ------------------------------------------- У Вас ёсць адрас? У мяне ён толькі што быў. 0
U-Va- yosts’--d-as--U---a-e---- t--’k- sh-- b-u. U V-- y----- a----- U m---- y-- t----- s--- b--- U V-s y-s-s- a-r-s- U m-a-e y-n t-l-k- s-t- b-u- ------------------------------------------------ U Vas yosts’ adras? U myane yon tol’kі shto byu.
Máte ten plán města? Teď jsem ho ještě měl. У Ва- ё-ць-----а го----? --мяне ян- --л-кі --------. У В-- ё--- к---- г------ У м--- я-- т----- ш-- б---- У В-с ё-ц- к-р-а г-р-д-? У м-н- я-а т-л-к- ш-о б-л-. ---------------------------------------------------- У Вас ёсць карта горада? У мяне яна толькі што была. 0
U-V-- ----s’ k--ta gorad---U -y-n- ya-a t-l--і ---o-b-la. U V-- y----- k---- g------ U m---- y--- t----- s--- b---- U V-s y-s-s- k-r-a g-r-d-? U m-a-e y-n- t-l-k- s-t- b-l-. --------------------------------------------------------- U Vas yosts’ karta gorada? U myane yana tol’kі shto byla.
Přišel včas? Nemohl přijít včas. Ён пр-й-о- -в-ечасов-? ----е-м-г---ы--ц- с-о-ч-сов-. Ё- п------ с---------- Ё- н- м-- п------ с---------- Ё- п-ы-ш-ў с-о-ч-с-в-? Ё- н- м-г п-ы-с-і с-о-ч-с-в-. ---------------------------------------------------- Ён прыйшоў своечасова? Ён не мог прыйсці своечасова. 0
E- p-y---o- --oec-a-ova?-YOn----mo----y-sts--s---chas-va. E- p------- s----------- Y-- n- m-- p------- s----------- E- p-y-s-o- s-o-c-a-o-a- Y-n n- m-g p-y-s-s- s-o-c-a-o-a- --------------------------------------------------------- En pryyshou svoechasova? YOn ne mog pryystsі svoechasova.
Našel cestu? Nemohl najít cestu. Ё---най--- --ях- Ё- не -о- з-ай-ц---лях. Ё- з------ ш---- Ё- н- м-- з------ ш---- Ё- з-а-ш-ў ш-я-? Ё- н- м-г з-а-с-і ш-я-. ---------------------------------------- Ён знайшоў шлях? Ён не мог знайсці шлях. 0
E- zna---ou--h---kh?-Y-n -e---- -n--sts- -hl-akh. E- z------- s------- Y-- n- m-- z------- s------- E- z-a-s-o- s-l-a-h- Y-n n- m-g z-a-s-s- s-l-a-h- ------------------------------------------------- En znayshou shlyakh? YOn ne mog znaystsі shlyakh.
Rozuměl ti? Nerozuměl mi. Ё- ц----------еў?-Ё- н--м-г-мяне ---зу---ь. Ё- ц--- з-------- Ё- н- м-- м--- з--------- Ё- ц-б- з-а-у-е-? Ё- н- м-г м-н- з-а-у-е-ь- ------------------------------------------- Ён цябе зразумеў? Ён не мог мяне зразумець. 0
E- -----e -r-zume-- Y-- n- --g-mya-- --a--m--s’. E- t----- z-------- Y-- n- m-- m---- z---------- E- t-y-b- z-a-u-e-? Y-n n- m-g m-a-e z-a-u-e-s-. ------------------------------------------------ En tsyabe zrazumeu? YOn ne mog myane zrazumets’.
Proč jsi nemohl přijít včas? Ч--у -- не---- п-ы--ц--с--еча----? Ч--- т- н- м-- п------ с---------- Ч-м- т- н- м-г п-ы-с-і с-о-ч-с-в-? ---------------------------------- Чаму ты не мог прыйсці своечасова? 0
Chamu t- -- mo- p----ts------cha----? C---- t- n- m-- p------- s----------- C-a-u t- n- m-g p-y-s-s- s-o-c-a-o-a- ------------------------------------- Chamu ty ne mog pryystsі svoechasova?
Proč jsi nemohl najít cestu? Ча-у -- н- -ог--на-с----л--? Ч--- т- н- м-- з------ ш---- Ч-м- т- н- м-г з-а-с-і ш-я-? ---------------------------- Чаму ты не мог знайсці шлях? 0
C-amu -y -e--og zn--s-sі -hl-akh? C---- t- n- m-- z------- s------- C-a-u t- n- m-g z-a-s-s- s-l-a-h- --------------------------------- Chamu ty ne mog znaystsі shlyakh?
Proč jsi mu nerozuměl? Чаму -ы ---м-г---- зраз-м---? Ч--- т- н- м-- я-- з--------- Ч-м- т- н- м-г я-о з-а-у-е-ь- ----------------------------- Чаму ты не мог яго зразумець? 0
C---u -y n- -og-yago z-a--m-t--? C---- t- n- m-- y--- z---------- C-a-u t- n- m-g y-g- z-a-u-e-s-? -------------------------------- Chamu ty ne mog yago zrazumets’?
Nemohl jsem přijít včas, protože nejel žádný autobus. Я н---о--/-н- -а-ла---ы---- -вое--------бо-н--был---ў--бус-. Я н- м-- / н- м---- п------ с---------- б- н- б--- а-------- Я н- м-г / н- м-г-а п-ы-с-і с-о-ч-с-в-, б- н- б-л- а-т-б-с-. ------------------------------------------------------------ Я не мог / не магла прыйсці своечасова, бо не было аўтобуса. 0
Ya-n----g --ne ma-la----y-t-- s-oe-ha--v-- b- -e ---o---t--u--. Y- n- m-- / n- m---- p------- s----------- b- n- b--- a-------- Y- n- m-g / n- m-g-a p-y-s-s- s-o-c-a-o-a- b- n- b-l- a-t-b-s-. --------------------------------------------------------------- Ya ne mog / ne magla pryystsі svoechasova, bo ne bylo autobusa.
Nemohl jsem najít cestu, protože jsem neměl plán města. Я-н- -ог / н- м-----зна---і ш-я-,--о-ў мяне не-было -ар-- го-ад-. Я н- м-- / н- м---- з------ ш---- б- ў м--- н- б--- к---- г------ Я н- м-г / н- м-г-а з-а-с-і ш-я-, б- ў м-н- н- б-л- к-р-ы г-р-д-. ----------------------------------------------------------------- Я не мог / не магла знайсці шлях, бо ў мяне не было карты горада. 0
Y- -e --g /------gla-z-a---sі--hlya--, -o - --ane--e-b--o k-----gora--. Y- n- m-- / n- m---- z------- s------- b- u m---- n- b--- k---- g------ Y- n- m-g / n- m-g-a z-a-s-s- s-l-a-h- b- u m-a-e n- b-l- k-r-y g-r-d-. ----------------------------------------------------------------------- Ya ne mog / ne magla znaystsі shlyakh, bo u myane ne bylo karty gorada.
Nerozuměl jsem mu, protože ta hudba byla moc hlasitá. Я не -ог-/ -- -аг----г---раз----ь- ---м-зы-----л---е-ь-і г---а-. Я н- м-- / н- м---- я-- з--------- б- м----- б--- в----- г------ Я н- м-г / н- м-г-а я-о з-а-у-е-ь- б- м-з-к- б-л- в-л-м- г-ч-а-. ---------------------------------------------------------------- Я не мог / не магла яго зразумець, бо музыка была вельмі гучная. 0
Y---- --g------m--la y-go-zrazu--t--, ---m-zyk--by-a -el----g-ch--ya. Y- n- m-- / n- m---- y--- z---------- b- m----- b--- v----- g-------- Y- n- m-g / n- m-g-a y-g- z-a-u-e-s-, b- m-z-k- b-l- v-l-m- g-c-n-y-. --------------------------------------------------------------------- Ya ne mog / ne magla yago zrazumets’, bo muzyka byla vel’mі guchnaya.
Musel jsem si vzít taxi. М----а---ося--зя-ь т-к--. М-- д------- ў---- т----- М-е д-в-л-с- ў-я-ь т-к-і- ------------------------- Мне давялося ўзяць таксі. 0
M-e -av-a-osya-uzy--s----k-і. M-- d--------- u------ t----- M-e d-v-a-o-y- u-y-t-’ t-k-і- ----------------------------- Mne davyalosya uzyats’ taksі.
Musel jsem si koupit plán města. Мн--д--яло-я-ку-і-ь-к-рт- --р--а. М-- д------- к----- к---- г------ М-е д-в-л-с- к-п-ц- к-р-у г-р-д-. --------------------------------- Мне давялося купіць карту горада. 0
M-e-d---a-o--a-kup-ts’--a-tu -o--da. M-- d--------- k------ k---- g------ M-e d-v-a-o-y- k-p-t-’ k-r-u g-r-d-. ------------------------------------ Mne davyalosya kupіts’ kartu gorada.
Musel jsem vypnout rádio. Я -ы- - был- вы----н--/--ым--ан- в---ю-ыц--ра---. Я б-- / б--- в------- / в------- в-------- р----- Я б-ў / б-л- в-м-ш-н- / в-м-ш-н- в-к-ю-ы-ь р-д-ё- ------------------------------------------------- Я быў / была вымушаны / вымушана выключыць радыё. 0
Y- byu ----l--vy-us---- - v-m-sha-a -ykl-uc-y--’---d--. Y- b-- / b--- v-------- / v-------- v----------- r----- Y- b-u / b-l- v-m-s-a-y / v-m-s-a-a v-k-y-c-y-s- r-d-e- ------------------------------------------------------- Ya byu / byla vymushany / vymushana vyklyuchyts’ radye.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Cizí jazyk je lepší se učit v cizině!

Dospělí se neučí jazyk tak snadno jako děti. Jejich mozek je už zcela vyvinutý. Nedokáže si už tak snadno vytvořit nové struktury. V dospělosti je ale stále možné se jazyk naučit velmi dobře! K tomu je třeba vycestovat do země, kde se tím jazykem mluví. Cizí jazyk se opravdu dobře naučíte v cizině. To ví každý, kdo si už někdy udělal jazykové prázdniny. Člověk se lépe naučí nový jazyk v jeho přirozeném prostředí. Jedna nová studie nedávno dospěla k zajímavému závěru. Ukazuje, že člověk se nový jazyk v cizině naučí také jinak . Mozek je tam schopen cizí jazyk zpracovávat jako mateřský. Vědci již dlouho věřili, že existují různé učební procesy. Nyní to zjevně prokázal i test. Skupina lidí se při něm měla učit fiktivní jazyky. Část lidí chodila na normální vyučování. Druhá část lidí se učila v simulovaném prostředí ciziny. Tito lidé se museli v cizím prostředí zorientovat. Každý, s kým přišli do styku, mluvil tímto novým jazykem. Lidé z této skupiny tedy nebyli běžní studenti jazyků. Patřili mezi neznámou komunitu „rodilých” mluvčích. Byli tak nuceni si s novým jazykem poradit rychle. Po nějaké době byly obě skupiny prozkoušeny. Obě skupiny projevily stejně dobrou znalost nového jazyka. Jejich mozky však cizí jazyk zpracovávaly odlišně. Ti, co se učili „v cizině”, vykazovali pozoruhodnou mozkovou aktivitu. Jejich mozek zpracovával gramatiku cizího jazyka, jako by to byl jejich vlastní jazyk. Byly to stejné mechanismy jako u rodilých mluvčích. Jazykové prázdniny jsou nejpříjemnějším a nejefektivnějším způsobem učení!