Konverzační příručka

cs Minulý čas 2   »   he ‫עבר 2‬

82 [osmdesát dva]

Minulý čas 2

Minulý čas 2

‫82 [שמונים ושתיים]‬

82 [shmonim ushtaym]

‫עבר 2‬

[avar 2]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština hebrejština Poslouchat Více
Musel / musela jsi zavolat sanitku? ‫היי- צ--ך---ה-לקר----אמבו-נ--‬ ‫---- צ--- / ה ל---- ל--------- ‫-י-ת צ-י- / ה ל-ר-א ל-מ-ו-נ-?- ------------------------------- ‫היית צריך / ה לקרוא לאמבולנס?‬ 0
h-i-a ts-ri-h-t-r--h-h-----o-l'a--ul---? h---- t--------------- l---- l---------- h-i-a t-a-i-h-t-r-k-a- l-q-o l-a-b-l-n-? ---------------------------------------- haita tsarikh/tsrikhah liqro l'ambulans?
Musel / musela jsi zavolat lékaře? ‫ה--ת--ריך / ה ---וא--ר--א?‬ ‫---- צ--- / ה ל---- ל------ ‫-י-ת צ-י- / ה ל-ר-א ל-ו-א-‬ ---------------------------- ‫היית צריך / ה לקרוא לרופא?‬ 0
hai-- --ari-----r----h-li-----'-ofe? h---- t--------------- l---- l------ h-i-a t-a-i-h-t-r-k-a- l-q-o l-r-f-? ------------------------------------ haita tsarikh/tsrikhah liqro l'rofe?
Musel / musela jsi zavolat policii? ‫---ת---י- / ה ל-רוא -מ-טרה-‬ ‫---- צ--- / ה ל---- ל------- ‫-י-ת צ-י- / ה ל-ר-א ל-ש-ר-?- ----------------------------- ‫היית צריך / ה לקרוא למשטרה?‬ 0
ha--a--sa-ikh/-s----------ro--a-is--ar-h? h---- t--------------- l---- l----------- h-i-a t-a-i-h-t-r-k-a- l-q-o l-m-s-t-r-h- ----------------------------------------- haita tsarikh/tsrikhah liqro lamishtarah?
Máte to telefonní číslo? Teď jsem ho ještě měl. ‫----ך את---פ- הטלפ--?------י א-תו כר---‬ ‫-- ל- א- מ--- ה------ ה-- ל- א--- כ----- ‫-ש ל- א- מ-פ- ה-ל-ו-? ה-ה ל- א-ת- כ-ג-.- ----------------------------------------- ‫יש לך את מספר הטלפון? היה לי אותו כרגע.‬ 0
y-s- lek--/-a-h-et----p-- -ate--fon- haya- li-o-- --r--a. y--- l--------- e- m----- h--------- h---- l- o-- k------ y-s- l-k-a-l-k- e- m-s-a- h-t-l-f-n- h-y-h l- o-o k-r-g-. --------------------------------------------------------- yesh lekha/lakh et mispar hatelefon? hayah li oto karega.
Máte tu adresu? Teď jsem ji ještě měl. ‫י- -ך----ה-תו--?-ה-- ל- -ות- -רגע.‬ ‫-- ל- א- ה------ ה-- ל- א--- כ----- ‫-ש ל- א- ה-ת-ב-? ה-ה ל- א-ת- כ-ג-.- ------------------------------------ ‫יש לך את הכתובת? היה לי אותה כרגע.‬ 0
y-s- -e--a-l-k-----h--t--et?-h---- -i --ah kar-ga. y--- l--------- e- h-------- h---- l- o--- k------ y-s- l-k-a-l-k- e- h-k-o-e-? h-y-h l- o-a- k-r-g-. -------------------------------------------------- yesh lekha/lakh et haktovet? hayah li otah karega.
Máte ten plán města? Teď jsem ho ještě měl. ‫י--ל- -- ------יר- -----י-אותה -רגע-‬ ‫-- ל- א- מ-- ה---- ה-- ל- א--- כ----- ‫-ש ל- א- מ-ת ה-י-? ה-ה ל- א-ת- כ-ג-.- -------------------------------------- ‫יש לך את מפת העיר? היה לי אותה כרגע.‬ 0
ye-h lek--/la---et m--a--h--ir?----a-------ah -ar-ga. y--- l--------- e- m---- h----- h---- l- o--- k------ y-s- l-k-a-l-k- e- m-p-t h-'-r- h-y-h l- o-a- k-r-g-. ----------------------------------------------------- yesh lekha/lakh et mapat ha'ir? hayah li otah karega.
Přišel včas? Nemohl přijít včas. ‫-ו- ה-יע-ב-מ-- הוא -א י--- ה-- -הג-- ----.‬ ‫--- ה--- ב---- ה-- ל- י--- ה-- ל---- ב----- ‫-ו- ה-י- ב-מ-? ה-א ל- י-ו- ה-ה ל-ג-ע ב-מ-.- -------------------------------------------- ‫הוא הגיע בזמן? הוא לא יכול היה להגיע בזמן.‬ 0
h- h-g-------an? h--lo----hol-h---h l'-a--- -a-ma-. h- h---- b------ h- l- y----- h---- l------ b------ h- h-g-a b-z-a-? h- l- y-k-o- h-y-h l-h-g-a b-z-a-. --------------------------------------------------- hu hegia bazman? hu lo yakhol hayah l'hagia bazman.
Našel cestu? Nemohl najít cestu. ‫-ו----א -----ר-- -ו- ----כ------ -מצו- -ת ה-ר-.‬ ‫--- מ-- א- ה---- ה-- ל- י--- ה-- ל---- א- ה----- ‫-ו- מ-א א- ה-ר-? ה-א ל- י-ו- ה-ה ל-צ-א א- ה-ר-.- ------------------------------------------------- ‫הוא מצא את הדרך? הוא לא יכול היה למצוא את הדרך.‬ 0
hu-m--sa--t---d-r-k-- -u----y----l-hay-h-li-tso--- h-der-kh. h- m---- e- h-------- h- l- y----- h---- l----- e- h-------- h- m-t-a e- h-d-r-k-? h- l- y-k-o- h-y-h l-m-s- e- h-d-r-k-. ------------------------------------------------------------ hu matsa et haderekh? hu lo yakhol hayah limtso et haderekh.
Rozuměl ti? Nerozuměl mi. ‫הו- הבין--ו--? -ו--לא הי--מ-ו-ל--הבי--אות-.‬ ‫--- ה--- א---- ה-- ל- ה-- מ---- ל---- א----- ‫-ו- ה-י- א-ת-? ה-א ל- ה-ה מ-ו-ל ל-ב-ן א-ת-.- --------------------------------------------- ‫הוא הבין אותך? הוא לא היה מסוגל להבין אותי.‬ 0
h--h-vin--tk--?-hu-lo--a------s-g-l l'ha--n -ti. h- h---- o----- h- l- h---- m------ l------ o--- h- h-v-n o-k-a- h- l- h-y-h m-s-g-l l-h-v-n o-i- ------------------------------------------------ hu hevin otkha? hu lo hayah mesugal l'havin oti.
Proč jsi nemohl přijít včas? ‫ל------י-ו----ה-י- בז--?‬ ‫--- ל- י---- ל---- ב----- ‫-מ- ל- י-ו-ת ל-ג-ע ב-מ-?- -------------------------- ‫למה לא יכולת להגיע בזמן?‬ 0
la-----o --kholta l'-a--a ---ma-? l---- l- y------- l------ b------ l-m-h l- y-k-o-t- l-h-g-a b-z-a-? --------------------------------- lamah lo yakholta l'hagia bazman?
Proč jsi nemohl najít cestu? ‫למ- -א -צאת -ת -דר-?‬ ‫--- ל- מ--- א- ה----- ‫-מ- ל- מ-א- א- ה-ר-?- ---------------------- ‫למה לא מצאת את הדרך?‬ 0
l---h lo --ts-'t- et h--e----? l---- l- m------- e- h-------- l-m-h l- m-t-a-t- e- h-d-r-k-? ------------------------------ lamah lo matsa'ta et haderekh?
Proč jsi mu nerozuměl? ‫-מ--לא י-ו-ת----י--א---?‬ ‫--- ל- י---- ל---- א----- ‫-מ- ל- י-ו-ת ל-ב-ן א-ת-?- -------------------------- ‫למה לא יכולת להבין אותו?‬ 0
lama--l- -akh---a ----v-n --o? l---- l- y------- l------ o--- l-m-h l- y-k-o-t- l-h-v-n o-o- ------------------------------ lamah lo yakholta l'havin oto?
Nemohl jsem přijít včas, protože nejel žádný autobus. ‫ל- --ו-ת- לבוא-בזמ- -- -א-הי--א-ט-בו--‬ ‫-- י----- ל--- ב--- כ- ל- ה-- א-------- ‫-א י-ו-ת- ל-ו- ב-מ- כ- ל- ה-ה א-ט-ב-ס-‬ ---------------------------------------- ‫לא יכולתי לבוא בזמן כי לא היה אוטובוס.‬ 0
l- -a-h--t- l-vo----m-n--i lo-ha-ah ---bus. l- y------- l--- b----- k- l- h---- o------ l- y-k-o-t- l-v- b-z-a- k- l- h-y-h o-o-u-. ------------------------------------------- lo yakholti lavo bazman ki lo hayah otobus.
Nemohl jsem najít cestu, protože jsem neměl plán města. ‫לא -כ-ל-- ל--וא--ת -דר--כ--------ת--ל- -פ-.‬ ‫-- י----- ל---- א- ה--- כ- ל- ה---- ל- מ---- ‫-א י-ו-ת- ל-צ-א א- ה-ר- כ- ל- ה-י-ה ל- מ-ה-‬ --------------------------------------------- ‫לא יכולתי למצוא את הדרך כי לא הייתה לי מפה.‬ 0
lo -----lt- l-m--o et-h-de-e-- -- -o -ayta--li-m---h. l- y------- l----- e- h------- k- l- h----- l- m----- l- y-k-o-t- l-m-s- e- h-d-r-k- k- l- h-y-a- l- m-p-h- ----------------------------------------------------- lo yakholti limtso et haderekh ki lo haytah li mapah.
Nerozuměl jsem mu, protože ta hudba byla moc hlasitá. ‫-א -כול-י------ אות--כי -----ק- היי----ו--- מדי.‬ ‫-- י----- ל---- א--- כ- ה------ ה---- ר---- מ---- ‫-א י-ו-ת- ל-ב-ן א-ת- כ- ה-ו-י-ה ה-י-ה ר-ע-ת מ-י-‬ -------------------------------------------------- ‫לא יכולתי להבין אותו כי המוסיקה הייתה רועשת מדי.‬ 0
lo-y--ho-t---'ha-i- oto -i-h-m-s-q-h--ay--h -o-es--- mi--y. l- y------- l------ o-- k- h-------- h----- r------- m----- l- y-k-o-t- l-h-v-n o-o k- h-m-s-q-h h-y-a- r-'-s-e- m-d-y- ----------------------------------------------------------- lo yakholti l'havin oto ki hamusiqah haytah ro'eshet miday.
Musel jsem si vzít taxi. ‫ה-----חי-- לק-ת-מ-----‬ ‫----- ח--- ל--- מ------ ‫-י-ת- ח-י- ל-ח- מ-נ-ת-‬ ------------------------ ‫הייתי חייב לקחת מונית.‬ 0
h-----xayav l--a-a- -oni-. h---- x---- l------ m----- h-y-i x-y-v l-q-x-t m-n-t- -------------------------- hayti xayav laqaxat monit.
Musel jsem si koupit plán města. ‫-יי------ב--ק--ת את-מ---ה--ר.‬ ‫----- ח--- ל---- א- מ-- ה----- ‫-י-ת- ח-י- ל-נ-ת א- מ-ת ה-י-.- ------------------------------- ‫הייתי חייב לקנות את מפת העיר.‬ 0
h--ti--ay-- -i-n-- -t-m-p-t --'ir. h---- x---- l----- e- m---- h----- h-y-i x-y-v l-q-o- e- m-p-t h-'-r- ---------------------------------- hayti xayav liqnot et mapat ha'ir.
Musel jsem vypnout rádio. ‫-י-ת- חייב--כב-ת -ת-הר-יו.‬ ‫----- ח--- ל---- א- ה------ ‫-י-ת- ח-י- ל-ב-ת א- ה-ד-ו-‬ ---------------------------- ‫הייתי חייב לכבות את הרדיו.‬ 0
ha--i----av l-khabot--t-h-----o. h---- x---- l------- e- h------- h-y-i x-y-v l-k-a-o- e- h-r-d-o- -------------------------------- hayti xayav l'khabot et haradio.

Cizí jazyk je lepší se učit v cizině!

Dospělí se neučí jazyk tak snadno jako děti. Jejich mozek je už zcela vyvinutý. Nedokáže si už tak snadno vytvořit nové struktury. V dospělosti je ale stále možné se jazyk naučit velmi dobře! K tomu je třeba vycestovat do země, kde se tím jazykem mluví. Cizí jazyk se opravdu dobře naučíte v cizině. To ví každý, kdo si už někdy udělal jazykové prázdniny. Člověk se lépe naučí nový jazyk v jeho přirozeném prostředí. Jedna nová studie nedávno dospěla k zajímavému závěru. Ukazuje, že člověk se nový jazyk v cizině naučí také jinak . Mozek je tam schopen cizí jazyk zpracovávat jako mateřský. Vědci již dlouho věřili, že existují různé učební procesy. Nyní to zjevně prokázal i test. Skupina lidí se při něm měla učit fiktivní jazyky. Část lidí chodila na normální vyučování. Druhá část lidí se učila v simulovaném prostředí ciziny. Tito lidé se museli v cizím prostředí zorientovat. Každý, s kým přišli do styku, mluvil tímto novým jazykem. Lidé z této skupiny tedy nebyli běžní studenti jazyků. Patřili mezi neznámou komunitu „rodilých” mluvčích. Byli tak nuceni si s novým jazykem poradit rychle. Po nějaké době byly obě skupiny prozkoušeny. Obě skupiny projevily stejně dobrou znalost nového jazyka. Jejich mozky však cizí jazyk zpracovávaly odlišně. Ti, co se učili „v cizině”, vykazovali pozoruhodnou mozkovou aktivitu. Jejich mozek zpracovával gramatiku cizího jazyka, jako by to byl jejich vlastní jazyk. Byly to stejné mechanismy jako u rodilých mluvčích. Jazykové prázdniny jsou nejpříjemnějším a nejefektivnějším způsobem učení!