Konverzační příručka

cs Minulý čas 2   »   lt Praeitis 2

82 [osmdesát dva]

Minulý čas 2

Minulý čas 2

82 [aštuoniasdešimt du]

Praeitis 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština litevština Poslouchat Více
Musel / musela jsi zavolat sanitku? A- -u----ėj-i--š-vi--t---reitą-ą --ga---? A- t- t------ i-------- g------- p------- A- t- t-r-j-i i-k-i-s-i g-e-t-j- p-g-l-ą- ----------------------------------------- Ar tu turėjai iškviesti greitąją pagalbą? 0
Musel / musela jsi zavolat lékaře? A- -u--u-ėj-i------es-i-gy-yt---? A- t- t------ i-------- g-------- A- t- t-r-j-i i-k-i-s-i g-d-t-j-? --------------------------------- Ar tu turėjai iškviesti gydytoją? 0
Musel / musela jsi zavolat policii? Ar tu t--ė--i--škvi--ti-po--c-ją? A- t- t------ i-------- p-------- A- t- t-r-j-i i-k-i-s-i p-l-c-j-? --------------------------------- Ar tu turėjai iškviesti policiją? 0
Máte to telefonní číslo? Teď jsem ho ještě měl. A---j-s---u-i-e--e--fono-nu-e----Ką--i- (aš) -į -u-ė-au. A- (---- t----- t------- n------ K- t-- (--- j- t------- A- (-ū-) t-r-t- t-l-f-n- n-m-r-? K- t-k (-š- j- t-r-j-u- -------------------------------------------------------- Ar (jūs) turite telefono numerį? Ką tik (aš) jį turėjau. 0
Máte tu adresu? Teď jsem ji ještě měl. A---j--- --r-t--adr-----K---i- (aš--j- tu---au. A- (---- t----- a------ K- t-- (--- j- t------- A- (-ū-) t-r-t- a-r-s-? K- t-k (-š- j- t-r-j-u- ----------------------------------------------- Ar (jūs) turite adresą? Ką tik (aš) jį turėjau. 0
Máte ten plán města? Teď jsem ho ještě měl. Ar-(jū--------e mi---o--laną---- t---(a-) j- turėjau. A- (---- t----- m----- p----- K- t-- (--- j- t------- A- (-ū-) t-r-t- m-e-t- p-a-ą- K- t-k (-š- j- t-r-j-u- ----------------------------------------------------- Ar (jūs) turite miesto planą? Ką tik (aš) jį turėjau. 0
Přišel včas? Nemohl přijít včas. Ar jis-----ko / --ėjo-l----- -i--n-g-lėj- --vy-ti-/ -----i-l-iku. A- j-- a----- / a---- l----- J-- n------- a------ / a----- l----- A- j-s a-v-k- / a-ė-o l-i-u- J-s n-g-l-j- a-v-k-i / a-e-t- l-i-u- ----------------------------------------------------------------- Ar jis atvyko / atėjo laiku? Jis negalėjo atvykti / ateiti laiku. 0
Našel cestu? Nemohl najít cestu. A----- -ad- ke-i-- --s -e-a---o -a-ti--eli-. A- j-- r--- k----- J-- n------- r---- k----- A- j-s r-d- k-l-ą- J-s n-g-l-j- r-s-i k-l-o- -------------------------------------------- Ar jis rado kelią? Jis negalėjo rasti kelio. 0
Rozuměl ti? Nerozuměl mi. Ar --s ta-e-s-pr---? --- -ega-ė---m-n-s su-rast-. A- j-- t--- s------- J-- n------- m---- s-------- A- j-s t-v- s-p-a-o- J-s n-g-l-j- m-n-s s-p-a-t-. ------------------------------------------------- Ar jis tave suprato? Jis negalėjo manęs suprasti. 0
Proč jsi nemohl přijít včas? Ko-ėl----- -egalėj-i-a-vy-ti --a-eit- laiku? K---- (--- n-------- a------ / a----- l----- K-d-l (-u- n-g-l-j-i a-v-k-i / a-e-t- l-i-u- -------------------------------------------- Kodėl (tu) negalėjai atvykti / ateiti laiku? 0
Proč jsi nemohl najít cestu? Ko-ėl--tu) neg-l-j-i--a--- keli-? K---- (--- n-------- r---- k----- K-d-l (-u- n-g-l-j-i r-s-i k-l-o- --------------------------------- Kodėl (tu) negalėjai rasti kelio? 0
Proč jsi mu nerozuměl? K---- --u---e----jai-j- -up-a-ti? K---- (--- n-------- j- s-------- K-d-l (-u- n-g-l-j-i j- s-p-a-t-? --------------------------------- Kodėl (tu) negalėjai jo suprasti? 0
Nemohl jsem přijít včas, protože nejel žádný autobus. (-š--neg-l-jau -tvy-ti-l--k-,-n-- n-v-žiavo aut-b---s. (--- n-------- a------ l----- n-- n-------- a--------- (-š- n-g-l-j-u a-v-k-i l-i-u- n-s n-v-ž-a-o a-t-b-s-s- ------------------------------------------------------ (Aš) negalėjau atvykti laiku, nes nevažiavo autobusas. 0
Nemohl jsem najít cestu, protože jsem neměl plán města. (A-)---g-l-jau-------k-l-o,-n-- ne--rė-a- -i---o p---o. (--- n-------- r---- k----- n-- n-------- m----- p----- (-š- n-g-l-j-u r-s-i k-l-o- n-s n-t-r-j-u m-e-t- p-a-o- ------------------------------------------------------- (Aš) negalėjau rasti kelio, nes neturėjau miesto plano. 0
Nerozuměl jsem mu, protože ta hudba byla moc hlasitá. (--)--e-a----u -o-s-pr-s-i- --- muzi---bu-- -o-ia ---s--- t----šmi-ga. (--- n-------- j- s-------- n-- m----- b--- t---- g---- / t----------- (-š- n-g-l-j-u j- s-p-a-t-, n-s m-z-k- b-v- t-k-a g-r-i / t-i-k-m-n-a- ---------------------------------------------------------------------- (Aš) negalėjau jo suprasti, nes muzika buvo tokia garsi / triukšminga. 0
Musel jsem si vzít taxi. (-š- tu-ėja- važi---i-t--s-. (--- t------ v------- t----- (-š- t-r-j-u v-ž-u-t- t-k-i- ---------------------------- (Aš) turėjau važiuoti taksi. 0
Musel jsem si koupit plán města. (A-- -u-ė----------r-t- m-e--o pl-ną. (--- t------ n--------- m----- p----- (-š- t-r-j-u n-s-p-r-t- m-e-t- p-a-ą- ------------------------------------- (Aš) turėjau nusipirkti miesto planą. 0
Musel jsem vypnout rádio. (--- --rėj------ungti ---ij-. (--- t------ i------- r------ (-š- t-r-j-u i-j-n-t- r-d-j-. ----------------------------- (Aš) turėjau išjungti radiją. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Cizí jazyk je lepší se učit v cizině!

Dospělí se neučí jazyk tak snadno jako děti. Jejich mozek je už zcela vyvinutý. Nedokáže si už tak snadno vytvořit nové struktury. V dospělosti je ale stále možné se jazyk naučit velmi dobře! K tomu je třeba vycestovat do země, kde se tím jazykem mluví. Cizí jazyk se opravdu dobře naučíte v cizině. To ví každý, kdo si už někdy udělal jazykové prázdniny. Člověk se lépe naučí nový jazyk v jeho přirozeném prostředí. Jedna nová studie nedávno dospěla k zajímavému závěru. Ukazuje, že člověk se nový jazyk v cizině naučí také jinak . Mozek je tam schopen cizí jazyk zpracovávat jako mateřský. Vědci již dlouho věřili, že existují různé učební procesy. Nyní to zjevně prokázal i test. Skupina lidí se při něm měla učit fiktivní jazyky. Část lidí chodila na normální vyučování. Druhá část lidí se učila v simulovaném prostředí ciziny. Tito lidé se museli v cizím prostředí zorientovat. Každý, s kým přišli do styku, mluvil tímto novým jazykem. Lidé z této skupiny tedy nebyli běžní studenti jazyků. Patřili mezi neznámou komunitu „rodilých” mluvčích. Byli tak nuceni si s novým jazykem poradit rychle. Po nějaké době byly obě skupiny prozkoušeny. Obě skupiny projevily stejně dobrou znalost nového jazyka. Jejich mozky však cizí jazyk zpracovávaly odlišně. Ti, co se učili „v cizině”, vykazovali pozoruhodnou mozkovou aktivitu. Jejich mozek zpracovával gramatiku cizího jazyka, jako by to byl jejich vlastní jazyk. Byly to stejné mechanismy jako u rodilých mluvčích. Jazykové prázdniny jsou nejpříjemnějším a nejefektivnějším způsobem učení!