Konverzační příručka

cs Úklid   »   de Hausputz

18 [osmnáct]

Úklid

Úklid

18 [achtzehn]

Hausputz

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština němčina Poslouchat Více
Dnes je sobota. He--- i-- S------. Heute ist Samstag. 0
Dnes máme čas. He--- h---- w-- Z---. Heute haben wir Zeit. 0
Dnes uklidíme byt. He--- p----- w-- d-- W------. Heute putzen wir die Wohnung. 0
Já uklidím koupelnu. Ic- p---- d-- B--. Ich putze das Bad. 0
Můj manžel umyje auto. Me-- M--- w----- d-- A---. Mein Mann wäscht das Auto. 0
Děti umyjí kola. Di- K----- p----- d-- F--------. Die Kinder putzen die Fahrräder. 0
Babička zalije květiny. Om- g---- d-- B-----. Oma gießt die Blumen. 0
Děti si uklidí dětský pokoj. Di- K----- r----- d-- K----------- a--. Die Kinder räumen das Kinderzimmer auf. 0
Můj manžel si uklidí svůj psací stůl. Me-- M--- r---- s----- S----------- a--. Mein Mann räumt seinen Schreibtisch auf. 0
Dám prádlo do pračky. Ic- s----- d-- W----- i- d-- W------------. Ich stecke die Wäsche in die Waschmaschine. 0
Pověsím prádlo. Ic- h---- d-- W----- a--. Ich hänge die Wäsche auf. 0
Vyžehlím prádlo. Ic- b----- d-- W-----. Ich bügele die Wäsche. 0
Okna jsou špinavá. Di- F------ s--- s--------. Die Fenster sind schmutzig. 0
Podlaha je špinavá. De- F------- i-- s--------. Der Fußboden ist schmutzig. 0
Nádobí je špinavé. Da- G------- i-- s--------. Das Geschirr ist schmutzig. 0
Kdo umyje okna? We- p---- d-- F------? Wer putzt die Fenster? 0
Kdo vyluxuje? We- s---- S----? Wer saugt Staub? 0
Kdo umyje nádobí? We- s---- d-- G-------? Wer spült das Geschirr? 0

Včasné učení

Cizí jazyky jsou stále důležitější. To platí i v profesionálním životě. Počet lidí, kteří se učí cizí jazyky, se proto zvyšuje. I mnoho rodičů si přeje, aby se jejich děti učily jazyky. Nejlépe již v mládí. Na celém světě existuje proto už celá řada mezinárodních základních škol. Také mateřské školky s vícejazyčnou výukou jsou stále oblíbenější. Začít s učením tak brzy, má své výhody. Je to dáno vývojem našeho mozku. Až do 4 let věku se v mozku tvoří struktury pro jazyky. Neuronální sítě nám pomáhají při učení. Později se nové struktury vytvářejí obtížněji. Starší děti a dospělí se učí cizí jazyky mnohem hůř. Proto bychom měli časný vývoj našeho mozku aktivně podporovat. Krátce řečeno: čím dříve, tím lépe. Jsou však i lidé, kteří časné učení kritizují. Mají strach, že mnohojazyčnost malé děti přetěžuje. Navíc existuje nebezpečí, že se žádný jazyk nenaučí pořádně. Z vědeckého hlediska jsou však tyto obavy neopodstatněné. Většina lingvistů a neuropsychologů jsou optimisté. Ve svých studiích na toto téma došli k pozitivním výsledkům. Děti se většinou učí cizí jazyky rády. A: když se děti učí jazyk, také v tom jazyce myslí. Proto prostřednictvím cizích jazyků poznávají i svou mateřštinu. Ze znalosti jazyků potom profitují celý život. Je dokonce lepší začít s těžkými jazyky. Neboť mozek dětí se učí rychle a intuitivně. Je jim jedno, jestli si pamatují hello, ciao nebo néih hóu .