Konverzační příručka

cs Minulý čas 2   »   ro Trecut 2

82 [osmdesát dva]

Minulý čas 2

Minulý čas 2

82 [optzeci şi doi]

Trecut 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština rumunština Poslouchat Více
Musel / musela jsi zavolat sanitku? A -r--ui-----c---- o----v-re? A t------ s- c---- o s------- A t-e-u-t s- c-e-i o s-l-a-e- ----------------------------- A trebuit să chemi o salvare? 0
Musel / musela jsi zavolat lékaře? A---e--i--s- ---m--do-t-r--? A t------ s- c---- d-------- A t-e-u-t s- c-e-i d-c-o-u-? ---------------------------- A trebuit să chemi doctorul? 0
Musel / musela jsi zavolat policii? A ------t--- -h-mi---l-ţia? A t------ s- c---- p------- A t-e-u-t s- c-e-i p-l-ţ-a- --------------------------- A trebuit să chemi poliţia? 0
Máte to telefonní číslo? Teď jsem ho ještě měl. Aveţi -u-ă-u- ---t--efon--Mai-în-i-t- î- -vea- în-ă. A---- n------ d- t------- M-- î------ î- a---- î---- A-e-i n-m-r-l d- t-l-f-n- M-i î-a-n-e î- a-e-m î-c-. ---------------------------------------------------- Aveţi numărul de telefon? Mai înainte îl aveam încă. 0
Máte tu adresu? Teď jsem ji ještě měl. Av-ţ--------? Mai î-a---e-----e-m î-c-. A---- a------ M-- î------ o a---- î---- A-e-i a-r-s-? M-i î-a-n-e o a-e-m î-c-. --------------------------------------- Aveţi adresa? Mai înainte o aveam încă. 0
Máte ten plán města? Teď jsem ho ještě měl. A-eţi h-r-a---a---u-?--a- -n-i--- o av-am-î-c-. A---- h---- o-------- M-- î------ o a---- î---- A-e-i h-r-a o-a-u-u-? M-i î-a-n-e o a-e-m î-c-. ----------------------------------------------- Aveţi harta oraşului? Mai înainte o aveam încă. 0
Přišel včas? Nemohl přijít včas. A-v--- la tim-? -l-n- a p--------- -a--i-p. A v--- l- t---- E- n- a p---- v--- l- t---- A v-n- l- t-m-? E- n- a p-t-t v-n- l- t-m-. ------------------------------------------- A veni la timp? El nu a putut veni la timp. 0
Našel cestu? Nemohl najít cestu. A--ăsit--ru--l?-El -u------u--------ru-ul. A g---- d------ E- n- a p---- g--- d------ A g-s-t d-u-u-? E- n- a p-t-t g-s- d-u-u-. ------------------------------------------ A găsit drumul? El nu a putut găsi drumul. 0
Rozuměl ti? Nerozuměl mi. Te-- -n-e--s---l-n--------tu- înţe--g-. T--- î------- E- n- m-- p---- î-------- T--- î-ţ-l-s- E- n- m-a p-t-t î-ţ-l-g-. --------------------------------------- Te-a înţeles? El nu m-a putut înţelege. 0
Proč jsi nemohl přijít včas? De -- -- a--p-tu- --ni--a-tim-? D- c- n- a- p---- v--- l- t---- D- c- n- a- p-t-t v-n- l- t-m-? ------------------------------- De ce nu ai putut veni la timp? 0
Proč jsi nemohl najít cestu? De--- -- -i-p--u- --s- d-um-l? D- c- n- a- p---- g--- d------ D- c- n- a- p-t-t g-s- d-u-u-? ------------------------------ De ce nu ai putut găsi drumul? 0
Proč jsi mu nerozuměl? De--e ---l----put-----ţe--ge? D- c- n- l--- p---- î-------- D- c- n- l-a- p-t-t î-ţ-l-g-? ----------------------------- De ce nu l-ai putut înţelege? 0
Nemohl jsem přijít včas, protože nejel žádný autobus. N- am ---u- v--i-la t-mp ------------a -i--u-at --ci-u--autobu-. N- a- p---- v--- l- t--- d------- n- a c------- n--- u- a------- N- a- p-t-t v-n- l- t-m- d-o-r-c- n- a c-r-u-a- n-c- u- a-t-b-z- ---------------------------------------------------------------- Nu am putut veni la timp deoarece nu a circulat nici un autobuz. 0
Nemohl jsem najít cestu, protože jsem neměl plán města. Nu-am-putu- -ă-- d-umu- d-----ce ----- avu-----a-tă-- ---ş-lui. N- a- p---- g--- d----- d------- n- a- a--- o h---- a o-------- N- a- p-t-t g-s- d-u-u- d-o-r-c- n- a- a-u- o h-r-ă a o-a-u-u-. --------------------------------------------------------------- Nu am putut găsi drumul deoarece nu am avut o hartă a oraşului. 0
Nerozuměl jsem mu, protože ta hudba byla moc hlasitá. N-----m --tu--------ge d---rec- m---c- ----aşa-de t--e. N- l--- p---- î------- d------- m----- e-- a-- d- t---- N- l-a- p-t-t î-ţ-l-g- d-o-r-c- m-z-c- e-a a-a d- t-r-. ------------------------------------------------------- Nu l-am putut înţelege deoarece muzica era aşa de tare. 0
Musel jsem si vzít taxi. A-tre---- s--i-u--- t-x-. A t------ s- i-- u- t---- A t-e-u-t s- i-u u- t-x-. ------------------------- A trebuit să iau un taxi. 0
Musel jsem si koupit plán města. A--r-b--t să-c--pă--o--artă a -raşul--. A t------ s- c----- o h---- a o-------- A t-e-u-t s- c-m-ă- o h-r-ă a o-a-u-u-. --------------------------------------- A trebuit să cumpăr o hartă a oraşului. 0
Musel jsem vypnout rádio. A--re-----s--opre-- ra----l. A t------ s- o----- r------- A t-e-u-t s- o-r-s- r-d-o-l- ---------------------------- A trebuit să opresc radioul. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Cizí jazyk je lepší se učit v cizině!

Dospělí se neučí jazyk tak snadno jako děti. Jejich mozek je už zcela vyvinutý. Nedokáže si už tak snadno vytvořit nové struktury. V dospělosti je ale stále možné se jazyk naučit velmi dobře! K tomu je třeba vycestovat do země, kde se tím jazykem mluví. Cizí jazyk se opravdu dobře naučíte v cizině. To ví každý, kdo si už někdy udělal jazykové prázdniny. Člověk se lépe naučí nový jazyk v jeho přirozeném prostředí. Jedna nová studie nedávno dospěla k zajímavému závěru. Ukazuje, že člověk se nový jazyk v cizině naučí také jinak . Mozek je tam schopen cizí jazyk zpracovávat jako mateřský. Vědci již dlouho věřili, že existují různé učební procesy. Nyní to zjevně prokázal i test. Skupina lidí se při něm měla učit fiktivní jazyky. Část lidí chodila na normální vyučování. Druhá část lidí se učila v simulovaném prostředí ciziny. Tito lidé se museli v cizím prostředí zorientovat. Každý, s kým přišli do styku, mluvil tímto novým jazykem. Lidé z této skupiny tedy nebyli běžní studenti jazyků. Patřili mezi neznámou komunitu „rodilých” mluvčích. Byli tak nuceni si s novým jazykem poradit rychle. Po nějaké době byly obě skupiny prozkoušeny. Obě skupiny projevily stejně dobrou znalost nového jazyka. Jejich mozky však cizí jazyk zpracovávaly odlišně. Ti, co se učili „v cizině”, vykazovali pozoruhodnou mozkovou aktivitu. Jejich mozek zpracovával gramatiku cizího jazyka, jako by to byl jejich vlastní jazyk. Byly to stejné mechanismy jako u rodilých mluvčích. Jazykové prázdniny jsou nejpříjemnějším a nejefektivnějším způsobem učení!