Konverzační příručka

cs Minulý čas 2   »   et Minevik 2

82 [osmdesát dva]

Minulý čas 2

Minulý čas 2

82 [kaheksakümmend kaks]

Minevik 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština estonština Poslouchat Více
Musel / musela jsi zavolat sanitku? Pidi--sa kii--b- -u-suma? P---- s- k------ k------- P-d-d s- k-i-a-i k-t-u-a- ------------------------- Pidid sa kiirabi kutsuma? 0
Musel / musela jsi zavolat lékaře? Pi-id--a a-sti--u-----? P---- s- a---- k------- P-d-d s- a-s-i k-t-u-a- ----------------------- Pidid sa arsti kutsuma? 0
Musel / musela jsi zavolat policii? P-----sa--oli---i-k-t-uma? P---- s- p------- k------- P-d-d s- p-l-t-e- k-t-u-a- -------------------------- Pidid sa politsei kutsuma? 0
Máte to telefonní číslo? Teď jsem ho ještě měl. Ka- -ei---n --e-tele-o-i-umbe-- -e-k t-ga-i --- --l-see v--l. K-- t--- o- s-- t-------------- H--- t----- o-- m-- s-- v---- K-s t-i- o- s-e t-l-f-n-n-m-e-? H-t- t-g-s- o-i m-l s-e v-e-. ------------------------------------------------------------- Kas teil on see telefoninumber? Hetk tagasi oli mul see veel. 0
Máte tu adresu? Teď jsem ji ještě měl. K-s-t-il--n see--adre--- He---t--a-- o---mul -ee --e-. K-- t--- o- s-- a------- H--- t----- o-- m-- s-- v---- K-s t-i- o- s-e a-d-e-s- H-t- t-g-s- o-i m-l s-e v-e-. ------------------------------------------------------ Kas teil on see aadress? Hetk tagasi oli mul see veel. 0
Máte ten plán města? Teď jsem ho ještě měl. Ka---e------li-na--ar-? H-----ag----o-i mul-s-e --el. K-- t--- o- l---------- H--- t----- o-- m-- s-- v---- K-s t-i- o- l-n-a-a-r-? H-t- t-g-s- o-i m-l s-e v-e-. ----------------------------------------------------- Kas teil on linnakaart? Hetk tagasi oli mul see veel. 0
Přišel včas? Nemohl přijít včas. Tuli---------l-?-T- ei saa----t--s-lt--ul-a. T--- t- t------- T- e- s----- t------ t----- T-l- t- t-p-e-t- T- e- s-a-u- t-p-e-t t-l-a- -------------------------------------------- Tuli ta täpselt? Ta ei saanud täpselt tulla. 0
Našel cestu? Nemohl najít cestu. Le-di- -- ---?--- ei--eid--- t---. L----- t- t--- T- e- l------ t---- L-i-i- t- t-e- T- e- l-i-n-d t-e-. ---------------------------------- Leidis ta tee? Ta ei leidnud teed. 0
Rozuměl ti? Nerozuměl mi. Sa- -a -i-u-t aru?--a -i-saa-----i--------. S-- t- s----- a--- T- e- s----- m----- a--- S-i t- s-n-s- a-u- T- e- s-a-u- m-n-s- a-u- ------------------------------------------- Sai ta sinust aru? Ta ei saanud minust aru. 0
Proč jsi nemohl přijít včas? Mi-s ei -a---d-s- --psel- -u-la? M--- e- s----- s- t------ t----- M-k- e- s-a-u- s- t-p-e-t t-l-a- -------------------------------- Miks ei saanud sa täpselt tulla? 0
Proč jsi nemohl najít cestu? M-ks-sa ---d----------d? M--- s- t--- e- l------- M-k- s- t-e- e- l-i-n-d- ------------------------ Miks sa teed ei leidnud? 0
Proč jsi mu nerozuměl? M-k--sa -e-a--------i-sa--u-? M--- s- t----- a-- e- s------ M-k- s- t-m-s- a-u e- s-a-u-? ----------------------------- Miks sa temast aru ei saanud? 0
Nemohl jsem přijít včas, protože nejel žádný autobus. M- e--s----- -----l--j---- ku-- ü---gi-bus-i-ei l-inu-. M- e- s----- t------ j---- k--- ü----- b---- e- l------ M- e- s-a-u- t-p-e-t j-u-a k-n- ü-t-g- b-s-i e- l-i-u-. ------------------------------------------------------- Ma ei saanud täpselt jõuda kuna ühtegi bussi ei läinud. 0
Nemohl jsem najít cestu, protože jsem neměl plán města. Ma-----aanud-t-e--le-da-k-na-m-l -i---n-d li--akaarti. M- e- s----- t--- l---- k--- m-- e- o---- l----------- M- e- s-a-u- t-e- l-i-a k-n- m-l e- o-n-d l-n-a-a-r-i- ------------------------------------------------------ Ma ei saanud teed leida kuna mul ei olnud linnakaarti. 0
Nerozuměl jsem mu, protože ta hudba byla moc hlasitá. Ma--i----n-d -e-a----r--k----m--si-- -li---i-v--i. M- e- s----- t----- a-- k--- m------ o-- n-- v---- M- e- s-a-u- t-m-s- a-u k-n- m-u-i-a o-i n-i v-l-. -------------------------------------------------- Ma ei saanud temast aru kuna muusika oli nii vali. 0
Musel jsem si vzít taxi. M--pi-i- t-ks--võ-ma. M- p---- t---- v----- M- p-d-n t-k-o v-t-a- --------------------- Ma pidin takso võtma. 0
Musel jsem si koupit plán města. Ma-pid-n l-n-----r-i--s-m-. M- p---- l---------- o----- M- p-d-n l-n-a-a-r-i o-t-a- --------------------------- Ma pidin linnakaardi ostma. 0
Musel jsem vypnout rádio. M- -idin ra-dio --i-s----s k------. M- p---- r----- v--------- k------- M- p-d-n r-a-i- v-i-s-m-k- k-e-a-a- ----------------------------------- Ma pidin raadio vaiksemaks keerama. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Cizí jazyk je lepší se učit v cizině!

Dospělí se neučí jazyk tak snadno jako děti. Jejich mozek je už zcela vyvinutý. Nedokáže si už tak snadno vytvořit nové struktury. V dospělosti je ale stále možné se jazyk naučit velmi dobře! K tomu je třeba vycestovat do země, kde se tím jazykem mluví. Cizí jazyk se opravdu dobře naučíte v cizině. To ví každý, kdo si už někdy udělal jazykové prázdniny. Člověk se lépe naučí nový jazyk v jeho přirozeném prostředí. Jedna nová studie nedávno dospěla k zajímavému závěru. Ukazuje, že člověk se nový jazyk v cizině naučí také jinak . Mozek je tam schopen cizí jazyk zpracovávat jako mateřský. Vědci již dlouho věřili, že existují různé učební procesy. Nyní to zjevně prokázal i test. Skupina lidí se při něm měla učit fiktivní jazyky. Část lidí chodila na normální vyučování. Druhá část lidí se učila v simulovaném prostředí ciziny. Tito lidé se museli v cizím prostředí zorientovat. Každý, s kým přišli do styku, mluvil tímto novým jazykem. Lidé z této skupiny tedy nebyli běžní studenti jazyků. Patřili mezi neznámou komunitu „rodilých” mluvčích. Byli tak nuceni si s novým jazykem poradit rychle. Po nějaké době byly obě skupiny prozkoušeny. Obě skupiny projevily stejně dobrou znalost nového jazyka. Jejich mozky však cizí jazyk zpracovávaly odlišně. Ti, co se učili „v cizině”, vykazovali pozoruhodnou mozkovou aktivitu. Jejich mozek zpracovával gramatiku cizího jazyka, jako by to byl jejich vlastní jazyk. Byly to stejné mechanismy jako u rodilých mluvčích. Jazykové prázdniny jsou nejpříjemnějším a nejefektivnějším způsobem učení!