Konverzační příručka

cs Minulý čas 2   »   sq E shkuara 2

82 [osmdesát dva]

Minulý čas 2

Minulý čas 2

82 [tetёdhjetёedy]

E shkuara 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština albánština Poslouchat Více
Musel / musela jsi zavolat sanitku? A--- d-h-j-t--t-ё-ris-- -jё -mbul-nc-? A t- d---- t- t-------- n-- a--------- A t- d-h-j t- t-ё-r-s-e n-ё a-b-l-n-ё- -------------------------------------- A tё duhej tё thёrrisje njё ambulancё? 0
Musel / musela jsi zavolat lékaře? A-tё d-he- -ё-t-ё---s-e---ekun? A t- d---- t- t-------- m------ A t- d-h-j t- t-ё-r-s-e m-e-u-? ------------------------------- A tё duhej tё thёrrisje mjekun? 0
Musel / musela jsi zavolat policii? A-tё-d-hej tё ------sj--p-lic--ё? A t- d---- t- t-------- p-------- A t- d-h-j t- t-ё-r-s-e p-l-c-n-? --------------------------------- A tё duhej tё thёrrisje policinё? 0
Máte to telefonní číslo? Teď jsem ho ještě měl. A---keni-nu---n ---elefon-t?-E k--ha---ri p-r---ak. A e k--- n----- e t--------- E k---- d--- p--- p--- A e k-n- n-m-i- e t-l-f-n-t- E k-s-a d-r- p-r- p-k- --------------------------------------------------- A e keni numrin e telefonit? E kisha deri para pak. 0
Máte tu adresu? Teď jsem ji ještě měl. A-e k----a-resёn?-E--is---d--i p-ra---k. A e k--- a------- E k---- d--- p--- p--- A e k-n- a-r-s-n- E k-s-a d-r- p-r- p-k- ---------------------------------------- A e keni adresёn? E kisha deri para pak. 0
Máte ten plán města? Teď jsem ho ještě měl. A-e-------la-i- - q-te--t?-- kis-a --r--p--a-p--. A e k--- p----- e q------- E k---- d--- p--- p--- A e k-n- p-a-i- e q-t-t-t- E k-s-a d-r- p-r- p-k- ------------------------------------------------- A e keni planin e qytetit? E kisha deri para pak. 0
Přišel včas? Nemohl přijít včas. A er----nё--o--- A---uk-mund -ё--i-t- n- k-hё. A e---- n- k---- A- n-- m--- t- v---- n- k---- A e-d-i n- k-h-? A- n-k m-n- t- v-n-e n- k-h-. ---------------------------------------------- A erdhi nё kohё? Ai nuk mund tё vinte nё kohё. 0
Našel cestu? Nemohl najít cestu. A-e-g-eti-r----n---i nu--mund ta--je-t--rrugёn. A e g---- r------ A- n-- m--- t- g----- r------ A e g-e-i r-u-ё-? A- n-k m-n- t- g-e-t- r-u-ё-. ----------------------------------------------- A e gjeti rrugёn? Ai nuk mund ta gjente rrugёn. 0
Rozuměl ti? Nerozuměl mi. A-tё-k-pt-i -i-ty?-Ai n-k--u-d-tё--ё-kup-o---. A t- k----- a- t-- A- n-- m--- t- m- k-------- A t- k-p-o- a- t-? A- n-k m-n- t- m- k-p-o-t-. ---------------------------------------------- A tё kuptoi ai ty? Ai nuk mund tё mё kuptonte. 0
Proč jsi nemohl přijít včas? P-e---k---nde t--vije-n- ---ё? P-- n-- m---- t- v--- n- k---- P-e n-k m-n-e t- v-j- n- k-h-? ------------------------------ Pse nuk munde tё vije nё kohё? 0
Proč jsi nemohl najít cestu? P-- -uk----d---- g-e-- ------? P-- n-- m---- t- g---- r------ P-e n-k m-n-e t- g-e-e r-u-ё-? ------------------------------ Pse nuk munde ta gjeje rrugёn? 0
Proč jsi mu nerozuměl? P-e--u----n-e-t--k--t-je a--? P-- n-- m---- t- k------ a--- P-e n-k m-n-e t- k-p-o-e a-ё- ----------------------------- Pse nuk munde ta kuptoje atё? 0
Nemohl jsem přijít včas, protože nejel žádný autobus. N---m---a tё-v-j- nё-k--ё, seps- ----s-------o--s. N-- m---- t- v--- n- k---- s---- s------- a------- N-k m-n-a t- v-j- n- k-h-, s-p-e s-k-s-t- a-t-b-s- -------------------------------------------------- Nuk munda tё vija nё kohё, sepse s’kishte autobus. 0
Nemohl jsem najít cestu, protože jsem neměl plán města. N----unda -a-g---a-------- seps- ---is-- p--n qytet-. N-- m---- t- g---- r------ s---- s------ p--- q------ N-k m-n-a t- g-e-a r-u-ё-, s-p-e s-k-s-a p-a- q-t-t-. ----------------------------------------------------- Nuk munda ta gjeja rrugёn, sepse s’kisha plan qyteti. 0
Nerozuměl jsem mu, protože ta hudba byla moc hlasitá. Nu- mun----a-ku--oja---epse mu-ika i-ht--e lart-. N-- m---- t- k------- s---- m----- i---- e l----- N-k m-n-a t- k-p-o-a- s-p-e m-z-k- i-h-e e l-r-ё- ------------------------------------------------- Nuk munda ta kuptoja, sepse muzika ishte e lartё. 0
Musel jsem si vzít taxi. M-- ---- t- mer--a-n-ё-tak--. M-- d--- t- m----- n-- t----- M-u d-s- t- m-r-j- n-ё t-k-i- ----------------------------- M’u desh tё merrja njё taksi. 0
Musel jsem si koupit plán města. M-- d--- tё -lija nj- pl---qyteti. M-- d--- t- b---- n-- p--- q------ M-u d-s- t- b-i-a n-ё p-a- q-t-t-. ---------------------------------- M’u desh tё blija njё plan qyteti. 0
Musel jsem vypnout rádio. M-u d-sh--------a-r-dio-. M-- d--- t- f---- r------ M-u d-s- t- f-k-a r-d-o-. ------------------------- M’u desh tё fikja radion. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Cizí jazyk je lepší se učit v cizině!

Dospělí se neučí jazyk tak snadno jako děti. Jejich mozek je už zcela vyvinutý. Nedokáže si už tak snadno vytvořit nové struktury. V dospělosti je ale stále možné se jazyk naučit velmi dobře! K tomu je třeba vycestovat do země, kde se tím jazykem mluví. Cizí jazyk se opravdu dobře naučíte v cizině. To ví každý, kdo si už někdy udělal jazykové prázdniny. Člověk se lépe naučí nový jazyk v jeho přirozeném prostředí. Jedna nová studie nedávno dospěla k zajímavému závěru. Ukazuje, že člověk se nový jazyk v cizině naučí také jinak . Mozek je tam schopen cizí jazyk zpracovávat jako mateřský. Vědci již dlouho věřili, že existují různé učební procesy. Nyní to zjevně prokázal i test. Skupina lidí se při něm měla učit fiktivní jazyky. Část lidí chodila na normální vyučování. Druhá část lidí se učila v simulovaném prostředí ciziny. Tito lidé se museli v cizím prostředí zorientovat. Každý, s kým přišli do styku, mluvil tímto novým jazykem. Lidé z této skupiny tedy nebyli běžní studenti jazyků. Patřili mezi neznámou komunitu „rodilých” mluvčích. Byli tak nuceni si s novým jazykem poradit rychle. Po nějaké době byly obě skupiny prozkoušeny. Obě skupiny projevily stejně dobrou znalost nového jazyka. Jejich mozky však cizí jazyk zpracovávaly odlišně. Ti, co se učili „v cizině”, vykazovali pozoruhodnou mozkovou aktivitu. Jejich mozek zpracovával gramatiku cizího jazyka, jako by to byl jejich vlastní jazyk. Byly to stejné mechanismy jako u rodilých mluvčích. Jazykové prázdniny jsou nejpříjemnějším a nejefektivnějším způsobem učení!