Konverzační příručka

cs Minulý čas 2   »   lv Pagātne 2

82 [osmdesát dva]

Minulý čas 2

Minulý čas 2

82 [astoņdesmit divi]

Pagātne 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština lotyština Poslouchat Více
Musel / musela jsi zavolat sanitku? V-- ----b----j-izsauc --r- p------b-? V-- t-- b--- j------- ā--- p--------- V-i t-v b-j- j-i-s-u- ā-r- p-l-d-ī-a- ------------------------------------- Vai tev bija jāizsauc ātrā palīdzība? 0
Musel / musela jsi zavolat lékaře? Va- -----i-a----zs--- ā-s--? V-- t-- b--- j------- ā----- V-i t-v b-j- j-i-s-u- ā-s-s- ---------------------------- Vai tev bija jāizsauc ārsts? 0
Musel / musela jsi zavolat policii? Va----v----- --i--auc--ol-cija? V-- t-- b--- j------- p-------- V-i t-v b-j- j-i-s-u- p-l-c-j-? ------------------------------- Vai tev bija jāizsauc policija? 0
Máte to telefonní číslo? Teď jsem ho ještě měl. V---J-ms i- t-lef-n- ---urs--T--ko --l--i-a. V-- J--- i- t------- n------ T---- v-- b---- V-i J-m- i- t-l-f-n- n-m-r-? T-k-o v-l b-j-. -------------------------------------------- Vai Jums ir telefona numurs? Tikko vēl bija. 0
Máte tu adresu? Teď jsem ji ještě měl. V-i--um--ir ---e-e----k-o--ēl---ja. V-- J--- i- a------ T---- v-- b---- V-i J-m- i- a-r-s-? T-k-o v-l b-j-. ----------------------------------- Vai Jums ir adrese? Tikko vēl bija. 0
Máte ten plán města? Teď jsem ho ještě měl. Va--J--s i- -i-s--as--l--s--T-k-- --- -ija. V-- J--- i- p------- p----- T---- v-- b---- V-i J-m- i- p-l-ē-a- p-ā-s- T-k-o v-l b-j-. ------------------------------------------- Vai Jums ir pilsētas plāns? Tikko vēl bija. 0
Přišel včas? Nemohl přijít včas. V----iņš----āc- l--kā? Viņš n-varēja--t--kt l---ā. V-- v--- a----- l----- V--- n------- a----- l----- V-i v-ņ- a-n-c- l-i-ā- V-ņ- n-v-r-j- a-n-k- l-i-ā- -------------------------------------------------- Vai viņš atnāca laikā? Viņš nevarēja atnākt laikā. 0
Našel cestu? Nemohl najít cestu. Vai--iņš -t---- ce--?--iņš --v-rē-a at-ast ---u. V-- v--- a----- c---- V--- n------- a----- c---- V-i v-ņ- a-r-d- c-ļ-? V-ņ- n-v-r-j- a-r-s- c-ļ-. ------------------------------------------------ Vai viņš atrada ceļu? Viņš nevarēja atrast ceļu. 0
Rozuměl ti? Nerozuměl mi. Vai--i-š-t-v--sapr------i-- ne-----a ---i sa-ra--. V-- v--- t--- s------- V--- n------- m--- s------- V-i v-ņ- t-v- s-p-a-a- V-ņ- n-v-r-j- m-n- s-p-a-t- -------------------------------------------------- Vai viņš tevi saprata? Viņš nevarēja mani saprast. 0
Proč jsi nemohl přijít včas? K-p-c-tu---var-j--at--k----i-ā? K---- t- n------- a----- l----- K-p-c t- n-v-r-j- a-n-k- l-i-ā- ------------------------------- Kāpēc tu nevarēji atnākt laikā? 0
Proč jsi nemohl najít cestu? Kāpē- -u--evar-ji a---s- --ļu? K---- t- n------- a----- c---- K-p-c t- n-v-r-j- a-r-s- c-ļ-? ------------------------------ Kāpēc tu nevarēji atrast ceļu? 0
Proč jsi mu nerozuměl? Kāpē- tu n--a--j--vi-- s-r-st? K---- t- n------- v--- s------ K-p-c t- n-v-r-j- v-ņ- s-r-s-? ------------------------------ Kāpēc tu nevarēji viņu sprast? 0
Nemohl jsem přijít včas, protože nejel žádný autobus. E- n-va-ē------ā-------ā- jo-n-nā---a-----s-. E- n------- a----- l----- j- n----- a-------- E- n-v-r-j- a-n-k- l-i-ā- j- n-n-c- a-t-b-s-. --------------------------------------------- Es nevarēju atnākt laikā, jo nenāca autobuss. 0
Nemohl jsem najít cestu, protože jsem neměl plán města. Es--e-----u-a-ra-t--------o man -ebi-- -ilsē--s p--n-. E- n------- a----- c---- j- m-- n----- p------- p----- E- n-v-r-j- a-r-s- c-ļ-, j- m-n n-b-j- p-l-ē-a- p-ā-a- ------------------------------------------------------ Es nevarēju atrast ceļu, jo man nebija pilsētas plāna. 0
Nerozuměl jsem mu, protože ta hudba byla moc hlasitá. E--n-va-ē-u vi---s-pr-st- -- -ū---a----- t-k s---a. E- n------- v--- s------- j- m----- b--- t-- s----- E- n-v-r-j- v-ņ- s-p-a-t- j- m-z-k- b-j- t-k s-a-a- --------------------------------------------------- Es nevarēju viņu saprast, jo mūzika bija tik skaļa. 0
Musel jsem si vzít taxi. M----i-a --ņ-m---ks-me--s. M-- b--- j---- t---------- M-n b-j- j-ņ-m t-k-o-e-r-. -------------------------- Man bija jāņem taksometrs. 0
Musel jsem si koupit plán města. M-n--i-a -ā-opē---p-ls-t-s-p-ā-s. M-- b--- j------- p------- p----- M-n b-j- j-n-p-r- p-l-ē-a- p-ā-s- --------------------------------- Man bija jānopērk pilsētas plāns. 0
Musel jsem vypnout rádio. M-- b--a jāi--l-d---a-io. M-- b--- j-------- r----- M-n b-j- j-i-s-ē-z r-d-o- ------------------------- Man bija jāizslēdz radio. 0

Cizí jazyk je lepší se učit v cizině!

Dospělí se neučí jazyk tak snadno jako děti. Jejich mozek je už zcela vyvinutý. Nedokáže si už tak snadno vytvořit nové struktury. V dospělosti je ale stále možné se jazyk naučit velmi dobře! K tomu je třeba vycestovat do země, kde se tím jazykem mluví. Cizí jazyk se opravdu dobře naučíte v cizině. To ví každý, kdo si už někdy udělal jazykové prázdniny. Člověk se lépe naučí nový jazyk v jeho přirozeném prostředí. Jedna nová studie nedávno dospěla k zajímavému závěru. Ukazuje, že člověk se nový jazyk v cizině naučí také jinak . Mozek je tam schopen cizí jazyk zpracovávat jako mateřský. Vědci již dlouho věřili, že existují různé učební procesy. Nyní to zjevně prokázal i test. Skupina lidí se při něm měla učit fiktivní jazyky. Část lidí chodila na normální vyučování. Druhá část lidí se učila v simulovaném prostředí ciziny. Tito lidé se museli v cizím prostředí zorientovat. Každý, s kým přišli do styku, mluvil tímto novým jazykem. Lidé z této skupiny tedy nebyli běžní studenti jazyků. Patřili mezi neznámou komunitu „rodilých” mluvčích. Byli tak nuceni si s novým jazykem poradit rychle. Po nějaké době byly obě skupiny prozkoušeny. Obě skupiny projevily stejně dobrou znalost nového jazyka. Jejich mozky však cizí jazyk zpracovávaly odlišně. Ti, co se učili „v cizině”, vykazovali pozoruhodnou mozkovou aktivitu. Jejich mozek zpracovával gramatiku cizího jazyka, jako by to byl jejich vlastní jazyk. Byly to stejné mechanismy jako u rodilých mluvčích. Jazykové prázdniny jsou nejpříjemnějším a nejefektivnějším způsobem učení!