Konverzační příručka

cs Otázky – minulý čas 2   »   de Fragen – Vergangenheit 2

86 [osmdesát šest]

Otázky – minulý čas 2

Otázky – minulý čas 2

86 [sechsundachtzig]

Fragen – Vergangenheit 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština němčina Poslouchat Více
Jakou kravatu jsi měl na sobě? W---h- -raw-t---h--- du---tr--en? W----- K------- h--- d- g-------- W-l-h- K-a-a-t- h-s- d- g-t-a-e-? --------------------------------- Welche Krawatte hast du getragen? 0
Jaké auto sis koupil / koupila? W--c--s-A-to-h--t du--ek-u--? W------ A--- h--- d- g------- W-l-h-s A-t- h-s- d- g-k-u-t- ----------------------------- Welches Auto hast du gekauft? 0
Které noviny sis předplatil / předplatila? We---e--e--u-g-has--d- --o-nier-? W----- Z------ h--- d- a--------- W-l-h- Z-i-u-g h-s- d- a-o-n-e-t- --------------------------------- Welche Zeitung hast du abonniert? 0
Koho jste viděl / viděla? Wen ---e- Sie g-----n? W-- h---- S-- g------- W-n h-b-n S-e g-s-h-n- ---------------------- Wen haben Sie gesehen? 0
Koho jste potkal / potkala? We- hab----i---et----e-? W-- h---- S-- g--------- W-n h-b-n S-e g-t-o-f-n- ------------------------ Wen haben Sie getroffen? 0
Koho jste poznal / poznala? W-n-habe---i--e-k-nnt? W-- h---- S-- e------- W-n h-b-n S-e e-k-n-t- ---------------------- Wen haben Sie erkannt? 0
Kdy jste vstával / vstávala? Wa-n--ind Sie----gesta-den? W--- s--- S-- a------------ W-n- s-n- S-e a-f-e-t-n-e-? --------------------------- Wann sind Sie aufgestanden? 0
Kdy jste začal / začala? W--n -aben -ie-b-go-n--? W--- h---- S-- b-------- W-n- h-b-n S-e b-g-n-e-? ------------------------ Wann haben Sie begonnen? 0
Kdy jste skončil / skončila? Wa-n ---e- -i---u------t? W--- h---- S-- a--------- W-n- h-b-n S-e a-f-e-ö-t- ------------------------- Wann haben Sie aufgehört? 0
Proč jste se vzbudil / vzbudila? W-ru- s--d-S-e--ufge-a-ht? W---- s--- S-- a---------- W-r-m s-n- S-e a-f-e-a-h-? -------------------------- Warum sind Sie aufgewacht? 0
Proč jste se stal / stala učitelem / učitelkou? Wa-u- ---d Sie -eh--r g-w---en? W---- s--- S-- L----- g-------- W-r-m s-n- S-e L-h-e- g-w-r-e-? ------------------------------- Warum sind Sie Lehrer geworden? 0
Proč jste si vzal / vzala taxi? War-- h-ben Si---i- -axi----o-men? W---- h---- S-- e-- T--- g-------- W-r-m h-b-n S-e e-n T-x- g-n-m-e-? ---------------------------------- Warum haben Sie ein Taxi genommen? 0
Odkud jste přišel / přišla? Wo-er-sin--Sie-ge--mm--? W---- s--- S-- g-------- W-h-r s-n- S-e g-k-m-e-? ------------------------ Woher sind Sie gekommen? 0
Kam jste šel / šla? Woh---sin--S---ge--ng-n? W---- s--- S-- g-------- W-h-n s-n- S-e g-g-n-e-? ------------------------ Wohin sind Sie gegangen? 0
Kde jste byl / byla? W- s-----i--gewe--n? W- s--- S-- g------- W- s-n- S-e g-w-s-n- -------------------- Wo sind Sie gewesen? 0
Komu jsi pomohl / pomohla? We---as---u-geholfen? W-- h--- d- g-------- W-m h-s- d- g-h-l-e-? --------------------- Wem hast du geholfen? 0
Komu jsi napsal / napsala? W-m--a-- du -eschr-----? W-- h--- d- g----------- W-m h-s- d- g-s-h-i-b-n- ------------------------ Wem hast du geschrieben? 0
Komu jsi odpověděl / odpověděla? Wem--ast d--gean--o-t-t? W-- h--- d- g----------- W-m h-s- d- g-a-t-o-t-t- ------------------------ Wem hast du geantwortet? 0

Dvoujazyčnost zlepšuje sluch

Lidé hovořící dvěma jazyky lépe slyší. Umí přesněji odlišit dva různé zvuky. K tomuto závěru došla jedna americká studie. Vědci testovali několik teenagerů. Někteří z nich vyrůstali v dvoujazyčném prostředí. Tito teenageři mluvili anglicky a španělsky. Ti ostatní mluvili pouze anglicky. Mladí lidé měli poslouchat určitou slabiku. Byla to slabika „da”. Nepatří do žádného z výše uvedených jazyků. Tato slabika jim byla přehrána do sluchátek. Přitom byla pomocí elektrod měřena jejich mozková aktivita. Po testu si teenageři poslechli tuto slabiku ještě jednou. Tentokrát však slyšeli i spoustu rušivých zvuků. Bylo to několik hlasů říkajících nesmyslné věty. Dvoujazyční jedinci reagovali na tuto slabiku velmi silně. Jejich mozek vykazoval velkou aktivitu. Dokázali slabiku přesně identifikovat s rušivými zvuky i bez nich. Teenageři hovořící jedním jazykem to nezvládli. Jejich sluch nebyl tak dobrý jako sluch jejich kolegů. Výsledek experimentu vědce překvapil. Do té doby věděli, že obzvlášť dobrý sluch mají hudebníci. Vypadá to ale, že také dvoujazyčnost trénuje lidské ucho. Lidé hovořící dvěma jazyky jsou neustále konfrontováni s různými zvuky. Jejich mozek si tedy musí vyvinout nové schopnosti. Učí se, jak odlišit různé jazykové podněty. Vědci nyní testují, jak jazykové schopnosti ovlivňují mozek. Možná může pozitivně ovlivnit sluch i to, když se člověk naučí jazyk v pozdějších letech života…