Konverzační příručka

cs mít něco rád   »   de etwas mögen

70 [sedmdesát]

mít něco rád

mít něco rád

70 [siebzig]

etwas mögen

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština němčina Poslouchat Více
Chcete si zakouřit? Mö----- S-- r------? Möchten Sie rauchen? 0
Chcete si zatančit? Mö----- S-- t-----? Möchten Sie tanzen? 0
Chcete se projít? Mö----- S-- s-------- g----? Möchten Sie spazieren gehen? 0
Chtěl / chtěla bych si zakouřit. Ic- m----- r------. Ich möchte rauchen. 0
Chceš cigaretu? Mö------ d- e--- Z--------? Möchtest du eine Zigarette? 0
Chce připálit. Er m----- F----. Er möchte Feuer. 0
Rád / ráda bych se něčeho napil / napila. Ic- m----- e---- t------. Ich möchte etwas trinken. 0
Něco bych snědl / snědla. Ic- m----- e---- e----. Ich möchte etwas essen. 0
Chtěl / chtěla bych si trochu odpočinout. Ic- m----- m--- e---- a-------. Ich möchte mich etwas ausruhen. 0
Rád / ráda bych se Vás na něco zeptal / zeptala. Ic- m----- S-- e---- f-----. Ich möchte Sie etwas fragen. 0
Chtěl / chtěla bych Vás o něco poprosit. Ic- m----- S-- u- e---- b-----. Ich möchte Sie um etwas bitten. 0
Rád / ráda bych Vás někam pozval / pozvala. Ic- m----- S-- z- e---- e-------. Ich möchte Sie zu etwas einladen. 0
Co si přejete, prosím? Wa- m------ S-- b----? Was möchten Sie bitte? 0
Přejete si kávu? Mö----- S-- e---- K-----? Möchten Sie einen Kaffee? 0
Nebo byste raději chtěl / chtěla čaj? Od-- m------ S-- l----- e---- T--? Oder möchten Sie lieber einen Tee? 0
Chceme jet domů. Wi- m------ n--- H---- f-----. Wir möchten nach Hause fahren. 0
Chcete zavolat taxi? Mö----- i-- e-- T---? Möchtet ihr ein Taxi? 0
Chtějí telefonovat. Si- m------ t-----------. Sie möchten telefonieren. 0

Dva jazyky = dvě centra v mozku!

Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme. To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky. Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně. Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště. To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě. Nejsou uložena společně s mateřským jazykem. Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku. K tomuto závěru dospěly četné studie. Vědci zkoumali několik jedinců. Ti mluvili plynně dvěma jazyky. Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala. Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života. Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu. Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní. A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči! Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho. U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy. Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí. Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí. Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky. Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků. Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat. Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým. Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí. To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě. Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti. Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků. Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.