Konverzační příručka

cs Minulý čas 2   »   da Datid 2

82 [osmdesát dva]

Minulý čas 2

Minulý čas 2

82 [toogfirs]

Datid 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština dánština Poslouchat Více
Musel / musela jsi zavolat sanitku? Måtte-du --n-------r-en ---------? M---- d- r---- e---- e- a--------- M-t-e d- r-n-e e-t-r e- a-b-l-n-e- ---------------------------------- Måtte du ringe efter en ambulance? 0
Musel / musela jsi zavolat lékaře? M-t-- du -inge ef-er--ægen? M---- d- r---- e---- l----- M-t-e d- r-n-e e-t-r l-g-n- --------------------------- Måtte du ringe efter lægen? 0
Musel / musela jsi zavolat policii? M---e-d- r-n-e ---e--pol----t? M---- d- r---- e---- p-------- M-t-e d- r-n-e e-t-r p-l-t-e-? ------------------------------ Måtte du ringe efter politiet? 0
Máte to telefonní číslo? Teď jsem ho ještě měl. Ha---u --le-onnu--er-t---e--ha---ige-h--t de-. H-- d- t--------------- J-- h-- l--- h--- d--- H-r d- t-l-f-n-u-m-r-t- J-g h-r l-g- h-f- d-t- ---------------------------------------------- Har du telefonnummeret? Jeg har lige haft det. 0
Máte tu adresu? Teď jsem ji ještě měl. Ha---- adr---en- --- ----lig--ha-- --n. H-- d- a-------- J-- h-- l--- h--- d--- H-r d- a-r-s-e-? J-g h-r l-g- h-f- d-n- --------------------------------------- Har du adressen? Jeg har lige haft den. 0
Máte ten plán města? Teď jsem ho ještě měl. H-r du---r------er---en?---g ----l-ge-haft-de-. H-- d- k----- o--- b---- J-- h-- l--- h--- d--- H-r d- k-r-e- o-e- b-e-? J-g h-r l-g- h-f- d-t- ----------------------------------------------- Har du kortet over byen? Jeg har lige haft det. 0
Přišel včas? Nemohl přijít včas. K-m ha- til---d-n--H-n --nne i----komme ti- -i--n. K-- h-- t-- t----- H-- k---- i--- k---- t-- t----- K-m h-n t-l t-d-n- H-n k-n-e i-k- k-m-e t-l t-d-n- -------------------------------------------------- Kom han til tiden? Han kunne ikke komme til tiden. 0
Našel cestu? Nemohl najít cestu. F-n-- h-- v--? H-n ----- i----fi-de -e-. F---- h-- v--- H-- k---- i--- f---- v--- F-n-t h-n v-j- H-n k-n-e i-k- f-n-e v-j- ---------------------------------------- Fandt han vej? Han kunne ikke finde vej. 0
Rozuměl ti? Nerozuměl mi. F---t-- -a--dig- --- kunne-i--- -or----m--. F------ h-- d--- H-- k---- i--- f----- m--- F-r-t-d h-n d-g- H-n k-n-e i-k- f-r-t- m-g- ------------------------------------------- Forstod han dig? Han kunne ikke forstå mig. 0
Proč jsi nemohl přijít včas? Hv-rfo------e--u-ik-- ko-m- ti---id-n? H------ k---- d- i--- k---- t-- t----- H-o-f-r k-n-e d- i-k- k-m-e t-l t-d-n- -------------------------------------- Hvorfor kunne du ikke komme til tiden? 0
Proč jsi nemohl najít cestu? H-o-for-k-n---d- ---e-f---e--ej? H------ k---- d- i--- f---- v--- H-o-f-r k-n-e d- i-k- f-n-e v-j- -------------------------------- Hvorfor kunne du ikke finde vej? 0
Proč jsi mu nerozuměl? H--rf-- kunn--d--ik-- -o-s-å --m? H------ k---- d- i--- f----- h--- H-o-f-r k-n-e d- i-k- f-r-t- h-m- --------------------------------- Hvorfor kunne du ikke forstå ham? 0
Nemohl jsem přijít včas, protože nejel žádný autobus. Jeg-k---e i-k- -omm- ----t-den, ---di --r-i--e-kørt- --g-n-bu-. J-- k---- i--- k---- t-- t----- f---- d-- i--- k---- n---- b--- J-g k-n-e i-k- k-m-e t-l t-d-n- f-r-i d-r i-k- k-r-e n-g-n b-s- --------------------------------------------------------------- Jeg kunne ikke komme til tiden, fordi der ikke kørte nogen bus. 0
Nemohl jsem najít cestu, protože jsem neměl plán města. Jeg ku--e--k-e-f-nd--vej-n--fo-d- ----ikke ha--e--t-kort -ve--b--n. J-- k---- i--- f---- v----- f---- j-- i--- h---- e- k--- o--- b---- J-g k-n-e i-k- f-n-e v-j-n- f-r-i j-g i-k- h-v-e e- k-r- o-e- b-e-. ------------------------------------------------------------------- Jeg kunne ikke finde vejen, fordi jeg ikke havde et kort over byen. 0
Nerozuměl jsem mu, protože ta hudba byla moc hlasitá. Jeg k--ne--k----ors-å -am, for-i-m-sik-en-var s- hø-. J-- k---- i--- f----- h--- f---- m------- v-- s- h--- J-g k-n-e i-k- f-r-t- h-m- f-r-i m-s-k-e- v-r s- h-j- ----------------------------------------------------- Jeg kunne ikke forstå ham, fordi musikken var så høj. 0
Musel jsem si vzít taxi. J----ar nø-- --l--t-ta-e e--t---. J-- v-- n--- t-- a- t--- e- t---- J-g v-r n-d- t-l a- t-g- e- t-x-. --------------------------------- Jeg var nødt til at tage en taxa. 0
Musel jsem si koupit plán města. Jeg va--n-d- til-a---ø-e--t kor- -v-- --en. J-- v-- n--- t-- a- k--- e- k--- o--- b---- J-g v-r n-d- t-l a- k-b- e- k-r- o-e- b-e-. ------------------------------------------- Jeg var nødt til at købe et kort over byen. 0
Musel jsem vypnout rádio. J---v-r-nødt---l--- --uk-e ----ra-io-n. J-- v-- n--- t-- a- s----- f-- r------- J-g v-r n-d- t-l a- s-u-k- f-r r-d-o-n- --------------------------------------- Jeg var nødt til at slukke for radioen. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Cizí jazyk je lepší se učit v cizině!

Dospělí se neučí jazyk tak snadno jako děti. Jejich mozek je už zcela vyvinutý. Nedokáže si už tak snadno vytvořit nové struktury. V dospělosti je ale stále možné se jazyk naučit velmi dobře! K tomu je třeba vycestovat do země, kde se tím jazykem mluví. Cizí jazyk se opravdu dobře naučíte v cizině. To ví každý, kdo si už někdy udělal jazykové prázdniny. Člověk se lépe naučí nový jazyk v jeho přirozeném prostředí. Jedna nová studie nedávno dospěla k zajímavému závěru. Ukazuje, že člověk se nový jazyk v cizině naučí také jinak . Mozek je tam schopen cizí jazyk zpracovávat jako mateřský. Vědci již dlouho věřili, že existují různé učební procesy. Nyní to zjevně prokázal i test. Skupina lidí se při něm měla učit fiktivní jazyky. Část lidí chodila na normální vyučování. Druhá část lidí se učila v simulovaném prostředí ciziny. Tito lidé se museli v cizím prostředí zorientovat. Každý, s kým přišli do styku, mluvil tímto novým jazykem. Lidé z této skupiny tedy nebyli běžní studenti jazyků. Patřili mezi neznámou komunitu „rodilých” mluvčích. Byli tak nuceni si s novým jazykem poradit rychle. Po nějaké době byly obě skupiny prozkoušeny. Obě skupiny projevily stejně dobrou znalost nového jazyka. Jejich mozky však cizí jazyk zpracovávaly odlišně. Ti, co se učili „v cizině”, vykazovali pozoruhodnou mozkovou aktivitu. Jejich mozek zpracovával gramatiku cizího jazyka, jako by to byl jejich vlastní jazyk. Byly to stejné mechanismy jako u rodilých mluvčích. Jazykové prázdniny jsou nejpříjemnějším a nejefektivnějším způsobem učení!