Konverzační příručka

cs Minulý čas 2   »   sr Прошлост 2

82 [osmdesát dva]

Minulý čas 2

Minulý čas 2

82 [осамдесет и два]

82 [osamdeset i dva]

Прошлост 2

[Prošlost 2]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština srbština Poslouchat Více
Musel / musela jsi zavolat sanitku? Ј-си-ли м-р---- м--ала --а-и --тн- помоћ? Ј--- л- м---- / м----- з---- х---- п----- Ј-с- л- м-р-о / м-р-л- з-а-и х-т-у п-м-ћ- ----------------------------------------- Јеси ли морао / морала звати хитну помоћ? 0
J-si -- mor-o ---o-a-----a-- h--n- po-oc-? J--- l- m---- / m----- z---- h---- p------ J-s- l- m-r-o / m-r-l- z-a-i h-t-u p-m-c-? ------------------------------------------ Jesi li morao / morala zvati hitnu pomoć?
Musel / musela jsi zavolat lékaře? Је-и-----ор-о ---о--л- ---т- до-т--а? Ј--- л- м---- / м----- з---- д------- Ј-с- л- м-р-о / м-р-л- з-а-и д-к-о-а- ------------------------------------- Јеси ли морао / морала звати доктора? 0
Jesi li-morao-- m-r-l------i do----a? J--- l- m---- / m----- z---- d------- J-s- l- m-r-o / m-r-l- z-a-i d-k-o-a- ------------------------------------- Jesi li morao / morala zvati doktora?
Musel / musela jsi zavolat policii? Ј--- ------ао - -ор--а--вати-пол-ци--? Ј--- л- м---- / м----- з---- п-------- Ј-с- л- м-р-о / м-р-л- з-а-и п-л-ц-ј-? -------------------------------------- Јеси ли морао / морала звати полицију? 0
Je---li----a- - -o-ala ---t- po-i--ju? J--- l- m---- / m----- z---- p-------- J-s- l- m-r-o / m-r-l- z-a-i p-l-c-j-? -------------------------------------- Jesi li morao / morala zvati policiju?
Máte to telefonní číslo? Teď jsem ho ještě měl. И---е-л--број---л-ф-на- Уп---о--а- ---имао - има--. И---- л- б--- т-------- У----- с-- г- и--- / и----- И-а-е л- б-о- т-л-ф-н-? У-р-в- с-м г- и-а- / и-а-а- --------------------------------------------------- Имате ли број телефона? Управо сам га имао / имала. 0
I-a---li --oj-te-e--n-?----a-- --m-g- -mao / i-ala. I---- l- b--- t-------- U----- s-- g- i--- / i----- I-a-e l- b-o- t-l-f-n-? U-r-v- s-m g- i-a- / i-a-a- --------------------------------------------------- Imate li broj telefona? Upravo sam ga imao / imala.
Máte tu adresu? Teď jsem ji ještě měl. Имат--л- а---с-? У------с-- ------о-/ им-л-. И---- л- а------ У----- с-- ј- и--- / и----- И-а-е л- а-р-с-? У-р-в- с-м ј- и-а- / и-а-а- -------------------------------------------- Имате ли адресу? Управо сам је имао / имала. 0
I-a---l- -dre--? U-ra-o-s-m-je i-a- /-i----. I---- l- a------ U----- s-- j- i--- / i----- I-a-e l- a-r-s-? U-r-v- s-m j- i-a- / i-a-a- -------------------------------------------- Imate li adresu? Upravo sam je imao / imala.
Máte ten plán města? Teď jsem ho ještě měl. И-ате-л- пл-н-града?-Упра-о-са- ----мао-/--м---. И---- л- п--- г----- У----- с-- г- и--- / и----- И-а-е л- п-а- г-а-а- У-р-в- с-м г- и-а- / и-а-а- ------------------------------------------------ Имате ли план града? Управо сам га имао / имала. 0
Imate-l--p-an-g-ada? -prav--sam--a---ao----ma-a. I---- l- p--- g----- U----- s-- g- i--- / i----- I-a-e l- p-a- g-a-a- U-r-v- s-m g- i-a- / i-a-a- ------------------------------------------------ Imate li plan grada? Upravo sam ga imao / imala.
Přišel včas? Nemohl přijít včas. Д- л---е-до-ао -- -рем---Он н----мог-о-до-и--а --ем-. Д- л- ј- д---- н- в----- О- н--- м---- д--- н- в----- Д- л- ј- д-ш-о н- в-е-е- О- н-ј- м-г-о д-ћ- н- в-е-е- ----------------------------------------------------- Да ли је дошао на време? Он није могао доћи на време. 0
Da-----e ---a- na vre--?--n n-j- mo----doć- na vr-m-. D- l- j- d---- n- v----- O- n--- m---- d---- n- v----- D- l- j- d-š-o n- v-e-e- O- n-j- m-g-o d-c-i n- v-e-e- ------------------------------------------------------ Da li je došao na vreme? On nije mogao doći na vreme.
Našel cestu? Nemohl najít cestu. Је--и --о--ш-о п-т- -н---је ----о п-она-и -ут. Ј- л- п------- п--- О- н--- м---- п------ п--- Ј- л- п-о-а-а- п-т- О- н-ј- м-г-о п-о-а-и п-т- ---------------------------------------------- Је ли пронашао пут? Он није могао пронаћи пут. 0
Je-l---ron-ša- p----O- --je mo--o -r-na--i-p--. J- l- p------- p--- O- n--- m---- p------- p--- J- l- p-o-a-a- p-t- O- n-j- m-g-o p-o-a-́- p-t- ----------------------------------------------- Je li pronašao put? On nije mogao pronaći put.
Rozuměl ti? Nerozuměl mi. Д- л- -е -- ---р--уме---Он ме-н--е---г-- -------и. Д- л- т- ј- о- р------- О- м- н--- м---- р-------- Д- л- т- ј- о- р-з-м-о- О- м- н-ј- м-г-о р-з-м-т-. -------------------------------------------------- Да ли те је он разумео? Он ме није могао разумети. 0
Da li ----e--n--azumeo---- -e-n--e mo-a---az----i. D- l- t- j- o- r------- O- m- n--- m---- r-------- D- l- t- j- o- r-z-m-o- O- m- n-j- m-g-o r-z-m-t-. -------------------------------------------------- Da li te je on razumeo? On me nije mogao razumeti.
Proč jsi nemohl přijít včas? Заш-о----и----ао - --г-а до---------м-? З---- н--- м---- / м---- д--- н- в----- З-ш-о н-с- м-г-о / м-г-а д-ћ- н- в-е-е- --------------------------------------- Зашто ниси могао / могла доћи на време? 0
Z-š-o--i---m--a- - m--l---oc-- -a --eme? Z---- n--- m---- / m---- d---- n- v----- Z-š-o n-s- m-g-o / m-g-a d-c-i n- v-e-e- ---------------------------------------- Zašto nisi mogao / mogla doći na vreme?
Proč jsi nemohl najít cestu? За-------и---г---/-м---а----н-ћи п-т? З---- н--- м---- / м---- п------ п--- З-ш-о н-с- м-г-о / м-г-а п-о-а-и п-т- ------------------------------------- Зашто ниси могао / могла пронаћи пут? 0
Z-š-o---s----g-o------la -ron-c-i ---? Z---- n--- m---- / m---- p------- p--- Z-š-o n-s- m-g-o / m-g-a p-o-a-́- p-t- -------------------------------------- Zašto nisi mogao / mogla pronaći put?
Proč jsi mu nerozuměl? За--- -а ни----ог-о-/--огл- -а----т-? З---- г- н--- м---- / м---- р-------- З-ш-о г- н-с- м-г-о / м-г-а р-з-м-т-? ------------------------------------- Зашто га ниси могао / могла разумети? 0
Za-t- -a-ni-i---ga- / -o------z--e-i? Z---- g- n--- m---- / m---- r-------- Z-š-o g- n-s- m-g-o / m-g-a r-z-m-t-? ------------------------------------- Zašto ga nisi mogao / mogla razumeti?
Nemohl jsem přijít včas, protože nejel žádný autobus. Ј- нис-м ---ао----о--а --ћ--на --е-е--јер --је--ило --т-б---. Ј- н---- м---- / м---- д--- н- в----- ј-- н--- б--- а-------- Ј- н-с-м м-г-о / м-г-а д-ћ- н- в-е-е- ј-р н-ј- б-л- а-т-б-с-. ------------------------------------------------------------- Ја нисам могао / могла доћи на време, јер није било аутобуса. 0
Ja---sa- -og-o-/---g---doc-i -a-vre-e---e-----e b-l--au------. J- n---- m---- / m---- d---- n- v----- j-- n--- b--- a-------- J- n-s-m m-g-o / m-g-a d-c-i n- v-e-e- j-r n-j- b-l- a-t-b-s-. -------------------------------------------------------------- Ja nisam mogao / mogla doći na vreme, jer nije bilo autobusa.
Nemohl jsem najít cestu, protože jsem neměl plán města. Ја --сам------ - ----а п---а-и-пут--је- -и--- имао-/ и-а-а-п--- гра-а. Ј- н---- м---- / м---- п------ п--- ј-- н---- и--- / и---- п--- г----- Ј- н-с-м м-г-о / м-г-а п-о-а-и п-т- ј-р н-с-м и-а- / и-а-а п-а- г-а-а- ---------------------------------------------------------------------- Ја нисам могао / могла пронаћи пут, јер нисам имао / имала план града. 0
J----s-- -o-ao - mog-a--ro-ac-i-pu---j-r nisa----ao / -mal- pl-n --a-a. J- n---- m---- / m---- p------- p--- j-- n---- i--- / i---- p--- g----- J- n-s-m m-g-o / m-g-a p-o-a-́- p-t- j-r n-s-m i-a- / i-a-a p-a- g-a-a- ----------------------------------------------------------------------- Ja nisam mogao / mogla pronaći put, jer nisam imao / imala plan grada.
Nerozuměl jsem mu, protože ta hudba byla moc hlasitá. Ја га-ни----м--ао-/ м-гла --з--ети---------му-ика би-а ---г-а---. Ј- г- н---- м---- / м---- р-------- ј-- ј- м----- б--- п--------- Ј- г- н-с-м м-г-о / м-г-а р-з-м-т-, ј-р ј- м-з-к- б-л- п-е-л-с-а- ----------------------------------------------------------------- Ја га нисам могао / могла разумети, јер је музика била прегласна. 0
J-----ni-am-m-gao --m--la ra-u-e-i, j-r-j- --z-k- -il- pre-l-s-a. J- g- n---- m---- / m---- r-------- j-- j- m----- b--- p--------- J- g- n-s-m m-g-o / m-g-a r-z-m-t-, j-r j- m-z-k- b-l- p-e-l-s-a- ----------------------------------------------------------------- Ja ga nisam mogao / mogla razumeti, jer je muzika bila preglasna.
Musel jsem si vzít taxi. Ја с---мо-ао-------ла-у-----т-к--. Ј- с-- м---- / м----- у---- т----- Ј- с-м м-р-о / м-р-л- у-е-и т-к-и- ---------------------------------- Ја сам морао / морала узети такси. 0
J--s---mor---/--or--- ----i---ksi. J- s-- m---- / m----- u---- t----- J- s-m m-r-o / m-r-l- u-e-i t-k-i- ---------------------------------- Ja sam morao / morala uzeti taksi.
Musel jsem si koupit plán města. Ја ------р---/--ор-ла -----и-п----г--да. Ј- с-- м---- / м----- к----- п--- г----- Ј- с-м м-р-о / м-р-л- к-п-т- п-а- г-а-а- ---------------------------------------- Ја сам морао / морала купити план града. 0
J- -a---or-o -------a k-pi----lan gr--a. J- s-- m---- / m----- k----- p--- g----- J- s-m m-r-o / m-r-l- k-p-t- p-a- g-a-a- ---------------------------------------- Ja sam morao / morala kupiti plan grada.
Musel jsem vypnout rádio. Ја--ам -о-ао - -о---а и-кључи-и----и-. Ј- с-- м---- / м----- и-------- р----- Ј- с-м м-р-о / м-р-л- и-к-у-и-и р-д-о- -------------------------------------- Ја сам морао / морала искључити радио. 0
Ja--a- --ra- --m--a---i-k-j----i-rad--. J- s-- m---- / m----- i--------- r----- J- s-m m-r-o / m-r-l- i-k-j-č-t- r-d-o- --------------------------------------- Ja sam morao / morala isključiti radio.

Cizí jazyk je lepší se učit v cizině!

Dospělí se neučí jazyk tak snadno jako děti. Jejich mozek je už zcela vyvinutý. Nedokáže si už tak snadno vytvořit nové struktury. V dospělosti je ale stále možné se jazyk naučit velmi dobře! K tomu je třeba vycestovat do země, kde se tím jazykem mluví. Cizí jazyk se opravdu dobře naučíte v cizině. To ví každý, kdo si už někdy udělal jazykové prázdniny. Člověk se lépe naučí nový jazyk v jeho přirozeném prostředí. Jedna nová studie nedávno dospěla k zajímavému závěru. Ukazuje, že člověk se nový jazyk v cizině naučí také jinak . Mozek je tam schopen cizí jazyk zpracovávat jako mateřský. Vědci již dlouho věřili, že existují různé učební procesy. Nyní to zjevně prokázal i test. Skupina lidí se při něm měla učit fiktivní jazyky. Část lidí chodila na normální vyučování. Druhá část lidí se učila v simulovaném prostředí ciziny. Tito lidé se museli v cizím prostředí zorientovat. Každý, s kým přišli do styku, mluvil tímto novým jazykem. Lidé z této skupiny tedy nebyli běžní studenti jazyků. Patřili mezi neznámou komunitu „rodilých” mluvčích. Byli tak nuceni si s novým jazykem poradit rychle. Po nějaké době byly obě skupiny prozkoušeny. Obě skupiny projevily stejně dobrou znalost nového jazyka. Jejich mozky však cizí jazyk zpracovávaly odlišně. Ti, co se učili „v cizině”, vykazovali pozoruhodnou mozkovou aktivitu. Jejich mozek zpracovával gramatiku cizího jazyka, jako by to byl jejich vlastní jazyk. Byly to stejné mechanismy jako u rodilých mluvčích. Jazykové prázdniny jsou nejpříjemnějším a nejefektivnějším způsobem učení!