Konverzační příručka

cs Vedlejší věty se zda, jestli   »   nn Subordinate clauses: if

93 [devadesát tři]

Vedlejší věty se zda, jestli

Vedlejší věty se zda, jestli

93 [nittitre]

Subordinate clauses: if

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština nynorsk Poslouchat Více
Nevím, jestli mě má rád. Eg--e-t--kkj--o---a--e-------eg. E- v--- i---- o- h-- e----- m--- E- v-i- i-k-e o- h-n e-s-a- m-g- -------------------------------- Eg veit ikkje om han elskar meg. 0
Nevím, jestli se vrátí. E- --i---k-je -m--an---em-a--. E- v--- i---- o- h-- k--- a--- E- v-i- i-k-e o- h-n k-e- a-t- ------------------------------ Eg veit ikkje om han kjem att. 0
Nevím, jestli mi zavolá. E- vei- ik-j- om---- ------ngje-meg. E- v--- i---- o- h-- v-- r----- m--- E- v-i- i-k-e o- h-n v-l r-n-j- m-g- ------------------------------------ Eg veit ikkje om han vil ringje meg. 0
Zdalipak mě má rád? K-a--m--an-el--ar----? K-- o- h-- e----- m--- K-a o- h-n e-s-a- m-g- ---------------------- Kva om han elskar meg? 0
Zdalipak se vrátí? Kv---- han----m a--? K-- o- h-- k--- a--- K-a o- h-n k-e- a-t- -------------------- Kva om han kjem att? 0
Zdalipak zavolá? K---o---a- v---ri---- --g? K-- o- h-- v-- r----- m--- K-a o- h-n v-l r-n-j- m-g- -------------------------- Kva om han vil ringje meg? 0
Ptám se, jestli na mne myslí. E- lu-er på-om h-n--en-jer på -eg. E- l---- p- o- h-- t------ p- m--- E- l-r-r p- o- h-n t-n-j-r p- m-g- ---------------------------------- Eg lurer på om han tenkjer på meg. 0
Ptám se, jestli má nějakou jinou. Eg-l-------------n ha- ---a-na j-n-e. E- l---- p- o- h-- h-- e- a--- j----- E- l-r-r p- o- h-n h-r e- a-n- j-n-e- ------------------------------------- Eg lurer på om han har ei anna jente. 0
Ptám se, jestli mi lže. Eg l---r-på--m---n-ly-. E- l---- p- o- h-- l--- E- l-r-r p- o- h-n l-g- ----------------------- Eg lurer på om han lyg. 0
Zdalipak na mě myslí? Kv--om-h-- --n-je-----m-g? K-- o- h-- t------ p- m--- K-a o- h-n t-n-j-r p- m-g- -------------------------- Kva om han tenkjer på meg? 0
Zdalipak má jinou? K-- o--ha- -ar -- a--- ---te? K-- o- h-- h-- e- a--- j----- K-a o- h-n h-r e- a-n- j-n-e- ----------------------------- Kva om han har ei anna jente? 0
Zdalipak říká pravdu? Kv- -m-han p-a-ar-s---? K-- o- h-- p----- s---- K-a o- h-n p-a-a- s-n-? ----------------------- Kva om han pratar sant? 0
Pochybuji o tom, že mě má opravdu rád. Eg tvil-r-----m han-ver--------kar -eg. E- t----- p- o- h-- v------- l---- m--- E- t-i-a- p- o- h-n v-r-e-e- l-k-r m-g- --------------------------------------- Eg tvilar på om han verkeleg likar meg. 0
Pochybuji o tom, že mi napíše. Eg -vi-ar på -m ha- --- skr-----i- meg. E- t----- p- o- h-- v-- s----- t-- m--- E- t-i-a- p- o- h-n v-l s-r-v- t-l m-g- --------------------------------------- Eg tvilar på om han vil skrive til meg. 0
Pochybuji o tom, že si mě vezme. E- -vil-r p- o- han --l-gi-t--s-- m---meg. E- t----- p- o- h-- v-- g---- s-- m-- m--- E- t-i-a- p- o- h-n v-l g-f-e s-g m-d m-g- ------------------------------------------ Eg tvilar på om han vil gifte seg med meg. 0
Zdalipak mě má opravdu rád? Kva--m -a- ver-e--g----ar meg? K-- o- h-- v------- l---- m--- K-a o- h-n v-r-e-e- l-k-r m-g- ------------------------------ Kva om han verkeleg likar meg? 0
Zdalipak mi napíše? Kv- o--han--kr-- t-- meg? K-- o- h-- s---- t-- m--- K-a o- h-n s-r-v t-l m-g- ------------------------- Kva om han skriv til meg? 0
Zdalipak si mne vezme? Kva--- --n v-l--if-e ----med-m--? K-- o- h-- v-- g---- s-- m-- m--- K-a o- h-n v-l g-f-e s-g m-d m-g- --------------------------------- Kva om han vil gifte seg med meg? 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Jak se mozek naučí gramatiku?

Náš mateřský jazyk se začínáme učit už jako miminka. To se děje automaticky. Neuvědomujeme si to. Náš mozek však musí při učení odvést velký výkon. Když se například učíme gramatiku, má hodně práce. Každý den slyší nové věci. Přijímá neustále nové podněty. Mozek však neumí zpracovat každý podnět individuálně. Musí pracovat ekonomicky. Proto se zaměřuje na pravidelnost. Mozek si zapamatuje to, co slyší často. Registruje, jak často se určitá věc objevuje. Pak z těchto příkladů vytvoří gramatické pravidlo. Děti vědí, zda je věta správně nebo ne. Nevědí ale proč tomu tak je. Jejich mozek pravidla zná, aniž by se je učily. Dospělí se učí jazyky jinak. Už dávno znají struktury svého mateřského jazyka. Ty pak tvoří základ nových gramatických pravidel. Aby se však něco naučili, potřebují dospělí výuku. Když se mozek naučí gramatiku, má už pevný systém. To je zřejmé například u podstatných jmen a sloves. Ukládají se v různých částech mozku. Při jejich zpracovávání se aktivují různé oblasti. Navíc se také snadná pravidla učí jinak, než složitá pravidla. U složitých pravidel spolupracuje více částí v mozku. Jak přesně se mozek gramatiku učí, se ještě zjistit nepodařilo. Víme však, že teoreticky zvládne každou gramatiku...