Konverzační příručka

cs Vedlejší věty se zda, jestli   »   sk Vedľajšie vety s či

93 [devadesát tři]

Vedlejší věty se zda, jestli

Vedlejší věty se zda, jestli

93 [deväťdesiattri]

Vedľajšie vety s či

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština slovenština Poslouchat Více
Nevím, jestli mě má rád. Nevi-m, či-ma-ľú--. Neviem, či ma ľúbi. N-v-e-, č- m- ľ-b-. ------------------- Neviem, či ma ľúbi. 0
Nevím, jestli se vrátí. Nev---- č- ---v-áti. Neviem, či sa vráti. N-v-e-, č- s- v-á-i- -------------------- Neviem, či sa vráti. 0
Nevím, jestli mi zavolá. N--ie----i -- zav-l-. Neviem, či mi zavolá. N-v-e-, č- m- z-v-l-. --------------------- Neviem, či mi zavolá. 0
Zdalipak mě má rád? Či-m--v--ec ľúb-? Či ma vôbec ľúbi? Č- m- v-b-c ľ-b-? ----------------- Či ma vôbec ľúbi? 0
Zdalipak se vrátí? Či-sa-v-b-c-v--t-? Či sa vôbec vráti? Č- s- v-b-c v-á-i- ------------------ Či sa vôbec vráti? 0
Zdalipak zavolá? Č--mi-v-bec --v--á? Či mi vôbec zavolá? Č- m- v-b-c z-v-l-? ------------------- Či mi vôbec zavolá? 0
Ptám se, jestli na mne myslí. Pýta- s-, ---n- m-a -yslí. Pýtam sa, či na mňa myslí. P-t-m s-, č- n- m-a m-s-í- -------------------------- Pýtam sa, či na mňa myslí. 0
Ptám se, jestli má nějakou jinou. P--am-s-, -i má-n---kú d--h-. Pýtam sa, či má nejakú druhú. P-t-m s-, č- m- n-j-k- d-u-ú- ----------------------------- Pýtam sa, či má nejakú druhú. 0
Ptám se, jestli mi lže. Pý--m--a, -i--lame. Pýtam sa, či klame. P-t-m s-, č- k-a-e- ------------------- Pýtam sa, či klame. 0
Zdalipak na mě myslí? Č--le--n- mň--m-sl-? Či len na mňa myslí? Č- l-n n- m-a m-s-í- -------------------- Či len na mňa myslí? 0
Zdalipak má jinou? Či l---n-má n-j-kú --u--? Či len nemá nejakú druhú? Č- l-n n-m- n-j-k- d-u-ú- ------------------------- Či len nemá nejakú druhú? 0
Zdalipak říká pravdu? Č--l-n ----r- p-a-d-? Či len hovorí pravdu? Č- l-n h-v-r- p-a-d-? --------------------- Či len hovorí pravdu? 0
Pochybuji o tom, že mě má opravdu rád. Po-h------ ---om, či -- ---sk--oč-e rád. Pochybujem o tom, či ma má skutočne rád. P-c-y-u-e- o t-m- č- m- m- s-u-o-n- r-d- ---------------------------------------- Pochybujem o tom, či ma má skutočne rád. 0
Pochybuji o tom, že mi napíše. Poc-y-u-e--- --m, č- -i-na--še. Pochybujem o tom, či mi napíše. P-c-y-u-e- o t-m- č- m- n-p-š-. ------------------------------- Pochybujem o tom, či mi napíše. 0
Pochybuji o tom, že si mě vezme. Poc-y-uj-m o -om,-č---a -- ---u o-ení. Pochybujem o tom, či sa so mnou ožení. P-c-y-u-e- o t-m- č- s- s- m-o- o-e-í- -------------------------------------- Pochybujem o tom, či sa so mnou ožení. 0
Zdalipak mě má opravdu rád? Ći-----á l---na-z-j rád? Ći ma má len naozaj rád? Ć- m- m- l-n n-o-a- r-d- ------------------------ Ći ma má len naozaj rád? 0
Zdalipak mi napíše? Či-mi-len na-íše? Či mi len napíše? Č- m- l-n n-p-š-? ----------------- Či mi len napíše? 0
Zdalipak si mne vezme? Či -a---n so m-o- -ž-ní? Či sa len so mnou ožení? Č- s- l-n s- m-o- o-e-í- ------------------------ Či sa len so mnou ožení? 0

Jak se mozek naučí gramatiku?

Náš mateřský jazyk se začínáme učit už jako miminka. To se děje automaticky. Neuvědomujeme si to. Náš mozek však musí při učení odvést velký výkon. Když se například učíme gramatiku, má hodně práce. Každý den slyší nové věci. Přijímá neustále nové podněty. Mozek však neumí zpracovat každý podnět individuálně. Musí pracovat ekonomicky. Proto se zaměřuje na pravidelnost. Mozek si zapamatuje to, co slyší často. Registruje, jak často se určitá věc objevuje. Pak z těchto příkladů vytvoří gramatické pravidlo. Děti vědí, zda je věta správně nebo ne. Nevědí ale proč tomu tak je. Jejich mozek pravidla zná, aniž by se je učily. Dospělí se učí jazyky jinak. Už dávno znají struktury svého mateřského jazyka. Ty pak tvoří základ nových gramatických pravidel. Aby se však něco naučili, potřebují dospělí výuku. Když se mozek naučí gramatiku, má už pevný systém. To je zřejmé například u podstatných jmen a sloves. Ukládají se v různých částech mozku. Při jejich zpracovávání se aktivují různé oblasti. Navíc se také snadná pravidla učí jinak, než složitá pravidla. U složitých pravidel spolupracuje více částí v mozku. Jak přesně se mozek gramatiku učí, se ještě zjistit nepodařilo. Víme však, že teoreticky zvládne každou gramatiku...