Konverzační příručka

cs Vedlejší věty se zda, jestli   »   ti “ከም” ዘለዎም ንኡስ ሓሳብት

93 [devadesát tři]

Vedlejší věty se zda, jestli

Vedlejší věty se zda, jestli

93 [ተስዓንሰለስተን]

93 [tesi‘aniselesiteni]

“ከም” ዘለዎም ንኡስ ሓሳብት

[“kemi” zelewomi ni’usi ḥasabiti]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština tigrinština Poslouchat Více
Nevím, jestli mě má rád. ንሱ----ፍ-ረ- ----ጥ--የ። ን- ከ------ ኣ-------- ን- ከ-ዘ-ቅ-ኒ ኣ-ፈ-ጥ-‘-። -------------------- ንሱ ከምዘፍቅረኒ ኣይፈልጥን‘የ። 0
n-s- ke-izef--’---nī-a-if---t-in-‘y-። n--- k-------------- a--------------- n-s- k-m-z-f-k-i-e-ī a-i-e-i-’-n-‘-e- ------------------------------------- nisu kemizefik’irenī ayifelit’ini‘ye።
Nevím, jestli se vrátí. ንሱ --ዝም-ስ-ይፈ-ጥን--። ን- ከ----- ይ------- ን- ከ-ዝ-ለ- ይ-ል-ን-የ- ------------------ ንሱ ከምዝምለስ ይፈልጥን‘የ። 0
n-s- -em--i-i-e-- ---el-----i--e። n--- k----------- y-------------- n-s- k-m-z-m-l-s- y-f-l-t-i-i-y-። --------------------------------- nisu kemizimilesi yifelit’ini‘ye።
Nevím, jestli mi zavolá. ን--ከ----ለለይ ---ጥን--። ን ሱ-------- ይ------- ን ሱ-ም-ድ-ለ-ይ ይ-ል-ን-የ- -------------------- ን ሱከምዝድውለለይ ይፈልጥን‘የ። 0
ni s----i--d-wileley---i-eli--in-‘ye። n- s----------------- y-------------- n- s-k-m-z-d-w-l-l-y- y-f-l-t-i-i-y-። ------------------------------------- ni sukemizidiwileleyi yifelit’ini‘ye።
Zdalipak mě má rád? ከ- ዘፍ--- ? ከ- ዘ---- ? ከ- ዘ-ቅ-ኒ ? ---------- ከም ዘፍቅረኒ ? 0
k--i-z-----ir--- ? k--- z---------- ? k-m- z-f-k-i-e-ī ? ------------------ kemi zefik’irenī ?
Zdalipak se vrátí? ከ- ዝ--ስ ? ከ- ዝ--- ? ከ- ዝ-ለ- ? --------- ከም ዝምለስ ? 0
k--------les--? k--- z------- ? k-m- z-m-l-s- ? --------------- kemi zimilesi ?
Zdalipak zavolá? ከም ዝ--ለ-ይ-? ከ- ዝ----- ? ከ- ዝ-ው-ለ- ? ----------- ከም ዝድውለለይ ? 0
k-mi -i-i---el--- ? k--- z----------- ? k-m- z-d-w-l-l-y- ? ------------------- kemi zidiwileleyi ?
Ptám se, jestli na mne myslí. ይሓ--ኒ ዲ----ል -ቶ ኣ-ኒ-። ይ---- ዲ- ዝ-- ሕ- ኣ-- ። ይ-ስ-ኒ ዲ- ዝ-ል ሕ- ኣ-ኒ ። --------------------- ይሓስበኒ ዲዩ ዝብል ሕቶ ኣሎኒ ። 0
y--̣-s---nī---yu-z---li h-i-o a--nī ። y---------- d--- z----- h---- a---- ። y-h-a-i-e-ī d-y- z-b-l- h-i-o a-o-ī ። ------------------------------------- yiḥasibenī dīyu zibili ḥito alonī ።
Ptám se, jestli má nějakou jinou. ካል--ኣ-- ድ- --ል ሕ--ኣሎኒ። ካ-- ኣ-- ድ- ዝ-- ሕ- ኣ--- ካ-እ ኣ-ቶ ድ- ዝ-ል ሕ- ኣ-ኒ- ---------------------- ካልእ ኣላቶ ድያ ዝብል ሕቶ ኣሎኒ። 0
k--i-- -l----d-ya--ib--i -̣-to --onī። k----- a---- d--- z----- h---- a----- k-l-’- a-a-o d-y- z-b-l- h-i-o a-o-ī- ------------------------------------- kali’i alato diya zibili ḥito alonī።
Ptám se, jestli mi lže. ይ-ሱ -ዩ-ዝ-ል----ኣሎኒ። ይ-- ዲ- ዝ-- ሕ- ኣ--- ይ-ሱ ዲ- ዝ-ል ሕ- ኣ-ኒ- ------------------ ይሕሱ ዲዩ ዝብል ሕቶ ኣሎኒ። 0
yi-̣-------u zibili-h-i----l-nī። y------ d--- z----- h---- a----- y-h-i-u d-y- z-b-l- h-i-o a-o-ī- -------------------------------- yiḥisu dīyu zibili ḥito alonī።
Zdalipak na mě myslí? ከ- ----- ? ከ- ዝ---- ? ከ- ዝ-ስ-ኒ ? ---------- ከም ዝሓስበኒ ? 0
k-mi -iḥas-b--ī ? k--- z---------- ? k-m- z-h-a-i-e-ī ? ------------------ kemi ziḥasibenī ?
Zdalipak má jinou? ካልእ--ም--ላ--? ካ-- ከ- ዘ-- ? ካ-እ ከ- ዘ-ቶ ? ------------ ካልእ ከም ዘላቶ ? 0
kali-----mi ---at- ? k----- k--- z----- ? k-l-’- k-m- z-l-t- ? -------------------- kali’i kemi zelato ?
Zdalipak říká pravdu? እቲ ሓ- -ም---ረብ ? እ- ሓ- ከ- ዝ--- ? እ- ሓ- ከ- ዝ-ረ- ? --------------- እቲ ሓቂ ከም ዝዛረብ ? 0
i---h------k----zi-ar--- ? i-- h----- k--- z------- ? i-ī h-a-’- k-m- z-z-r-b- ? -------------------------- itī ḥak’ī kemi zizarebi ?
Pochybuji o tom, že mě má opravdu rád. ናይብ-- ከ--ፈ--ኒ --ራ-ር ኣሎኹ። ና---- ከ------ እ---- ኣ--- ና-ብ-ቂ ከ-ዝ-ት-ኒ እ-ራ-ር ኣ-ኹ- ------------------------ ናይብሓቂ ከምዝፈትወኒ እጣራጠር ኣሎኹ። 0
na--bi-̣-k-ī ---i---etiw-------a-at’--- --oh-u። n----------- k------------- i---------- a------ n-y-b-h-a-’- k-m-z-f-t-w-n- i-’-r-t-e-i a-o-̱-። ----------------------------------------------- nayibiḥak’ī kemizifetiwenī it’arat’eri aloẖu።
Pochybuji o tom, že mi napíše. እጽ--ለይ-ዲዩ -ለ እ--ጠር --ኹ። እ----- ዲ- ኢ- እ---- ኣ--- እ-ሕ-ለ- ዲ- ኢ- እ-ራ-ር ኣ-ኹ- ----------------------- እጽሕፈለይ ዲዩ ኢለ እጣራጠር ኣሎኹ። 0
its’-h---e-ey---īyu-ī-- it----------alo---። i------------- d--- ī-- i---------- a------ i-s-i-̣-f-l-y- d-y- ī-e i-’-r-t-e-i a-o-̱-። ------------------------------------------- its’iḥifeleyi dīyu īle it’arat’eri aloẖu።
Pochybuji o tom, že si mě vezme. ከ-ዝም--ወ--እ-ራጠ--ኣሎኹ። ከ------- እ---- ኣ--- ከ-ዝ-ር-ወ- እ-ራ-ር ኣ-ኹ- ------------------- ከምዝምርዓወኒ እጣራጠር ኣሎኹ። 0
k-m--i-iri‘a-e-ī-it’arat-e---a-o-̱-። k--------------- i---------- a------ k-m-z-m-r-‘-w-n- i-’-r-t-e-i a-o-̱-። ------------------------------------ kemizimiri‘awenī it’arat’eri aloẖu።
Zdalipak mě má opravdu rád? ናይብሓዊ ከ- --ት-ኒ ? ና---- ከ- ዝ---- ? ና-ብ-ዊ ከ- ዝ-ት-ኒ ? ---------------- ናይብሓዊ ከም ዝፈትወኒ ? 0
na-i---̣-w----m- z-fe--wenī ? n---------- k--- z--------- ? n-y-b-h-a-ī k-m- z-f-t-w-n- ? ----------------------------- nayibiḥawī kemi zifetiwenī ?
Zdalipak mi napíše? ከም---ሕፈ-- ? ከ- ዝ----- ? ከ- ዝ-ሕ-ለ- ? ----------- ከም ዝጽሕፈለይ ? 0
ke---zit-’ih-i--le---? k--- z-------------- ? k-m- z-t-’-h-i-e-e-i ? ---------------------- kemi zits’iḥifeleyi ?
Zdalipak si mne vezme? ከም--ም--ወኒ ? ከ- ዝ----- ? ከ- ዝ-ር-ወ- ? ----------- ከም ዝምርዓወኒ ? 0
k--i z-mir----en--? k--- z----------- ? k-m- z-m-r-‘-w-n- ? ------------------- kemi zimiri‘awenī ?

Jak se mozek naučí gramatiku?

Náš mateřský jazyk se začínáme učit už jako miminka. To se děje automaticky. Neuvědomujeme si to. Náš mozek však musí při učení odvést velký výkon. Když se například učíme gramatiku, má hodně práce. Každý den slyší nové věci. Přijímá neustále nové podněty. Mozek však neumí zpracovat každý podnět individuálně. Musí pracovat ekonomicky. Proto se zaměřuje na pravidelnost. Mozek si zapamatuje to, co slyší často. Registruje, jak často se určitá věc objevuje. Pak z těchto příkladů vytvoří gramatické pravidlo. Děti vědí, zda je věta správně nebo ne. Nevědí ale proč tomu tak je. Jejich mozek pravidla zná, aniž by se je učily. Dospělí se učí jazyky jinak. Už dávno znají struktury svého mateřského jazyka. Ty pak tvoří základ nových gramatických pravidel. Aby se však něco naučili, potřebují dospělí výuku. Když se mozek naučí gramatiku, má už pevný systém. To je zřejmé například u podstatných jmen a sloves. Ukládají se v různých částech mozku. Při jejich zpracovávání se aktivují různé oblasti. Navíc se také snadná pravidla učí jinak, než složitá pravidla. U složitých pravidel spolupracuje více částí v mozku. Jak přesně se mozek gramatiku učí, se ještě zjistit nepodařilo. Víme však, že teoreticky zvládne každou gramatiku...