Konverzační příručka

cs Vedlejší věty se zda, jestli   »   eo Subfrazoj kun ĉu

93 [devadesát tři]

Vedlejší věty se zda, jestli

Vedlejší věty se zda, jestli

93 [naŭdek tri]

Subfrazoj kun ĉu

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština esperanto Poslouchat Více
Nevím, jestli mě má rád. M---- -c-a--ĉ- -i-am---mi-. M- n- s---- ĉ- l- a--- m--- M- n- s-i-s ĉ- l- a-a- m-n- --------------------------- Mi ne scias ĉu li amas min. 0
Nevím, jestli se vrátí. Mi -- scias-----i-r-veno-. M- n- s---- ĉ- l- r------- M- n- s-i-s ĉ- l- r-v-n-s- -------------------------- Mi ne scias ĉu li revenos. 0
Nevím, jestli mi zavolá. M---e--ci---ĉu-l- ---os min. M- n- s---- ĉ- l- v---- m--- M- n- s-i-s ĉ- l- v-k-s m-n- ---------------------------- Mi ne scias ĉu li vokos min. 0
Zdalipak mě má rád? Ĉu--i eble--mas-min? Ĉ- l- e--- a--- m--- Ĉ- l- e-l- a-a- m-n- -------------------- Ĉu li eble amas min? 0
Zdalipak se vrátí? Ĉ---i--b----e-en--? Ĉ- l- e--- r------- Ĉ- l- e-l- r-v-n-s- ------------------- Ĉu li eble revenos? 0
Zdalipak zavolá? Ĉ--l----l- v-k-s---n? Ĉ- l- e--- v---- m--- Ĉ- l- e-l- v-k-s m-n- --------------------- Ĉu li eble vokos min? 0
Ptám se, jestli na mne myslí. M---------s -i---- l--p-n--- --i m-. M- d------- m-- ĉ- l- p----- p-- m-- M- d-m-n-a- m-n ĉ- l- p-n-a- p-i m-. ------------------------------------ Mi demandas min ĉu li pensas pri mi. 0
Ptám se, jestli má nějakou jinou. Mi -ema-------n-ĉu l- -av-- -------an. M- d------- m-- ĉ- l- h---- i-- a----- M- d-m-n-a- m-n ĉ- l- h-v-s i-n a-i-n- -------------------------------------- Mi demandas min ĉu li havas iun alian. 0
Ptám se, jestli mi lže. M- d----d-- ----ĉu -i-me----a-. M- d------- m-- ĉ- l- m-------- M- d-m-n-a- m-n ĉ- l- m-n-o-a-. ------------------------------- Mi demandas min ĉu li mensogas. 0
Zdalipak na mě myslí? Ĉu -i--b---pensa----i m-? Ĉ- l- e--- p----- p-- m-- Ĉ- l- e-l- p-n-a- p-i m-? ------------------------- Ĉu li eble pensas pri mi? 0
Zdalipak má jinou? Ĉu -i---l----v-s --n al-an? Ĉ- l- e--- h---- i-- a----- Ĉ- l- e-l- h-v-s i-n a-i-n- --------------------------- Ĉu li eble havas iun alian? 0
Zdalipak říká pravdu? Ĉ---- -bl--d-r------v-ron? Ĉ- l- e--- d---- l- v----- Ĉ- l- e-l- d-r-s l- v-r-n- -------------------------- Ĉu li eble diras la veron? 0
Pochybuji o tom, že mě má opravdu rád. M- d-ba--ĉ- li --r--ŝ-t-s--i-. M- d---- ĉ- l- v--- ŝ---- m--- M- d-b-s ĉ- l- v-r- ŝ-t-s m-n- ------------------------------ Mi dubas ĉu li vere ŝatas min. 0
Pochybuji o tom, že mi napíše. Mi--ub-s ĉ---i -kr-----al---. M- d---- ĉ- l- s------ a- m-- M- d-b-s ĉ- l- s-r-b-s a- m-. ----------------------------- Mi dubas ĉu li skribos al mi. 0
Pochybuji o tom, že si mě vezme. M- ------ĉ---i e-ziĝ-s -----. M- d---- ĉ- l- e------ j- m-- M- d-b-s ĉ- l- e-z-ĝ-s j- m-. ----------------------------- Mi dubas ĉu li edziĝos je mi. 0
Zdalipak mě má opravdu rád? Ĉ- li e-l- ve---ŝat------? Ĉ- l- e--- v--- ŝ---- m--- Ĉ- l- e-l- v-r- ŝ-t-s m-n- -------------------------- Ĉu li eble vere ŝatas min? 0
Zdalipak mi napíše? Ĉ- li-eb---s--i--- al mi? Ĉ- l- e--- s------ a- m-- Ĉ- l- e-l- s-r-b-s a- m-? ------------------------- Ĉu li eble skribos al mi? 0
Zdalipak si mne vezme? Ĉ- -i-eble--d--ĝos-j----? Ĉ- l- e--- e------ j- m-- Ĉ- l- e-l- e-z-ĝ-s j- m-? ------------------------- Ĉu li eble edziĝos je mi? 0

Jak se mozek naučí gramatiku?

Náš mateřský jazyk se začínáme učit už jako miminka. To se děje automaticky. Neuvědomujeme si to. Náš mozek však musí při učení odvést velký výkon. Když se například učíme gramatiku, má hodně práce. Každý den slyší nové věci. Přijímá neustále nové podněty. Mozek však neumí zpracovat každý podnět individuálně. Musí pracovat ekonomicky. Proto se zaměřuje na pravidelnost. Mozek si zapamatuje to, co slyší často. Registruje, jak často se určitá věc objevuje. Pak z těchto příkladů vytvoří gramatické pravidlo. Děti vědí, zda je věta správně nebo ne. Nevědí ale proč tomu tak je. Jejich mozek pravidla zná, aniž by se je učily. Dospělí se učí jazyky jinak. Už dávno znají struktury svého mateřského jazyka. Ty pak tvoří základ nových gramatických pravidel. Aby se však něco naučili, potřebují dospělí výuku. Když se mozek naučí gramatiku, má už pevný systém. To je zřejmé například u podstatných jmen a sloves. Ukládají se v různých částech mozku. Při jejich zpracovávání se aktivují různé oblasti. Navíc se také snadná pravidla učí jinak, než složitá pravidla. U složitých pravidel spolupracuje více částí v mozku. Jak přesně se mozek gramatiku učí, se ještě zjistit nepodařilo. Víme však, že teoreticky zvládne každou gramatiku...