Konverzační příručka

cs Vedlejší věty se zda, jestli   »   es Oraciones subordinadas con si

93 [devadesát tři]

Vedlejší věty se zda, jestli

Vedlejší věty se zda, jestli

93 [noventa y tres]

Oraciones subordinadas con si

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština španělština Poslouchat Více
Nevím, jestli mě má rád. N- ---si me -u---e. N- s- s- m- q------ N- s- s- m- q-i-r-. ------------------- No sé si me quiere.
Nevím, jestli se vrátí. No ---s- -olve-á. N- s- s- v------- N- s- s- v-l-e-á- ----------------- No sé si volverá.
Nevím, jestli mi zavolá. N- sé--- ---ll-----. N- s- s- m- l------- N- s- s- m- l-a-a-á- -------------------- No sé si me llamará.
Zdalipak mě má rád? ¿Me q-----? ¿-- q------ ¿-e q-e-r-? ----------- ¿Me querrá?
Zdalipak se vrátí? ¿V-lv-r-? ¿-------- ¿-o-v-r-? --------- ¿Volverá?
Zdalipak zavolá? ¿Me-----ar-? ¿-- l------- ¿-e l-a-a-á- ------------ ¿Me llamará?
Ptám se, jestli na mne myslí. M- p----n----i-pien-a--- -í. M- p------- s- p----- e- m-- M- p-e-u-t- s- p-e-s- e- m-. ---------------------------- Me pregunto si piensa en mí.
Ptám se, jestli má nějakou jinou. Me p-e--nt- s--tiene -----a. M- p------- s- t---- a o---- M- p-e-u-t- s- t-e-e a o-r-. ---------------------------- Me pregunto si tiene a otra.
Ptám se, jestli mi lže. M---r-g-n---s- miente. M- p------- s- m------ M- p-e-u-t- s- m-e-t-. ---------------------- Me pregunto si miente.
Zdalipak na mě myslí? ¿Pen-a---en-m-? ¿------- e- m-- ¿-e-s-r- e- m-? --------------- ¿Pensará en mí?
Zdalipak má jinou? ¿T-n-rá --o---? ¿------ a o---- ¿-e-d-á a o-r-? --------------- ¿Tendrá a otra?
Zdalipak říká pravdu? ¿E-tar-------nd- ----er-ad? ¿------ d------- l- v------ ¿-s-a-á d-c-e-d- l- v-r-a-? --------------------------- ¿Estará diciendo la verdad?
Pochybuji o tom, že mě má opravdu rád. D--- --e-le-------real-e---. D--- q-- l- g---- r--------- D-d- q-e l- g-s-e r-a-m-n-e- ---------------------------- Dudo que le guste realmente.
Pochybuji o tom, že mi napíše. D----qu- me e---i--. D--- q-- m- e------- D-d- q-e m- e-c-i-a- -------------------- Dudo que me escriba.
Pochybuji o tom, že si mě vezme. Du-o --e--e ca-----nm---. D--- q-- s- c--- c------- D-d- q-e s- c-s- c-n-i-o- ------------------------- Dudo que se case conmigo.
Zdalipak mě má opravdu rád? ¿-- --star- -e-l-en-e? ¿-- g------ r--------- ¿-e g-s-a-é r-a-m-n-e- ---------------------- ¿Le gustaré realmente?
Zdalipak mi napíše? ¿-e--sc-i--r-? ¿-- e--------- ¿-e e-c-i-i-á- -------------- ¿Me escribirá?
Zdalipak si mne vezme? ¿S- c-sar--con----? ¿-- c----- c------- ¿-e c-s-r- c-n-i-o- ------------------- ¿Se casará conmigo?

Jak se mozek naučí gramatiku?

Náš mateřský jazyk se začínáme učit už jako miminka. To se děje automaticky. Neuvědomujeme si to. Náš mozek však musí při učení odvést velký výkon. Když se například učíme gramatiku, má hodně práce. Každý den slyší nové věci. Přijímá neustále nové podněty. Mozek však neumí zpracovat každý podnět individuálně. Musí pracovat ekonomicky. Proto se zaměřuje na pravidelnost. Mozek si zapamatuje to, co slyší často. Registruje, jak často se určitá věc objevuje. Pak z těchto příkladů vytvoří gramatické pravidlo. Děti vědí, zda je věta správně nebo ne. Nevědí ale proč tomu tak je. Jejich mozek pravidla zná, aniž by se je učily. Dospělí se učí jazyky jinak. Už dávno znají struktury svého mateřského jazyka. Ty pak tvoří základ nových gramatických pravidel. Aby se však něco naučili, potřebují dospělí výuku. Když se mozek naučí gramatiku, má už pevný systém. To je zřejmé například u podstatných jmen a sloves. Ukládají se v různých částech mozku. Při jejich zpracovávání se aktivují různé oblasti. Navíc se také snadná pravidla učí jinak, než složitá pravidla. U složitých pravidel spolupracuje více částí v mozku. Jak přesně se mozek gramatiku učí, se ještě zjistit nepodařilo. Víme však, že teoreticky zvládne každou gramatiku...