Konverzační příručka

cs Vedlejší věty se zda, jestli   »   it Frasi secondarie con se

93 [devadesát tři]

Vedlejší věty se zda, jestli

Vedlejší věty se zda, jestli

93 [novantatré]

Frasi secondarie con se

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština italština Poslouchat Více
Nevím, jestli mě má rád. N-- -- -- m- a--. Non so se mi ama. N-n s- s- m- a-a- ----------------- Non so se mi ama. 0
Nevím, jestli se vrátí. N-- --------to-na. Non so se ritorna. N-n s- s- r-t-r-a- ------------------ Non so se ritorna. 0
Nevím, jestli mi zavolá. Non -- ----i--e--f--a. Non so se mi telefona. N-n s- s- m- t-l-f-n-. ---------------------- Non so se mi telefona. 0
Zdalipak mě má rád? Chis---s--m- a-a. Chissà se mi ama. C-i-s- s- m- a-a- ----------------- Chissà se mi ama. 0
Zdalipak se vrátí? Ch------e-r-t-rn-. Chissà se ritorna. C-i-s- s- r-t-r-a- ------------------ Chissà se ritorna. 0
Zdalipak zavolá? C-is-à-------tel--o-a. Chissà se mi telefona. C-i-s- s- m- t-l-f-n-. ---------------------- Chissà se mi telefona. 0
Ptám se, jestli na mne myslí. Mi-c-i-do se m--pens-. Mi chiedo se mi pensi. M- c-i-d- s- m- p-n-i- ---------------------- Mi chiedo se mi pensi. 0
Ptám se, jestli má nějakou jinou. M--chie----e-abbia un’altra. Mi chiedo se abbia un’altra. M- c-i-d- s- a-b-a u-’-l-r-. ---------------------------- Mi chiedo se abbia un’altra. 0
Ptám se, jestli mi lže. M- c--e-- -- -e-ta. Mi chiedo se menta. M- c-i-d- s- m-n-a- ------------------- Mi chiedo se menta. 0
Zdalipak na mě myslí? Ch-ss- se-m- pensa. Chissà se mi pensa. C-i-s- s- m- p-n-a- ------------------- Chissà se mi pensa. 0
Zdalipak má jinou? C-is-à -e h- un---tra. Chissà se ha un’altra. C-i-s- s- h- u-’-l-r-. ---------------------- Chissà se ha un’altra. 0
Zdalipak říká pravdu? C------s- --ce la---r-t-. Chissà se dice la verità. C-i-s- s- d-c- l- v-r-t-. ------------------------- Chissà se dice la verità. 0
Pochybuji o tom, že mě má opravdu rád. Du--t- ch--mi-v---ia-ve-am-----b-n-. Dubito che mi voglia veramente bene. D-b-t- c-e m- v-g-i- v-r-m-n-e b-n-. ------------------------------------ Dubito che mi voglia veramente bene. 0
Pochybuji o tom, že mi napíše. D--it- --e mi -c-i--. Dubito che mi scriva. D-b-t- c-e m- s-r-v-. --------------------- Dubito che mi scriva. 0
Pochybuji o tom, že si mě vezme. Dubi-o c-e-mi s----. Dubito che mi sposi. D-b-t- c-e m- s-o-i- -------------------- Dubito che mi sposi. 0
Zdalipak mě má opravdu rád? Chi----s--m- a-a -e-ame-te. Chissà se mi ama veramente. C-i-s- s- m- a-a v-r-m-n-e- --------------------------- Chissà se mi ama veramente. 0
Zdalipak mi napíše? C---sà -e-m- -crive. Chissà se mi scrive. C-i-s- s- m- s-r-v-. -------------------- Chissà se mi scrive. 0
Zdalipak si mne vezme? C--ssà s--m--spo-a. Chissà se mi sposa. C-i-s- s- m- s-o-a- ------------------- Chissà se mi sposa. 0

Jak se mozek naučí gramatiku?

Náš mateřský jazyk se začínáme učit už jako miminka. To se děje automaticky. Neuvědomujeme si to. Náš mozek však musí při učení odvést velký výkon. Když se například učíme gramatiku, má hodně práce. Každý den slyší nové věci. Přijímá neustále nové podněty. Mozek však neumí zpracovat každý podnět individuálně. Musí pracovat ekonomicky. Proto se zaměřuje na pravidelnost. Mozek si zapamatuje to, co slyší často. Registruje, jak často se určitá věc objevuje. Pak z těchto příkladů vytvoří gramatické pravidlo. Děti vědí, zda je věta správně nebo ne. Nevědí ale proč tomu tak je. Jejich mozek pravidla zná, aniž by se je učily. Dospělí se učí jazyky jinak. Už dávno znají struktury svého mateřského jazyka. Ty pak tvoří základ nových gramatických pravidel. Aby se však něco naučili, potřebují dospělí výuku. Když se mozek naučí gramatiku, má už pevný systém. To je zřejmé například u podstatných jmen a sloves. Ukládají se v různých částech mozku. Při jejich zpracovávání se aktivují různé oblasti. Navíc se také snadná pravidla učí jinak, než složitá pravidla. U složitých pravidel spolupracuje více částí v mozku. Jak přesně se mozek gramatiku učí, se ještě zjistit nepodařilo. Víme však, že teoreticky zvládne každou gramatiku...